Konvalinka: Zeď virus nezastaví. Dostaly se k nám všechny mutace a pandemie dál zrychluje

Většina světa směřuje do velmi temného období, varoval před několika dny mimořádný vyslanec Světové zdravotnické organizace (WHO) pro covid David Nabarro. Pandemie je podle něj děsivá a zrychluje se více než kdy předtím. „Je to tak. Aspoň tam, kde máme data,“ potvrzuje biochemik Jan Konvalinka v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka

Konvalinka připouští, že se nákaza se například z Latinské Ameriky může opět rozšířit zpět do západního světa, který je očkován | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Konvalinka připomíná, že v Indii čísla sice poslední týden stagnují, důvodem jsou ale pravděpodobně nedostatečné testovací kapacity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

„Obávám se, že tam v testování dosáhli svého vrcholu. Je tam denně 400 tisíc pozitivních a něco kolem 4000 obětí denně. A myslím, že se odborníci shodují na tom, že reálná čísla jsou mnohonásobně vyšší,“ naznačuje prorektor Univerzity Karlovy.

Podobná vlna nákazy, jaká je v Indii, trápí podle Konvalinky i další regiony, zejména v zemích Latinské Ameriky. Chybí ale kompletní data.

„Když se ale podíváme například na čísla nadúmrtí, která jsou do značné míry spolehlivá, v této smutné soutěži vyhrává Peru, je tam Ekvádor a je tam celá řada jihoamerických zemí. Jsme tam ale i my, Bulharsko a Maďarsko. Samozřejmě v Peru všichni nejsou diagnostikováni, u nás ano,“ popisuje.

Konvalinka připouští, že se nákaza z těchto zemí může opět rozšířit zpět do západního světa, který je očkován.

„I kdybychom si pragmaticky řekli, že to není naše starost, že to je prostě daleká země, tak by to bylo nejen cynické, ale i nerozumné. Protože tím, jak se virus neomezeně šíří, tak rychle replikuje a vytváří mutace. A už jsme si opakovaně vyzkoušeli, že je iluzorní představa, že postavíme zeď a virus sem nepustíme. Dostal se sem loni na jaře, dostala se k nám loni v prosinci britská mutace, dostala se sem indická mutace letos v březnu a dostanou se sem další mutace, pokud vzniknou. Čili je v našem výsostném zájmu, myslím Západu, abychom se pokoušeli infekci co nejvíce eliminovat i v těchto zemích,“ dodává.

Pragmaticky sobečtí

Výzvu Davida Nabarra, aby se bohaté státy vzdaly svých zásob vakcín ve prospěch chudších zemí, Konvalinka chápe.

„Rozumím tomu, že politici se primárně musí starat o své vlastní občany, kteří to zaplatili a kteří jsou jejich primárním zájmem. Toto sobectví je asi oprávněné. Ale důležité je, aby byl člověk pragmaticky sobecký a pomáhal tam, kde to vlastně pomůže i jemu,“ míní.

Připomíná, že například Spojené státy už nyní ohlásily, že mají více vakcín, než potřebují pro všechny svoje obyvatele. A zavázaly se, že všechny nadbytečné vakcíny budou do zbytku světa dodávat. Konvalinka připouští i úvahy, že by se mohly do chudších zemí posílat vakcíny určené k třetí vlně vakcinace. Například Británie už vyhlásila, že bude vakcinovat potřetí ještě letos na podzim.

Smejkal: Nerozumím, proč mají jít zahrádky před středními školami. Bylo by to dobré naopak

Číst článek

„Nemyslím si, že je definitivně rozhodnuto o očkování na podzim. Oni už to připravují, ale nemyslím si, že existuje vědecký konsenzus o tom, že ta třetí dávka bude nezbytně nutná. Takže se uvidí, jestli k tomu dojde,“ naznačuje.

Třetí dávka nezbytná?

Jestli bude třetí dávka očkování nezbytná, se podle Konvalinky teprve uvidí. Osobně o tom není přesvědčen.

„Data, která vidíme, svědčí o tom, že po druhé dávce očkování hladiny nejen protilátek, ale virus neutralizujících protilátek jsou opravdu vysoké a my teď nemůžeme říct, jak dlouho vydrží. Ale řekl bych, že šance je, že to bude déle než půl roku nebo rok,“ popisuje.

Připouští, že zatím nevíme, co s protilátkami udělá případná drsnější mutace.

„Zatím se zdá, že i mutace, které známe, včetně jihoafrické a indické, jsou sice účinnější i vůči očkovaným lidem, ale pořád očkování funguje. Takže zabrání velmi vážnému průběhu choroby nebo hospitalizaci. A pokud se to potvrdí a neobjeví se další smrtící mutace, což teď nemůžeme predikovat, tak bych si skoro nemyslel, že přeočkování bude nezbytně nutné. Ale počkejme, uvidíme,“ naznačuje Konvalinka.

Prozrazuje, že jeho kolegové z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v současné době testují protilátkovou odpověď u očkovaných pacientů novou metodou, která je velmi jednoduchá.

„A co je docela zajímavé, je tam kohorta lidí, kteří prodělali covid a pak byli očkování. A je velmi výrazně vidět, že očkování po prodělaném covidu dramaticky zvyšuje protilátkovou odpověď. A evidentně stačí jedna jediná dávka. Čili v tu chvíli jste vlastně ještě mnohem lépe chráněn než po prodělání covidu. To je první informace, kterou zatím vidíme. Druhá je, že dvě dávky vakcíny proti covidu dávají lepší odpověď neutralizujících protilátek než samotný prodělaný covid,“ vysvětluje biochemik Jan Konvalinka.

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

Barbora Tachecí, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme