Před 50 lety se upálil Jan Zajíc. Na Václavském náměstí mu odhalili provizorní pamětní desku

Na Václavské náměstí v Praze v neděli přišli lidé uctít památku Jana Zajíce. Osmnáctiletý student se po vzoru Jana Palacha polil hořlavinou a zapálil, aby vyburcoval národ po okupaci Československa v roce 1968. V pondělí tomu bude přesně 50 let, vzpomínkovou akci ale svolali organizátoři už na neděli.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé se sešli u domu s číslem popisným 39 v horní části Václavského náměstí. Právě v jeho průjezdu se Jan Zajíc upálil, aby tak vyburcoval národ k odporu proti okupaci Československa v roce 1968.

Zajíc, Hlavatý, Rips nebo Siwiec. Jan Palach nebyl jedinou ‚živou pochodní‘

Číst článek

Přímo v průjezdu poté zemřel, na náměstí už se mu vyběhnout nepodařilo. Na pietní místo v neděli dali organizátoři provizorní pamětní desku, na které jsou básničky Karla Kryla i Jana Zajíce a jeho portrét.

Pod ní je ještě další deska se svíčkami. V budoucnu by tu mohla stát na přání pozůstalých pamětní deska nastálo.

Mladý středoškolák, který se narodil 3. července 1950 ve Vítkově do rodiny prodavače a učitelky, ve škole vynikal nad svými spolužáky v politickém přehledu a účastnil se veřejných debat.

Na čin se připravoval týden

21. srpna 1968 patřil mezi ty, kteří se postavili okupačním vojskům. Emigrovat ale odmítl, i když to jeho nemocný otec nabízel jemu i jeho staršímu bratrovi.

Křik ‚obyčejného člověka‘ umírajícího za Československo. Před 50 lety se upálil Ryszard Siwiec

Číst článek

I po srpnu 1968 pokračoval v politické činnosti. Po smrti Jana Palacha odcestoval ze Šumperka, kde studoval Průmyslovou a železniční školu, do Prahy.

Zúčastnil se s kamarády nejen pohřbu mladého studenta historie, ale také hladovky, kterou pod rampou Národního muzea v Praze držela skupinka studentů a dalších mladých lidí.

Historik Patrik Eichler na webu JanPalach.cz uvádí, že právě návštěva Prahy se pravděpodobně stala „hlavním podnětem k úvahám o politicky motivované sebevraždě“.

Na čin se začal připravovat asi s týdenním předstihem i proto, že žádný další vysokoškolák nenapodobil Palacha tak, jak psal ve svém dopisu. Do Prahy vyrazil se třemi spolužáky 25. února 1969.

Podle některých zdrojů nebylo datum 25. února náhodné. Bylo to měsíc po Palachově pohřbu a 21 let od takzvaného vítězného února, tedy komunistického převratu. Přestože o jeho rozhodnutí věděla i Veřejná bezpečnost, nepodařilo se jim zabránit jeho sebevraždě.

Martina Topinková, ado, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme