Konvalinka: Možná nedosáhneme kolektivní imunity, muselo by se totiž proočkovat až 90 procent lidí

V Česku se rychle rozvolňují opatření proti koronaviru, a to mimo jiné v reakci na verdikt Nejvyššího správního soudu, podle kterého stát nemůže plošně zakázat služby podle pandemického zákona. „Není to dokonalé a raději bych to malinko rozfázoval třeba po týdnech nebo po deseti dnech. Ale nevidím to jako naprosto nebezpečné za předpokladu, že budeme dále dávat pozor na mutace,“ míní pro Český rozhlas Plus biochemik Jan Konvalinka.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jan Konvalinka. | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Za dobrou zprávu prorektor Univerzity Karlovy označuje, že indická mutace, která se šíří po Británii, zatím ani tam nezpůsobuje zvýšenou nemocnost a úmrtnost. „Protože ta populace je proočkovaná a vakcíny přece jen brání nebezpečnému rozvinutí choroby,“ vysvětluje.

Připouští nicméně, že drtivá většina Britů je naočkována jednou dávkou, která by měla bránit nejhorším projevům, ale nechrání dostatečně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

„Oběma dávkami je naočkováno jen kolem čtyřiceti procent Britů. U nás je to ještě mnohem horší, oběma dávkami máme chráněno jen patnáct procent lidí. Máme ale dvě výhody. Jedna je, že u nás sice menší procento očkovaných, ale stále relativně slušné, je naočkováno vakcínou Pfizer, která je proti indické mutaci pravděpodobně účinnější než AstraZeneca,“ popisuje.

„Za druhé, a neříkám to rád, protože to vede k desetitisícům obětí, my máme větší promořenost než v Británii. A to, že chorobu máte a získáte protilátky, vás sice nechrání proti infekci, ale pravděpodobně i u indické mutace by to mělo chránit proti velmi vážnému průběhu nemoci,“ pokračuje.

Kolektivní imunita?

Za logické Konvalinka označuje návrhy vakcinologů, aby se Česko vrátilo zpátky k původnímu kalendáři druhého očkování po třech nebo čtyřech týdnech.

„Prodloužení mělo smysl, abychom co nejrychleji pokryli co nejvíce lidí, kteří mohli být ohroženi českou nebo britskou mutací. Teď se nám to vrací zpátky. A opravdu dvě dávky očkování jsou nezbytné pro to, abychom byli chráněni i proti indické mutaci,“ naznačuje.

Biochemik také souhlasí s odhadem experta na zdravotnickou politiku Jakubem Hlávkou, který působí ve Spojených státech, že v případě indické a dalších mutací se hranice, kdy bude populace v bezpečí, blíží 85 až 90 procentům všech obyvatel i dětí.

„Jsou to poměrně komplikované matematické modely, které vychází z infektivity viru. A vzhledem k tomu, že ta je hodně vysoko nad chřipkou, potřebujeme mnohem větší proočkovanost, abychom dosáhli kolektivní imunity. Možná jí ale nikdy nemusíme dosáhnout. A potom by bylo minimálně důležité, abychom dosáhli co největší ochrany ohrožených a zbytek populace bude promořován. Není to výsledek, který by se mi líbil, ale možná to bude výsledek, který budeme muset akceptovat,“ míní.

Učebnicový fakt

V rozhovoru na Plusu biochemik také reaguje na studii amerických vědců zveřejněnou v časopise Nature, ze které vyplývá, že by imunita po prodělání covidu mohla vydržet dlouho, snad i celý život.

„Ta práce neřekla vlastně vůbec nic nového. Ukazuje zcela učebnicový fakt, že po prodělání choroby se objeví protilátky. Ty po několika měsících začnou ubývat. Po čtyřech klesnou hodně hluboko a po sedmi až jedenácti úplně vymizí. Nicméně v kostní dřeni lidí zůstávají v klidovém stavu takzvané paměťové lymfocyty. A je velmi pravděpodobné, že vydrží velmi dlouhá léta. Není vyloučeno, že celý život. To je úplně učebnicová záležitost, je ale dobře, že to kolegové prokázali,“ konstatuje.

„Infektivita koronaviru je hodně vysoko nad chřipkou, proto potřebujeme mnohem větší proočkovanost, abychom dosáhli kolektivní imunity.“

Jan Konvalinka

„Je to v podstatě dobrá zpráva, ale my nemůžeme vědět, jak dobrá tato ochrana bude v případě reinfekce. Pravděpodobně pomůže zase proti nejhoršímu průběhu nebo hospitalizaci. Co ovšem nevíme, jak bude účinná proti novým mutantům, takže tady ta obava stále zůstává,“ dodává.

„Ale abych to uzavřel optimisticky: potvrdilo se, že nějaký druh imunitní ochrany opravdu dlouhodobě bude prodělaná choroba poskytovat,“ konstatuje biochemik.

Barbora Tachecí, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme