Právník k nálezu Ústavního soudu: Problematičnost systému se projevila postupně, zkreslení byla značná

Ústavní soud ve středu oznámil, že na podnět skupiny senátorů zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Například koalicím bude nově stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů bez ohledu na to, kolik v nich bude stran. „Tohle přísné sčítání už soud považoval za nepřiměřené,” řekl ve Speciálu Českého rozhlasu člen legislativní rady vlády a právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní právník Jan Wintr | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Můžete shrnout nejzásadnější argumenty, proč Ústavní soud zrušil část volebního zákona?
Ústavní soud dospěl k závěru, že volební zákon, tak jak ho máme, odporuje principu poměrného zastoupení, který vyžaduje Ústava. Ta říká, že volby do Poslanecké sněmovny probíhají podle zásad poměrného zastoupení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s právníkem Janem Wintrem z Univerzity Karlovy

Je tam poměrně značná disproporce, která vzniká v kombinaci toho, že se volí ve volebních krajích, z nichž některé jsou poměrně malé. A právě v těch se používá D'Hondtův volební dělitel, který trochu nahrává velkým stranám.

V důsledku toho třeba hnutí ANO, které by mělo podle poměrného systému získat 63 mandátů v roce 2017, jich získalo 78. A tato disproporce už přišla Ústavnímu soudu tak velká, že volební systém částečně zrušil a bude nutit Parlament, aby přijal jiný systém.

Od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského jsme slyšeli, že právě kombinace D'Hondtovy metody a rozdělení do nestejně velkých krajů – největší disproporce jsou v Karlovarském a Libereckém kraji – je jedním z důvodů změny. Ústavní soud se k tomu postavil tak, že zrušil přepočet, ale nechal rozdělení republiky na 14 krajů. Je to z vašeho pohledu logické?
Z mého pohledu to je logické, protože protiústavní je teprve kombinace. Kraje jsou poměrně zavedené, máme je tady přes dvacet let, skoro stejně dlouho se v nich volí. A pokud bychom zvolili jiný způsob přidělování mandátů, který bude počítat s krajskými kandidátkami, na které jsme zvyklí, tak je možné volební zákon změnit tímto způsobem.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů

Číst článek

Například můžeme říct, že se mandáty budou přidělovat podle celostátních výsledků, a potom se teprve budou rozdělovat jednotlivým krajským kandidátkám. To by byla malá úprava, která by mohla fungovat.

Ústavní soud také zrušil zvýšenou hranici, kterou musela získat koalice, pokud měla dostat mandáty. Podle dosavadní úpravy musela koalice dvou stran dostat 10 % hlasů, koalice tří stran 15 % a tak dále. Přitom zvýšené kvorum pro koalice u nás platí už od 90. let. Proč najednou Ústavní soud tvrdí, že je to protiústavní?
Platí to od roku 2001 až 2002, protože předtím to byly hranice 7, 9 a 11 %.

Ale také byly vyšší, nebylo to 5 %...
Ano, Ústavní soud v roce 2001 řekl, že 5, 10 a 15 % protiústavní není, teď změnil názor. Jestli jsem to z toho textu dobře pochopil, tak dospěl k závěru, že volby jsou mimo jiné i soutěží politických programů, a pokud je nějaký politický program nesen čtyřčlennou koalicí a má 19 % podpory u voličů, tak by neměl propadnout jen proto, že se pro takovou koalici vyžaduje 20 % klauzule.

Ústavnímu soudu připadalo, že pokud základem je poměrné zastoupení a uzavírací klauzule jsou výjimky, tak každá výjimka musí být odůvodněná a musí být potřebná pro to, aby sněmovna mohla řádně fungovat. Tohle přísné sčítání už soud považoval za nepřiměřené.

Parlament čas má

Nález Ústavního soudu přichází ve chvíli, kdy jsou prezidentem republiky vyhlášeny sněmovní volby na začátek října. Jak se s tím Ústavní soud vyrovnal?
Ústavní soud upozorňuje na to, že praktická použitelnost pravidel bude v srpnu nebo září, kdy se budou sestavovat kandidátní listiny. Do té doby musí být jasno, jakým způsobem volební systém vypadá a že Parlament nějaký čas má. Nicméně skupina čtyř soudců Ústavního soudu v odlišném stanovisku říká, že s tím postupem nesouhlasí.

Myslím, že Ústavní soud měl rozhodnout dřív, ale pokud rozhodl až teď, že systém je protiústavní, že nemohl nechat lidi v tomto systému volit, tak myslím, že nějaký čas na potřebné změny pro Parlament ještě nechal.

Když zmiňujete disentní stanovisko čtyř ústavních soudců – v něm se mimo jiné píše, že podle jejich názoru „plenární většina Ústavního soudu významně zasáhla do procesu přípravy voleb jak na úrovni politických stran a hnutí, tak na úrovni volebních orgánů a vystavila občany v době nouzového stavu bezprecedentní nejistotě, zda se podaří během krátké doby v Parlamentu přijmout novou zákonnou úpravu pravidel pro volby dolní komory“. Dodali, že „to vše dodává ponurý obraz o způsobu rozhodování Ústavního soudu v této věci“. To jsou silná slova, ne?
Už jsme viděli i jiná odlišná stanoviska soudců, kteří skončili v menšině a byli s postupem Ústavního soudu nespokojeni. 

Ale slova o „ponurém obrazu” působí silně...
Slovo „ponuré“ je vskutku poněkud ponuré. Chápu rozladění menšinových soudců a do určité míry ho sdílím. Podle mě se tady jedná o volební systém, který je poměrně přehledný, víme už dvacet let, jak funguje.

Ústavní soud mohl rozhodnout až za půl roku nebo za rok, takže si myslím, že není úplně vhodné, že rozhodl až po třech letech. Pokud nerozhodl dříve, tak teď vybíral jen ze špatných možností – ještě jednou volit podle protiústavního zákona, nebo rozhodnout. Tak rozhodl.

‚Značné zkreslení‘

Říkáte „ještě jednou volit“, ale podle toho zákona už se do sněmovny volilo pětkrát. Máte pocit, že se s tím, že to změnil po dvaceti letech od platnosti zákona, Ústavní soud dostatečně vyrovnal? Vysvětlil to?
Dostatečně vysvětlil, proč je volební systém protiústavní. Není tam vysvětlení, proč to trvalo tři roky, ale vidíme, že jiné případy Ústavnímu soudu také trvaly poměrně dlouho.

Česko jako jeden volební obvod? Hamáček představil čtyři možné změny volebního zákona

Číst článek

Problematičnost systému se projevovala postupně v čase. Zatímco volby v roce 2010 a 2013 dopadly tak, že zkreslení bylo minimální, tak v roce 2006 a v roce 2017 bylo zkreslení značné. 

V roce 2006 to Ústavní soud za dostatečný důvod pro zrušení volebního systému nepovažoval. Teď už ano, protože patrně dospěl k závěru – a teď ho nemohu moc interpretovat, to je tam mezi řádky – že se postupně ve volbách ukázalo, že zkreslení mohou být poměrně značná a že už nejsou ústavně neodůvodněna. 

‚Musí dojít ke změně‘

Rozhodnutí Ústavního soudu znamená, že se parlament musí dohodnout na novém modelu výpočtu mandátů. U ústavního zákona se navíc musí opravdu dohodnout obě komory, sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Co by se hypoteticky stalo, kdyby politici k žádné dohodě nedospěli?
To se nesmí stát. Bez zrušených paragrafů volebního zákona není možné volby provést, protože pak není jasné, jak se budou hlasy počítat a jak z nich budou vznikat mandáty. Musí dojít ke změně volebního zákona, aby bylo možné volit. Z vyjádření různých představitelů politických stran jsem pochopil, že jsou si toho vědomy a že tuto odpovědnost zvládnou.

Ale přesto - co kdyby se to teoreticky kvůli nouzovému stavu a pandemii nezvládlo? Dál by zůstala stávající vláda a neměli bychom sněmovnu?
Nechci se pouštět do hypotetických spekulací. Volební období těchto poslanců končí v říjnu, takže tito poslanci by nemohli mít mandáty. Existuje mimořádná možnost, že by se prodloužily z důvodu krize, jak jsme to viděli kvůli pandemii v případě doplňovacích voleb na Teplicku.

Ale domnívám se, že je potřeba trvat na tom, že je třeba změnit volební zákon tak, aby se volit dalo. Času je na to relativně ještě dost a z toho, jak média informují, se zdá, že probíhají politická jednání. Jedno svolal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), konalo se setkání expertů v Senátů, ve čtvrtek bude jednat sněmovní ústavní komise, takže politici k tomu přistupují poměrně odpovědně. 

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme