Pavel v novele o valorizaci penzí označil sporné body. Je dobře, že se vyjádří Ústavní soud, míní právník

Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Považuje však za nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud. Hnutí ANO uvedlo, že podnět k dané instanci podá, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání. „Zákon může být sporný ze dvou hledisek, a to kvůli proceduře přijímání i obsahu,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál ústavní právník Jan Wintr.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Právník Jan Wintr

Právník Jan Wintr | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Koaliční špičky vyjádření Petra Pavla uvítaly. Předpokládal jste, že k danému závěru dospěje?
Neodhadoval jsem, jak prezident rozhodne. Myslím, že by šla odůvodnit obě rozhodnutí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Janem Wintrem

Prezident uvedl, že ani po středeční schůzce se zástupci hnutí ANO nebyl ještě definitivně rozhodnut, jaký postup zvolí. Řekl byste také, že před sebou měl složité dilema? A jaké otázky především musel zvažovat?
Podle mého názoru to bylo složité dilema, protože jak už bylo řečeno, zákon může být sporný ze dvou hledisek, a to jak z hlediska procedury, tedy jak byl přijímán ve stavu legislativní nouze v Poslanecké sněmovně, tak i z hlediska svého obsahu, tedy zdali v momentě, kdy už v lednu byla inflace taková, že k mimořádné valorizaci musí dojít, je možné změnou zákona výši valorizace snížit.

Obojí je ústavně sporné a myslím, že je dobře, že o tom bude rozhodovat Ústavní soud. Pokud měl prezident ústavní pochybnosti, vnímám jeho rozhodování jako obtížné.

Sdílíte výtky na adresu vládní koalice, které zazněly na Pavlově tiskové konferenci?
Nedokážu posoudit míru toho, jak vládní koalice komunikovala, či nekomunikovala. Myslím, že prezident označil, co jsou ústavně sporné body, a je dobře, když se k nim Ústavní soud vyjádří.

Kapesní veto

Odhlédneme-li od toho, že Petr Pavel nastoupil do úřadu před necelým týdnem, je nynější situace nestandardní i z jiných úhlů, myslím oproti těm, kdy se v předchozích letech čekalo, jak tu či onu spornou novelu posoudí hlava státu…
Situace je vzhledem k plynutí času nestandardní tím, že aby mohla novela zákona o důchodovém pojištění zafungovat tak, jak zamýšlí vládní koalice, musí opravdu ve sbírce zákonů vyjít do 22. března. V tom je ona nestandardnost. Myslím, že pan prezident na to odkazoval politologickým výrazem kapesní veto.

Fiala vítá Pavlovo rozhodnutí ohledně valorizace penzí. Podle Okamury ale důchodce ‚hází přes palubu‘

Číst článek

Kdyby totiž prezident ještě chvíli otálel a následně novelu vetoval, tak by veto, které běžně může přehlasovat 101 poslanců, bylo v podstatě absolutním vetem. Nedávalo by už totiž smysl jej přehlasovat, protože by bylo pozdě. V tom je situace výjimečná a prezidentovo rozhodování tak bylo ještě závažnější, než když o vetech rozhoduje obvykle.

Probírali jsme otázky týkající se ústavnosti vládního postupu a samotné novely. Jaké šance má parlamentní opozice, že u Ústavního soudu uspěje, až k němu podnět doputuje?
Podle mě je to otevřené. Kdybych měl říct svůj názor, měla by procedura projednávání návrhu zákona ve Sněmovně před Ústavním soudem obstát, neboť ve světle toho, jak daná instance vykládá stav legislativní nouze, lze říct, že zde určité důvody pro rychlý postup byly a že tím, že jednání bylo nakonec poměrně dlouhé – návrh zákona byl schválen až 12. den po předložení do Sněmovny – tak bylo dost času jej nastudovat, projednat a vyjádřit se k němu. Z mého pohledu by to Ústavní soud měl spíše podržet.

Méně jistý si ale jsem u obsahové otázky, tedy jestli je skutečně možné valorizaci takovým způsobem ještě snížit, když už byla v zásadě splněna podmínka, že k valorizaci dojít má. Nemám na to jednoznačný názor. Myslím, že bude velmi zajímavé, jak se k tomu Ústavní soud postaví.

Záležitost z 19. století

Jste autorem publikace Česká parlamentní kultura, která se dočkala i nového, aktualizovaného vydání. Jak hodnotíte zmíněný fakt, že si prezident ještě krátce před rozhodnutím pozval zástupce opozičního hnutí ANO? A případně i to, že se nyní nabízí jako možný zprostředkovatel penzijní debaty mezi vládou a opozicí?
Má kniha Proměny parlamentní kultury je spíše pokračováním předchozí knihy. Čili to není aktualizace, ale v podstatě druhý díl. Avšak zpět k vaší otázce – myslím, že to velmi dobře odpovídá roli, jakou má prezident hrát, přeci jen má být trochu mimo stranické půtky.

Pavel podepíše novelu o snížení valorizace penzí. Neobrátí-li se opozice na Ústavní soud, učiní tak sám

Číst článek

Tudíž skutečnost, že si prezident zve zástupce vlády či opozice, případně by si je někdy mohl pozvat i najednou a snažit se, aby dospěli ke kompromisu, je podle mého názoru správná role, kterou má prezident hrát.

Jak na vás působily peripetie, které projednávání novely provázely? Myslím tím dlouhé dny opozičních obstrukcí ve Sněmovně a podobně…
Přiznám se, že obstrukce považuji za určitý přežitek. Smysl dávaly v 19. století. Západní parlamenty se ale většinou s obstrukcemi už rozloučily a upravily jednací řád tak, aby nebylo možné takto obstruovat. Jsem pro reformu jednacího řádu.

V daném ohledu má Parlament dávat prostor jak vládě, aby prosazovala své zákony, tak i opozici, aby nastolovala svá témata a k vládním návrhům vyjadřovala určitou kritiku. Myslím ale, že aby každé projednávání návrhu, na kterém vládě záleží, bylo v podstatě bojištěm „kdo déle vydrží“, je opravdu věc z 19. století.

Vladimír Kroc, ula Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme