Záhadná smrt v Černínském paláci: policie znovu zrekonstruuje poslední chvíle života Jana Masaryka
Kriminalisté se opět pustí do rekonstrukce smrti Jana Masaryka, zjistil iROZHLAS.cz. 71 let od tragické události budou v rámci nového otevření případu zkoumat, jestli první poválečný ministr zahraničí mohl z okna svého služebního bytu v Černínském paláci vypadnout bez použití vnější síly. Poslední vyšetřování v letech 2001 až 2003 vedlo k závěru, že byl Masaryk zavražděn. Za dosud nevyjasněných okolností zemřel v noci z 9. na 10. března 1948.
Když pražské státní zastupitelství loni v říjnu potvrdilo, že znovuotevřelo případ dodnes záhadné smrti Jana Masaryka, stalo se to ihned předmětem vzrušených debat. „Bude rekonstrukce?“ ptali se někteří historici.
Shodli se totiž na tom, že poslední minuty syna prvního československého prezidenta vyšetřovatelé dosud náležitě nezmapovali.
Kdyby chtěl spáchat sebevraždu, vzal by si prášky a elegantně se oblékl, říká praneteř Jana Masaryka
Číst článek
To by se ale teď mělo změnit. Bude totiž nová rekonstrukce, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdily dva důvěryhodné, na sobě nezávislé zdroje. Podle nich se čeká ještě na znalecké posudky, samotná rekonstrukce by tak podle předběžného odhadu mohla proběhnout na jaře.
„Budou realizovány toliko úkony, které mají – případně ve spojení, nebo v konfrontaci s dosavadními zjištěními – potenciál ovlivnit výsledek řízení,“ uvedl pro iROZHLAS.cz dozorující státní zástupce Michal Muravský. Více to ale neupřesnil.
Stejně tak se k tomu, jakým způsobem budou policisté Masarykovu smrt rekonstruovat, nechtěl vyjadřovat vyšetřovatel případu Marek Suchánek. „Nezlobte se, ale nebudu to komentovat,“ reagoval pouze.
Rekonstrukce pádu
Historik Muzea paměti 20. století Jan Kalous označuje chystanou rekonstrukci za zásadní krok. „Může pomoci ověřit a doplnit informace o tom, v jaké pozici se jeho tělo v době nálezu nacházelo. A ozřejmit, jestli se do té polohy mohl dostat samovolně, nebo zda tam mohl skutečně být cizí zásah, a případně v jaké míře druhé osoby. Takže je to zásadní,“ popsal.
Zatím poslední vyšetřování, za jakých okolností Masaryk zemřel, skončilo s tím, že šlo o vraždu s neznámým pachatelem. „Takže nová rekonstrukce by teď mohla tento závěr potvrdit, nebo rozptýlit,“ pokračoval Kalous.
Kriminalisté mají navíc k dispozici moderní technologie, aktuální měření by tak podle něj mohlo být vůbec nejpřesnější.
Policisté, kteří se k okolnostem smrti Masaryka vracejí, se ale dodnes potýkají s tím, že původní vyšetřování v roce 1948 nebylo provedeno kvalitně.
„Kriminální ústředna byla po hodině odvolána a nastoupila Státní bezpečnost. Ta začala neumělým a nešťastným způsobem zajišťovat některé důkazy. A tyto závady se bohužel už nikdy nepodařilo odstranit,“ pokračoval historik. „Ani tento pokus nakonec nemůže nahradit selhání původního vyšetřování v roce 1948.“
Tehdy ovšem nebyla podle něj ze strany komunistického režimu k objektivnímu vyšetření smrti Jana Masaryka ani vůle.
Připomněl, že tehdejší ministr vnitra Václav Nosek ještě tentýž den na půdě Parlamentu prohlásil, že Masaryk spáchal sebevraždu. A to kvůli kritickým dopisům ze zahraničí, ve kterých se mu vyčítala účast v komunistické vládě. V té chvíli nebyla ještě ani provedena pitva. Přesto se této verze komunisté drželi až do listopadu 1989.
Unikátní nahrávka
Policisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu podle Muravského nyní prověřují podněty, které obdrželi loni na podzim. „A to z hlediska případné existence nových poznatků k předmětu trestního řízení. Plánované ani prováděné úkony nyní nelze konkretizovat,“ dodal státní zástupce.
Není to původní snímek, nebožtíka upravili, zní na unikátní nahrávce po nevyjasněné smrti Masaryka. Natáčela Eva Kézrová
Kriminalisté nejdříve dostali na stůj unikátní nahrávku, o jejímž nálezu na začátku října informoval Český rozhlas Plus. Na ní je zachycena výpověď policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. To ovšem potvrzuje také historik Kalous. „Bylo s ním manipulováno. S tělem hýbal lékař, když ohledával tělo. Teprve poté ho nafotili,“ přiblížil.
Hofmann zvukový záznam nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.
Vyšetřovatele na přes 50 let staré audio loni v říjnu upozornila badatelka Václava Jandečková. „Vilibald Hofmann byl ráno 10. března 1948 povolaný do Černínského paláce jako první policista. Měl zajistit vchody a místo činu,“ řekla už dříve Českému rozhlasu.
Mechanika pádu
Policisté ve stejné době obdrželi ještě druhý podnět. Tentokrát od dvojice badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu Masarykova těla. Jan Špička a Martin Čermák zkoumali, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám.
Nejen nahrávka policisty. K otevření vyšetřování smrti Jana Masaryka přispěla i nová analýza pádu
Číst článek
„Vracíme do hry možnost, že mohlo jít také o sebevraždu. Dokázali jsme, že nebylo potřeba vnější síly, aby Masaryk skončil tam, kde skončil,“ shrnují ve velkém rozhovoru pro iROZHLAS.cz, který redakce publikuje o víkendu.
Dosud poslední vyšetřování, které proběhlo mezi roky 2001 a 2003, bylo uzavřeno jako vražda s neznámých pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiří Strause. Ten biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu Jana Masaryka z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.
Tento závěr nyní dvojice badatelů na základě fotografie z 10. března 1948 a náčrtku kriminální ústředny z následujícího dne vyvrací. Podle Čermáka vycházejí z mechaniky, konkrétně šikmého vrhu, a také simulace s využitím softwaru Virthuman, který jako víceúčelový lidský model slouží pro simulaci různých typů nárazu.
Vražda, náhoda, sebevražda?
- Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí Jana Masaryka, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda, nebo úmyslné zabití.
- V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.
- Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak stále přiklánějí k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.
- Všechna dosavadní vyšetřování se ale shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt Jana Masaryka byla sebevražda.
