Jan Stráský: Smlouvu mám na dobu neurčitou. A topím koksem
„První zóny v Národním parku zdvojnásobím, perlorodky kvůli splouvání Teplé Vltavy počítat nebudu a slova ‚krizový manažer‘ používá ministr,“ říká nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Přestože má být jen dočasným ředitelem, smlouvu má na dobu neurčitou.
Máte pověst politika, který chce Národní park zničit nebo alespoň zásadně zmenšit. Budete tuto reputaci vyvracet?
Já jsem byl u toho, když se Národní park vyhlašoval, deset let jsem členem a pět let předsedou Rady NP, tedy orgánu, který s pokouší najít shodu mezi všemi zúčastněnými stranami - ochranáři, občany a turisty. V žádné této fázi jsem nevyvíjel aktivitu ke zrušení parku. A všechna jednání vycházejí z dosavadních hranic Národního parku.
Překvapila Vás reakce aktivistů?
Pro práci a novináře nemám čas zabývat se reakcemi. Ale dovedu si představit, co říkají. Konec konců, dialog na Šumavě se vede léta. A já bych je rád přesvědčil o tom, že Národní park nebudeme ani kouskovat, ani zmenšovat a už vůbec ne ničit.
Cítíte podporu ODS?
Nejsem členem ODS už dvanáct let. Zatím cítím jediné a to nejen teď, ale celých deset let, že naštěstí Šumava není stranický problém. Tady se potulovali různí politici z různých stran a říkali zhruba stejné věci. Dokonce bych řekl, že předseda komunistů, který žije tady, je velmi podobného názoru na Šumavu jako já. A ten názor má jedno společné: budujme park, ale nenechme zničit lesy, abychom je pak znovu budovali. Diskuse o stranách vzniká teprve tehdy, když se začne říkat, že motivem zásahu v parku není záchrana lesů, ale vytěžení dřeva. Pak se začne mluvit o tom, že zatím někdo je. K tomu já z legrace říkám, že topím koksem.
Jak přistoupíte k zonaci Národního parku ?
Za prvé to není kompetence ředitele Národního parku. Se zonací se dlouho nic nedělalo, toho spíš využívali bývalý ředitel a ministři. Nemohli měnit zonaci, tak měnili přístup k zónám. Znamená to využít zákona až na hranici možností a chovat se v druhé zóně skoro jako by to byla už první. A ve třetí se chovat skoro jako by to byla druhá. To tady bylo běžné. Ale my směřujeme jinam. Já, stejně jako pracovní skupina, která připravuje zákon o Národním parku Šumava, chceme první zóny zdvojnásobit. Sloučíme 135 dílčích ostrůvků prvních zón, tím pádem se jejich rozloha zvětší. Tohle je shoda všech partnerů.
To se ovšem z některých prvních zón stanou druhé a třetí, tomu se nevyhnete.
Tam si musíme pomoct managmentem. Nové první zóny budou na některých územích po určitou dobu vyžadovat zásahy. Stav přírody v nich nedovolí prohlásit bezzásahovost. Úkolem ochrany přírody z nich bude udělat první zóny.
O kůrovci rozhodneme v první jarní den
Členové Vědecké sekce Rady Národního parku Vám poslali dopis, ve kterém se ptají, zda-li Šumava opravdu potřebuje krizový managment.
To je řečnická otázka a odpověď většiny obyvatel je: nepotřebuje. Slova krizový managment používá ministerstvo, já na tom nelpím a nepotřebuji to. Dostal jsem úkol být krizový manažer, ale to všechno se opravdu vztahuje ke kůrovci. Ve střetových oblastech je nutný určitý typ chování. Pověřil jsem pracovní skupinu, která by mi měla říct, co a jak ve kterých lokalitách dělat. Ale to není jen kácení.
Jaká je ta skupina obsáhlá a odkud ti lidé jsou?
