Začalo české předsednictví Evropské unie. Podle Lipavského může pomoci Ukrajině v přiblížení k unii
Česko se v pátek na příštího půl roku ujímá předsednictví v Evropské unii. Česká vláda ho zahájí společným zasedáním s Evropskou komisí v Litomyšli. Za svou hlavní politickou prioritu si Česko zvolilo pomoc Ukrajině a řešení dopadů ruské agrese vůči této zemi na Evropskou unii. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) musíme neustále upozorňovat na to, že na Ukrajině probíhá vojenský konflikt.
Jak bude vypadat vaše role během předsednictví? Na rozdíl od jiných ministrů nebudete předsedat vaší Radě EU, protože to dělá šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budete ho třeba někde zastupovat?
Můžu ho zastupovat, občas to jsou některé zahraniční cesty, ale především na pravidelné Radě ministrů zahraničních věcí, která zasedá každý měsíc v Bruselu. Jedno neformální zasedání bude probíhat také na konci srpna v Praze, kde budu hostitelem za Českou republiku.
Evropská unie nám dnes naslouchá, to je velká změna. Ukázalo se, že naše varování před Ruskem měla něco do sebe, konstatuje ministr zahraničí Jan Lipavský. Poslechněte si celý rozhovor
Je to takové symbolické postavení. Ale předsednická země mluví vždy první, to znamená, že má možnost v té projednávané agendě, řekněme nastolit určitý tón. Dát na stůl argumenty a samozřejmě vypíchnout, co považuje za nejdůležitější.
Důležitá je asi pro nás Ukrajina, která získala na nedávném summitu kandidátský status pro vstup do unie. To byl jeden z cílů českého předsednictví. Tak co teď bude moci Česko v následujících měsících pro Ukrajinu udělat?
My ohledně Ukrajiny tlačíme několik témat. Za prvé je to ta politická podpora, abychom dokázali přiblížit Ukrajinu co nejblíže k EU. Víme, že premiéři a prezidenti EU se již dohodli na tom, že Ukrajině bude udělen kandidátský status. Nicméně to je podmíněno některými kroky, které Ukrajina musí udělat.
Ostrý start: Česko přebralo unijní předsednictví od Francie. Zahájí ho na zámku v Litomyšli
Číst článek
Naší rolí může být pomáhat Ukrajině a samozřejmě celému společenství v tom, aby Ukrajina byla v přibližování úspěšná. Dále je to o humanitární podpoře. Můžeme a musíme neustále upozorňovat na to, že tam probíhá opravdu válka, každý den vojenský konflikt. A držet to téma, aby se na něj nezapomnělo.
Naslouchá nám unie vzhledem k našim historickým zkušenostem víc a bude to tak dělat následujících měsících?
Naslouchá nám. To je velká změna, která proběhla v EU a celkově třeba i v Severoatlantické alianci. Česká republika společně s baltskými státy, s Polskem a s dalšími patřila vždy mezi ty kritičtější hlasy nebo kritické hlasy vůči Rusku.
Dnes nám je opravdu nasloucháno, protože se ukázalo, že ta naše varování měla něco do sebe.
Důležitým úkolem pro předsednictví bude udržet jednotný postoj unie vůči Rusku a jeho agresi. Při dojednávání posledního balíku sankcí tuto jednotu dost narušilo hlavně Maďarsko. Co vy teď uděláte pro udržení evropské jednoty?
Evropská komise dopředu zveřejnila, co by si přála za sankce, a teprve potom se ukázalo, že některé státy s tím nesouhlasí. To byl ten moment, kdy se ukázala nejednota.
Je potřeba hlavně ohlídat, abychom se o těch sankcích, o dalším balíku, který se připravuje, i když jsme na začátku, nejdřív domluvili, shodli se a teprve potom se oznámil výsledek. Pak to nebude dělat ten kyselý dojem, který vznikl.
