Na místo ústavního soudce si může člověk počkat, ale své děti znovu vyrůstat neuvidí, říká právník Kysela
Ústavní právník Jan Kysela patří mezi nejmladší vysokoškolské profesory u nás, stejně tak mezi vlivné osobnosti veřejného života. Nedávno se vyjádřil také vůči prezidentovi a mluví o něm i v kontextu svého možného jmenování do funkce předsedy Ústavního soudu České republiky. „Je těžké rozlišit, jestli se happening Miloše Zemana omezuje na dobu, kdy má v ruce trenýrky, nebo pokračuje, když vezme do ruky Ústavu,“ říká v pořadu Osobnost Plus.
„Jeho politické působení v naší zemi je zatížené určitými prvky, které lze považovat za mstu, například vůči sociální demokracii nebo k jejím konkrétním představitelům. Myslím, že nepatřím mezi nejoblíbenější právníky v hradních kruzích. Tedy považuji za nepravděpodobné, že by z Hradu taková nabídka přišla,“ dodává.
Prozatím se na to necítím
Kysela vysvětluje, že se na pozici předsedy Ústavního soudu prozatím necítí. „Především kvůli erudici. Nemám vyloženě intenzivní vztah k platnému právu a stále více se pohybuji v jiných mimoprávních odvětvích a v oblasti teorie. Navíc mám dvě malé děti. A připadá mně, že to, že se jim nevěnujete, se nedá dohnat. Na jiné věci si můžete počkat, třeba na místo soudce Ústavního soudu. I bez téhle pozice můžete prožít plnohodnotný život. Nechtěl bych si to, že jsem neviděl děti růst, vyčítat,“ říká odborník.
Emoce filtruji
Jak je pravděpodobné, že by poslanecká sněmovna odsouhlasila ústavní žalobu na prezidenta?
„Jde o to, v jaké míře se všichni shodneme na tom, co je v jednání prezidenta na hraně nebo už za hranou. A také do jaké míry porušuje ústavu, nebo ji neporušuje. Do hlavy poslancům nevidím,“ uzavírá.
Právník rád hovoří s lidmi tváří v tvář a stále stejným tónem. „Za poslední dobu se mně stalo snad jednou, že jsem projevil větší emoce. Šlo o kauzu poslaneckých trafikantů. Emoce mám, ale filtruji je,“ říká.