Jsou tam lidé z Národního parku, ale zároveň vnímám, že správa NP ani pod mým vedením, nemá důvěru těch ostatních kruhů. Na obou krajích už dvě expertní skupiny vznikly a ta druhá předložila materiál, který se blíží tomu, co jsem teď´popsal. A mě bude zajímat i odpověď na otázku, zda-li nebude třeba udělat něco i v prvních zónách, čímž nechci dráždit vědce. Ty první zóny jsou stejně většinou sežrané, tam už prostor na boj s kůrovcem není. Věřím, že než přijde první jarní den, tak budeme vědět, jak se v roce 2011 s kůrovcem pokusit vypořádat.
Jaká jiná opatření než kácení máte na mysli?
Chemické látky. Dřív se tu zkoušela houba, která podle všeho nebyla účinná. Věda o kůrovci má mnoho nástrojů. Některé jsou méně přijatelné pro ochránce přírody, třeba chemie, ale o tom budeme trpělivě jednat. A zároveň budeme trpělivě říkat, že i pro ochranu přírody bude velmi dobré, když se kůrovcová kalamita zastaví.
Říkáte, že lidé ze správy Národního parku nemají důvěru některých kruhů. Je ta nedůvěra taková, že budete muset sáhnout po personálních změnách ?
Možná se budou některé úkoly profesionálním ochranářům příčit …
To jste si odpověděli sami. Kdo nebude chtít se mnou spolupracovat a komu se to bude příčit, tomu umožním odchod. Ale nepřicházím s žádným seznamem lidí, o kterých by byl stoprocentně rozhodnutý, že tady nemohou pracovat.
A koho si přivedete vy?
Konkrétní jména vám neřeknu. Ale byl bych nadarmo ve výběrové komisi na šéfa parku. Já jsem měl své tipy a s těmito lidmi už jsem začal jednat. Ale pro mě jsou důležití kandidáti, kteří se přihlásili, dejme tomu první trojice. Je to moje personální rezerva, až dojdeme k názoru, že se něco má měnit. Samozřejmě se hned po mém zvolení objevila spousta lidí, kteří tvrdili, já jsem ten nepostradatelný, když mě sem vezmete.
Duhoví v Radě mi nevadí
Koho jmenujete šéfem Rady Národního parku? Doposud jste jím pořád vy.
Rada se doposud dělila na dvě sekce regionální a vědeckou a to komplikuje dialog. Chci aby to byla jedna Rada a během několika týdnů ji zrekonstruujeme. Ovšem nespěchá to i proto, že Rada musí posoudit návrh Návštěvního řádu. To se stane 7. března. Ale já nepotřebuji Radu, která bude říkat přesně to, co si myslím já. Potřebuji Radu, která vykazuje pestrost názorů. A možná, že už to nebude padesát lidí, ale třeba jen čtyřicet.
Takže pozvete i někoho z Hnutí Duha?
Duha tam byla a věřím, že i bude.
Vyroste v Národním parku nová sjezdovka na Smrčinu?
Sjezdovka je pro mě řešení. Zvlášť tento týden jsem byl svědkem nehody autobusu na silnici na Zvonkovou. Zatížení je tam obrovské. Češi tvoří až pětadvacet procent návštěvníků lyžařského střediska Hochficht a všichni jezdí po té nešťastné silnici a pálí tam benzín nebo naftu, všichni zatěžují životní prostředí padesátikilometrovou objížďkou, která by se zkrátila lanovkou. Lanovka je minimální řešení problému.
Otevřete cestu k hraničnímu přechodu Modrý sloup?
To už není ani na dotaz. Přístupnost Modrého sloupu byla povolena na dva roky a to teď vyprší. Nedovedu si představit, že bychom řešení nenašli.
Jste pro zpřístupnění?
Já jsem proto, aby tam jak Keltové, tak Slované a všichni, kteří po cestě chodili, aby tam mohli chodit i v 21.století. Věřím, že tam přijdou samí slušní lidé.
Prý jste řekl, že necháte přezkoumat, zda-li je v Teplé Vltavě vůbec perlorodka a že to bude mít vliv na povolení splouvání řeky …
Já nevím, kde se tyhle otázky berou. Vědci přesně vědí, kolik je v řece perlorodek. To číslo je tajné a to místo nevím ani já. Panuje obava, že by perlorodky někdo odnesl. Počet se pohybuje v desítkách, ačkoliv tam bývaly v tisících. Takže žádné takové studie zadávat nebudu. Problém je v tom, že perlorodka je argument, proč se má dále snižovat počet lodí na řece. A k tomu říkám: zadáme studii, která zformuluje varianty splouvání. Třeba podle lodí nebo vody, jestli s doprovodem nebo bez, kajaky, pramice, žádné děti nebo s dětmi. Během roku je nechám znovu posoudit, abychom do příštího projednávání Návštěvního řádu měli připravené a odsouhlasené varianty.
Co s Václavákem na Kvildě?
Údajně také nevylučujete, že by na Šumavě mohly vzniknout nové obce…
V roce 1910 žilo na území Šumavy devatenáctkrát víc lidí. Teď sem jezdí kolem dvou milionů lidí ročně a jestli návštěvnost poroste a bude tu pořád stejná infrastruktura, tak budeme nešťastní. Jak ochranáři, tak návštěvníci, tak občané. Myslím třeba Kvildu. Když tam přijedete v poledne, tak máte pocit, že skončila májová manifestace na Václaváku. Jestli bychom tedy neměli uvažovat o struktuře infrastruktury. To nejsou nové obce, ale spory o tom, zda-li někde vybudovat další ekofarmu. Správa Národního parku tu není od toho, aby chránila jenom lesy, ale i bezlesí, které tady udělali naši předkové, když bezohledně těžili dřevo na sklo nebo bezohledně vyráběli kolomaz. To bezlesí můžeme chránit draze nebo tam zavedeme ekofarmy, které budou citlivě hospodařit. To je myšlenka nových sídel, žádné obce ani města.
Začátkem února začal platit verdikt Nejvyššího správního soudu, který lidem umožňuje chodit volně i tam, kde se do té doby mohli pohybovat jen po vyznačených trasách. Jak budete na tuto situaci reagovat?
Velmi jsem se divil, že Správa parku už dávno nereagovala, pokud bylo rozhodnutí soudu tak závažné. Proto jsem na první poradě uložil, aby připravili nějaký návrh, která území jsou tak cenná, že musíme najít jinou cestu, jak je uzavřít. Ale můj názor je, že by ve většině případů měla být uzavřena jen část roku. Soud chce vědět důvody, proč najednou občan nesmí někam, vždyť to je omezení pohybu. Takže ano, ty důvody by se měly říct a z těch důvodů většinou vyplývá, že něco má být zavřeno dva, tři měsíce v roce.
Ministr Tomáš Chalupa řekl, že vás jmenuje dočasným ředitelem na rok a půl. Prý máte ale smlouvu na dobu neurčitou…
Ano. Podepsal jsem smlouvu na dobu neurčitou. Mám nějaké úkoly a za rok a půl se to všechno stihnout nedá.
Jan Stráský (1940)
Ekonom, politik, turista.
Absolvoval Obchodní akademii v Plzni, později vystudoval filozofii a politickou ekonomiku na FF UK. V letech 1964 - 1969 byl členem KSČ. Po listopadu 1989 působil jako místopředseda České vlády, předseda federální vlády před rozpadem Československa, byl poslancem, ministrem. Zakládal ODS, ze které v roce 1998 přestoupil do Unie svobody, i tu později opustil. Do roku 2006 pracoval jako ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje, po té odešel do důchodu.
Má pověst muže, který brousí hrany a umí se s každým domluvit. Deset let je členem Rady NP Šumava, z toho posledních pět let jejím předsedou.
Je šéfem Klubu českých turistů.
Bydlí v Libínském Sedle na Šumavě.
Ředitelem Národního parku Šumava byl jmenován 14. února 2011.
