Ke ztrátě stability stačila malá síla, napsala ke smrti Masaryka policie. Na těle ale neměl stopy po útoku

Byla to vražda? To je otázka, kterou se kriminalistům ohledně smrti Jana Masaryka nepodařilo ani po 73 letech zodpovědět. Podle čerstvého protokolu, kterým případ začátkem března odložili, přitom ke ztrátě stability Masaryka stojícího v osudný okamžik na římse pod oknem služebního bytu stačila jen malá síla. Server iROZHLAS.cz přináší další detaily z posledního policejního šetření tragické události, která se odehrála v noci na 10. března 1948.

Dokument Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu | Zdroj: Český rozhlas

„Nelze vyloučit možnost, že jej strčila další osoba, protože ke ztrátě stability stačila malá síla,“ napsali kriminalisté k možnosti, že byl Jan Masaryk zavražděn, v usnesení o odložení případu.

Dokument datovaný 5. března získal server iROZHLAS.cz s pomocí informačního zákona.

Největší posun paradoxně přineslo Rusko, policie vyčerpala všechny možnosti, říká ke smrti Masaryka žalobce

Číst článek

Policistům se ale tuto variantu nepodařilo jednoznačně potvrdit. Nechali si také zpracovat nový znalecký posudek – expert napadení Jana Masaryka vyloučil, na jeho těle se totiž po případném útoku nenašly žádné stopy. 

„Zranění bylo způsobeno pádem z výšky na tvrdou podložku. Napadení další osobou byla také vyloučena. Na těle nebyla nalezena žádná zranění způsobená cizím zaviněním,“ parafrázují detektivové závěry znalce.

Policie pracovala s celkem třemi možnými variantami, vražda byla jen jednou z nich. „V úvahu přicházela vražda, sebevražda a náhoda,“ píše se v získaném dokumentu. Ani jednu z možností se ale nepodařilo zcela potvrdit, či naopak vyvrátit.

3D animace

V zatím posledním šetření také policisté opět zkoumali dobové fotografie pořízené na místě činu v roce 1948, a to s pomocí 3D technologií. Policie kvůli tomu požádala o spolupráci ministerstvo zahraničí.

„Provedlo se znalecké zkoumání spočívající v nasnímání prostoru 3D laserovým skenem. Trojrozměrný model fotografie se propojil s fotografickým materiálem těla zemřelého. To umožnilo pořídit autentickou polohu těla v 3D prostoru nádvoří Černínského paláce,“ uvedli policisté jako jednu z metod šetření.

Detektivové ve svých závěrech také napsali, že Masaryk před pádem stál na římse pod oknem: „Možnost pádu z okna koupelny bytu považujeme za nepravděpodobnou.“

První poválečný ministr zahraničí dopadl podle dokumentu na obě nohy: „Dopad těla byl ve vzpřímené poloze. Tomu odpovídají tříštivé zlomeniny kosti patní.“

Celé usnesení odložení případu smrti Jana Masaryka si můžete přečíst zde:

Policie nakonec po více než ročním bádání znovuotevřený případ smrti Jana Masaryka odložila 5. března. Podle pražského státního zástupce Michala Muravského šetření nic moc nového nepřineslo, paradoxně podle něj byl největší posun ohledně postoje Ruska.

„Zatímco v minulosti ruské justiční orgány na naši žádost reagovaly v podstatě tak, že archivní materiály týkající se tohoto případu nelze poskytnout, nyní byla odpověď taková, že žádné materiály, které by mohly objasnit okolnosti úmrtí Jana Masaryka, se v archivech Ruské federace nenachází,“ řekl už dříve v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Muravský.

Nevyřešená smrt

Policisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ Jana Masaryka, který zemřel v roce 1948 po pádu z okna služebního bytu v Černínském paláci, znovu otevřeli na podzim 2019. A to na základě několika podnětů, které obdrželi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Není to původní snímek, nebožtíka upravili, zní na unikátní nahrávce po nevyjasněné smrti Masaryka. Natáčela Eva Kézrová

Kriminalisté nejdříve dostali unikátní nahrávku, o jejímž nálezu jako první informoval Český rozhlas Plus. Na ní je zachycena výpověď policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo.

To potvrdil také historik Muzea paměti 20. století Jan Kalous. „Bylo s ním manipulováno. S tělem hýbal lékař, když ohledával tělo. Teprve poté ho nafotili,“ přiblížil už dříve pro iROZHLAS.cz.

Hofmann zvukový záznam nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.

Vyšetřovatele na přes 50 let staré audio v říjnu 2019 upozornila badatelka Václava Jandečková.

Někdejší ministr zahraničí Jan Masaryk byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci. | Zdroj: Centrum pro dokumentaci totalitních režimů

Policisté ve stejné době obdrželi ještě druhý podnět. Tentokrát od dvojice badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu Masarykova těla. Jan Špička a Martin Čermák zkoumali, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám.

„Vracíme do hry možnost, že mohlo jít také o sebevraždu. Dokázali jsme, že nebylo potřeba vnější síly, aby Masaryk skončil tam, kde skončil,“ shrnuli badatelé ve velkém rozhovoru.

Dosud poslední vyšetřování, které proběhlo mezi roky 2001 a 2003, bylo uzavřeno jako vražda s neznámých pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiřího Strause. Ten biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu Jana Masaryka z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.

Vražda, náhoda, sebevražda?

  • Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí Jana Masaryka, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda nebo úmyslné zabití.
  • V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.
  • Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak poté nadále přikláněli k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.
  • Všechna předchozí vyšetřování se shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt Jana Masaryka byla sebevražda.

Veronika Kučíková, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme