Konvalinka: Pokud úplně rozvolníme, tak bez vakcíny jsme v lednu a únoru tam, co v listopadu

Vláda v pátek rozhodla o protiepidemických opatřeních a o přechodu z nejvyššího pátého stupně pohotovosti do stupně čtvrtého. „Za optimální rozhodnutí bych považoval nic neměnit,“ říká biochemik Jan Konvalinka.

Osobnost Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka u přenosového vozu

Data, na základě kterých se rozhoduje, v jakém epidemickém stupni země je, sice nejsou podle Konvalinky absolutně spolehlivá, ale určitou výpovědní hodnotu mají (ilustrační foto) | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Možná přechod na čtvrtý stupeň opravdu dává smysl a podle všech čísel, která si vláda sama stanovila jako kritéria pro omezování občanů, to tak vychází. Ale rozhodně bych neměnil pravidla, která konečně máme. PES – ze kterého má kdekdo legraci, který se dá napadat, jednotlivé věci se dají krásně kritizovat –, je skvělé, že ho máme. Největší chyba je, že ho nemáme už půl roku a bylo by velmi nešťastné, abychom v první či druhý den jeho platnosti hned změkčovali některé věci,“ dodává prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Konvalinka: Epidemie pomalu ustupuje, čísla můžou být o Vánocích dobrá

Návrh ministra průmyslu a obchodu a také dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby obchody byly otevřeny i v neděli a mohlo do nich současně více zákazníků na vyměřenou plochu, považuje Konvalinka za nešťastný.

„My omezujeme počty lidí, kteří se současně mohou potkat, pracujeme v mlze. Přesná data nemáme a pracujeme podle toho, co je dobrou praxí v sousedních zemích, které jsou na tom lépe než my. Čili asi něco dělají správně. Například prodloužení nákupní doby je samozřejmě velmi rozumné a teď k němu dochází. Těch 15 metrů čtverečních je přibližné číslo a není to tak hrozné, když si uvědomíte, že malá venkovská samoobsluha má 150 metrů čtverečních, takže tam může být současně 10 lidí. To není jen nějaké příšerné omezení,“ míní.

Případné předvánoční otevření obchodů nechce komentovat. „Konečně už máme strategii, je to pozdě, ale je super, že ji máme. Pojďme postupovat alespoň několik týdnů podle ní,“ vyzývá.

Musíme ponožky dále kupovat přes internet

Za důležité rozvolňování považuje otevírání škol. Opakuje, že to není bez rizika.

„Je to riskantní přístup, jak jsme si říkali minule. Bylo by krásné, kdybychom tato opatření mohli dělat na základě přesných dat z trasování a jiných zdrojů. Bohužel je ale nemáme. Můžeme pracovat jen s analogií toho, co se děje venku ve světě, a z nějakých modelů,“ vysvětluje a pokračuje:

„Takže riziko to určitě je, ale jsem pevně přesvědčen, že vzdělání je to nejdůležitější, co musíme nejrychleji otevřít. Zejména u malých dětí.“

Aby děti mohly chodit do školy, musíme se ale ve všech ostatních oblastech držet zkrátka. „Když to řeknu hodně obecně: aby mohli školáci do školy, musíme si ponožky nadále kupovat přes internet.“

Máme jen testování a karantény

Konvalinka doufá, že v Česku konečně dojde k preventivnímu testování. Připomíná, že plošné testování personálu domovu důchodců, zdravotnických zařízení a škol se probírá už od jara.

‚Rychlejší než PCR a spolehlivější než antigenní.‘ Nové olomoucké testy na koronavirus dostaly zelenou

Číst článek

„Neustále apelujeme, aby to začalo. Ale to preventivní testování se neustále odmítá, protože se považovalo za příliš drahé a technicky náročné. Teď k němu snad konečně dojde,“ doufá.

Kritizuje, že se v Česku často zdůvodňuje tím, že testování je drahé, a proto si ho nemůžeme dovolit. „Přijde mi to úplně absurdní v situaci, kdy nás zavření celé ekonomiky na šest týdnů podle odhadů stojí něco mezi dvěma a čtyřmi sty miliardami korun. A u testování hovoříme o stovkách milionů denně,“ upozorňuje.

Dodává, že kromě testování nic jiného v boji proti pandemii nemáme. „Máme v tuto chvíli jen testování a karantény, nemáme nic jiného.“

Problém je podle něj v tom, že nejenom, že se nevyužívá kapacita testování, ale hlavně lidé nejsou motivováni k tomu, aby se testovali.

Jsme v sestupné části epidemie

Data, na základě kterých se rozhoduje, v jakém epidemickém stupni země je, sice nejsou podle Konvalinky absolutně spolehlivá, ale určitou výpovědní hodnotu mají.

„Přece jen ta data nám korelují. Vidíme, že počty nově nakažených klesají, také vidíme, že to odpovídá počtu hospitalizovaných pacientů, který pomalu klesá a dosáhl vrcholu. A také vidíme, že sice bohužel velmi pomalu, ale klesají počty obětí epidemie,“ vysvětluje.

Problémem je, že v největším náporu epidemie chybělo trasování. Chybí tak informace, kde se lidé nakazili. „Teď se trasování zase začíná rozjíždět, protože čísla padají do rozumných hodnot. Nějaká data ale máme a odhad reprodukčního čísla R je asi poměrně rozumný. V tuto chvíli to vypadá mezi 0,7 a 0,8. Čili jsme v sestupné části epidemie. Což je dobrá zpráva a můžeme si některé věci dovolit,“ míní.

„Pokud to úplně rozvolníme a nepřijde vakcína, tak v lednu v únoru se opět může dostat tam, kde jsme byli v listopadu.“

Jan Konvalinka

Jak predikuje další vývoj pandemie?

„Můj osobní odhad je, že takzvaná promořenost – počet lidí, kteří se setkali s virem u nás - nebude větší než 15 procent a může to být podstatně méně. Můj optimistický odhad je, že teď je číslo R nízké a bude ještě klesat, epidemie bude ustupovat, sice pomalu, ale bude ustupovat. Takže někdy k Vánocům bychom se mohli dostat na velmi zajímavá a dobrá čísla. Ale pokud to úplně rozvolníme a nepřijde vakcína, tak v lednu v únoru se opět může dostat tam, kde jsme byli v listopadu,“ varuje biochemik Jan Konvalinka.

Barbora Tachecí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme