• Další fotografie (10)

Charlotta Kotíková, pravnučka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, podpořila znovuotevření vyšetřování smrti někdejšího československého ministra zahraničí, který je jejím prastrýcem. Případ Jana Masaryka nařídilo obnovit pražské městské státní zastupitelství s odkazem na nahrávku svědectví, na kterou upozornil Český rozhlas Plus. Masarykova rodina podle Kotíkové nikdy nevěřila, že šlo o sebevraždu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha/New York 19:31 31. října 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Absolutně podporuji, aby se to otevřelo, tak jak je vůbec nejvíc možné v Čechách i mezinárodně. Rozhodně to přesahuje hranice tehdejší Československé republiky,“ říká pro Radiožurnál praneteř Jana Masaryka. Kotíková teď zvažuje, jestli by k vyšetřování nemohla nějak přispět.

„Pamatuji si, že v bytě byl neuvěřitelný nepořádek. Byla tam bitva a všichni to viděli. Já jsem dovnitř nešla. Přijela tam máma s tetou a ty tam tohle zažily. Odehrál se tam nějaký boj,“ vzpomíná.

Rodina si podle ní nikdy nemyslela, že to byla sebevražda. „Byla jsem dítě, takže si mohu myslet jen to, o čem se v rodině mluvilo. Masaryk byl určitou překážkou v internacionální politice té doby. A bylo potřeba zbavit se nějakým způsobem tohoto nepohodlného člověka, který stál v cestě určitým plánům,“ dodává.

Kotíková považuje za důležité zjistit okolnosti Masarykovy smrti, protože by to vrhlo pohled nejen na smrt jejího prastrýce, ale i na celou situaci země, která byla v té době formována. 

Unikátní nahrávka

Městské státní zastupitelství v Praze nařídilo případ znovu otevřít po zveřejnění záznamu Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jeden z prvních. Český rozhlas Plus o nálezu unikátní nahrávky informoval začátkem října.

Není to původní snímek, nebožtíka upravili, říká policista na unikátní nahrávce o smrti Jana Masaryka

Číst článek

Hofmann ji nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka, a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.

Na nahrávce říká, že se s tělem před focením hýbalo. Jako jeden z důkazů zmiňuje kůstky z roztříštěných nártů, které na pokyn lékaře sesbíral do kapesníku a umístil vedle těla.

Na fotografiích ale kapesník s kůstkami chybí. A nesedí ani čas úmrtí. Liší se časové údaje uváděné oficiálně a Vilibaldem Hofmanem.

Případem se bude zabývat Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který se před patnácti lety po vyšetřování přiklonil k závěru, že Masaryk byl zavražděn. Pachatele se ale zjistit nepodařilo.

Sebevražda, náhoda, vražda?

Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí Jana Masaryka, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda nebo úmyslné zabití.

V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.

Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak stále přiklánějí k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.

Všechna dosavadní vyšetřování se ale shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt Jana Masaryka byla sebevražda.

Štěpán Sedláček, Eva Kézrová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít