‚Pojmenovali jsme to banky nebo děti.‘ Maláčová hledá osm miliard na zvýšení rodičovské pro všechny

Ministryně práce a sociálních věcí chce prosadit, aby zvýšený rodičovský příspěvek dostali všichni rodiče dětí do čtyř let. Minulý týden přitom na koaliční radě souhlasila se skromnějším návrhem. Kdy bude mít vláda jasno? Kde vezme osm miliard na zvýšení příspěvku pro všechny? Bude ministryně ručit vlastním křeslem za včasné spuštění e-neschopenek? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Maláčová

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Paní ministryně, jak vy vlastně ve vládě fungujete? Na příkladu rodičovského příspěvku by se totiž mohlo zdát, že stačí, aby se sešlo pár tisíc rodičů, kteří na internetu veřejně protestují proti tomu, na čem se usnesla vláda, a vy začnete otáčet.
Takto bych to nepopsala. Víte, že ta cesta k dohodě o rodičovskému příspěvku byla trnitá. Myslím si, že je naprosto legitimní, že pokud se dostaví takové reakce, které se dostavily, a byly opravdu intenzivní, já si nepamatuji, že by nějaké rozhodnutí vzbudilo takový veřejný ohlas, tak může dojít k tomu, že to stanovisko je přehodnoceno a my o tom diskutujeme.

Přehrát

00:00 / 00:00

S rodičovským příspěvkem nic nekončí, naopak začíná, říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová za ČSSD

A je to tedy tak, že skutečně tím impulsem byly právě ony vlny reakcí, které jste dostala? A pravděpodobně nejenom vy.
Nejenom já, ano, to říkáte správně. Pro mě to byl impulz se ještě jednou nad celou tou věcí zamyslet. Já jsem to už uváděla i jinde, že ty tisíce dopisů, mailů, zpráv mě přivedly k tomu, že rodinná politika, dobrá rodinná politika je něco, za co bychom měli ještě více bojovat. Ale samozřejmě nekončí to rodičovským příspěvkem, naopak začíná.

Očekávala bych, že v podobných věcech budete mít připravenu koncepci, dlouhodobou koncepci, která zkrátka s něčím počítá a jde za stanoveným cílem. A ne, že takto nahodile otočíte.
My koncepci máme, máme funkční koncepci rodinné politiky, která byla schválena. Teď ji dokonce aktualizujeme. Já jsem všechna ta opatření, která cílí na podporu rodin, předkládala v rámci jednoho tzv. balíčku, prorodinného balíčku. Právě tam začínáme navýšením rodičovského příspěvku, protože 12 let se tato částka nenavyšovala. Byly na ni různé systémy, ale zjednodušeně 12 let nedošlo k valorizaci. Takže to chceme dorovnat.

Za tuto dobu ceny ve všech oblastech značně rostly. To všichni víme a známe to ze svých peněženek. To měl být ten první krok. Druhý krok má být podpora částečných úvazků. Navrhla jsem v novele zákoníku práce tzv. institut sdíleného pracovního místa. Už jsem o něm také mnohokrát hovořila. V podstatě jde o model známý ze Slovenska nebo z Německa, kdy si dva nebo tři lidé sdílí jedno místo. Pro zaměstnavatele je to méně organizačně a finančně náročné.

Ale klíčová v rodinné politice je podpora předškolní péče. Kromě mateřských školek a dostatečných kapacit také podpora jeslí, které u nás už neexistují, ale máme tady institut takzvaných dětských skupin. Chceme je začít systémově financovat a podporovat tak, aby rostly jako houby po dešti.

Jak přesvědčit partnery

Ano, ale u rodičovského příspěvku otáčíte podle hlasu veřejnosti. V loňském roce jste slíbili příspěvek právě pro rodiče všech dětí do čtyř let. Pak jste zjistili, že na to nejsou peníze, což se trochu divím, že jste nevěděli předtím. A teď opět otáčíte.
Tak, to jde asi otázka za resortem ministerstva financí.

To jde za vámi, paní ministryně.
Ano. Ale, jak říkám, ta cesta byla trnitá. Nebyla jednoduchá. Byl to složitě dosažený kompromis a vzhledem k tomu, že ta reakce byla tak silná, a já si to prostě uvědomuji, že to u velké části, bavíme se tu o sto tisících rodin, vedlo k velkému zklamání, tak jsem prostě změnila názor. Ano, to přiznávám.

Paní ministryně a je to tedy tak, že ten kompromis, který tedy v tuto chvíli pořád je dohodou, což znamená, že vyšší rodičovský příspěvek je pro rodiče dětí, které se narodí po 1. lednu 2020, tak s tímto kompromisem přišel předseda sociální demokracie Jan Hamáček na koaliční radu. Je to tak? Vy jste to, tuším, zmiňovala v některém z rozhovorů.
Nepřišel s tím na koaliční radu, bylo to složité vyjednávání o celém balíku opatření. Jenom za můj resort tam bylo pět velkých témat. Pak, protože jsme se v té situaci nemohli pohnout dál, a protože zároveň čas hoří, tak jsme chtěli celou tu situaci rozseknout a posunout. My jsme ten návrh na navýšení rodičovského příspěvku dávali už na podzim a vzhledem k tomu, že jsme to slíbili od 1. ledna 2020 a je to změna zákonná, tak to schválení trvá opravdu několik měsíců, zhruba tři čtvrtě roku.

A teď mi řekněte, jak přesvědčíte své koaliční partnery, abyste tentokrát mohla dostát svému slibu a navýšit rodičovský příspěvek pro všechny rodiče dětí do čtyř let?
Debaty na úrovni koalice běží. Já si myslím, že i sám pan premiér vlastně na začátku týdne říkal, po setkání s těmi různými zástupci rodin, že to je důležité téma, že si to uvědomuje a že to rozhodnutí, které my jsme učinili minulý týden na koaliční radě, tak není spravedlivé.

Žádný kompromis. Maláčová chce prosadit svůj původní návrh na zvýšení rodičovské pro všechny

Číst článek

Došlo by fakticky k tomu, že by rodiny dětí, které se narodily na konci tohoto roku a rodiny, kde se děti narodily na začátku příštího roku, děti narozené od sebe pár minut nebo hodin, tak by možná běžely v příštích třech letech v jiných režimech.

Premiér Andrej Babiš to prezentoval trochu ve stylu, že to řešení není spravedlivé. Jak jste řekla, že je potřeba napravit, řekněme, to řešení, se kterým přišla sociální demokracie.
Tak já to nebudu komentovat, ale zas tak jednoznačné to nebylo.

Osm miliard

Jaké máte konkrétní návrhy, pokud jde o prosazení onoho zvýšení rodičovského příspěvku pro všechny stran toho, kde na to vzít? Bavíme se o osmi miliardách korun.
O osmi miliardách korun, které chybí. Přesně tak. My jsme minulý týden s panem předsedou Hamáčkem a s ostatními kolegy říkali, že Česká republika je výjimečná v tom středoevropském prostoru tím, že nemá vyšší zdanění bank a přišli jsme s návrhem více zdanit aktiva bank.

Pojmenovali jsme to jednoduše Banky nebo děti a to je například návrh, jak se dají tyto chybějící finanční prostředky nalézt. Ale jsme otevřeni všem debatám. Já se s paní ministryní financí bavím o revizi daňových slev. Je to koneckonců i návrh, který nedávno zmínil pan prezident Zeman. Ale můžeme se bavit i o dalších příjmech, dodatečných příjmech státního rozpočtu. Takže těch návrhů je celá řada. My jsme otevřeni diskuzi, propočítáváme to a chceme tak postupovat v součinnosti s koaličním partnerem.

Rodičovský příspěvek se zvýší všem, slíbil Babiš nespokojeným rodičům. Ti mu přinesli použité pleny

Číst článek

Tak banky nebo děti, ono to je velké zjednodušení, že?
Ale já jsem řekla, že to je zjednodušení.

To bychom mohli brát například, že se rozhodujete o tom, komu přidat, nikoliv na jedné straně komu vzít a komu přidat, ale komu z různých skupin přidat.
Tak já si nemyslím, že to takhle stojí. Ale ještě jednou, klíčovým principem toho je říct, že ten kompromis, kterého jsme minulý týden dosáhli, tak je strašně nespravedlivý a nebude to jednorázová věc. Ale bude se to týkat dětí, které se narodí, a potáhne se to s těmi rodinami příští čtyři roky.

Ještě se vrátíme k těm osmi miliardám korun. Vy jste zmiňovala to, že jednou z variant, jak ty peníze získat, jsou úspory v resortech. Jak chcete těch úspor dosáhnout, když zároveň ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyzvala vládní ministry k tomu, aby uspořili 25 miliard korun kvůli zhoršujícímu se výhledu vývoje ekonomiky? Kde vzít těch dalších osm?
25 miliard uspořit v resortech, nevím, jak to mají ostatní kolegové a kolegyně z vlády, ale já si nedokážu představit ani úspory v řádu těch osmi miliard.

To jsem myslela celkově, paní ministryně.
Ne, myslím to tak, že jsou to prostě obrovské částky. Myslím si, že se dají uspořit nějaké finanční prostředky. Já už to dělám od začátku nástupu do své funkce, že se snažím spořit.

Kde uspořit

Tak kolik vy třeba uspoříte na tento rodičovský příspěvek?
Já jsem například, když jsem nastoupila, tak jsem se rozhodla, že ke konci tohoto června zrušíme Fond dalšího vzdělávání, to je 650 míst, na konci roku jsem zeštíhlila, v rámci té tzv. systematizace, vedení ministerstva.

‚Bude to chudý život.‘ Ani po zvýšení rodičovského příspěvku nenakoupíte dětem tolik co v roce 2007

Číst článek

Nedávno jsme představili revizi dávek na bydlení. Zároveň jsem ale také řekla, že všechny tyto kroky, i když budou velmi rázné, tak na ministerstvu práce a sociálních věcí povedou k úspoře maximálně v řádu 100 milionů korun. My máme na ministerstvu 94 procent mandatorních výdajů, které jdou zejména na důchody. Tam jsme se rozhodli, že chceme přidat. Jdou na rodičovský příspěvek. Tam chceme také přidat. Takže tam asi nebudeme spořit.

Ale ta třetí největší částka jsou potom příspěvek na péči. Tam nedávno parlament také schválil navýšení ve třetím a ve čtvrtém stupni. Takže předpokládám, že tam ubírat nebudeme.

O úsporách kvůli rodičovskému příspěvku jste hovořila v minulých dnech. Od té doby jste tedy nic nového na svém resortu nenašla, kde by šlo spořit pro dobro tohoto příspěvku, takže v podstatě chcete tyto úspory od svých vládních kolegů, jestli tomu dobře rozumím.
My připravujeme revizi dávek na bydlení, zároveň připravujeme, už začínáme debaty, o systemizaci, která bude ke konci příštího roku. Já třeba souhlasím s paní ministryní financí, že máme příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Takže tam si to dokážu představit, ale to jsou drobné částky. Samozřejmě jsou to pak úspory v provozu. To všechno děláme automaticky. Ale nedokážu si představit, že z těchto kroků, vlastně pohlížíme i na jiné možnosti, uspoříme osm miliard. To v žádném případě.

To ani já ne. A ani si v tuto chvíli neumím představit, jak přesvědčíte koaličního partnera hnutí ANO, abyste prosadili bankovní daň. Jak to vypadá, paní ministryně, v tuto chvíli?
Tak právě proto jsme ji navrhli, protože jsme chtěli přijít s konkrétním nápadem. My máme příští týden koaliční radu, takže o tom budeme diskutovat v tom formátu, ve kterém by se to diskutovat mělo, a uvidíme.

Jak vyjít s minimální mzdou? Jen za jídlo dají lidé 19 procent příjmu, zjistila studie

Číst článek

Když to neprojde, máte nějaké jiné řešení? Zmínila jste ty daňové slevy, např. rušení některých daňových slev. Kde zkrátka k těm osmi miliardám korun dojít?
Rušení daňových slev není správný výraz, ale bavíme se o optimalizaci daňových slev.

Dobrá, tak optimalizace daňových slev.
Tak já dlouhodobě říkám, že například u tzv. slevy na manželku je kombinace tří nešťastných faktorů. My nechceme rušit slevu na manželku, v žádném případě. Ale tam je jeden aspekt, že ženy nemohou vydělávat více než 68 tisíc ročně, takže to je faktor, který odrazuje ženy od práce.

Druhý faktor je, že se týká pouze sezdaných párů, ale dnes se nám polovina dětí rodí mimo manželství, takže polovina rodin na něj nedosáhne a to má být podpora rodin. Třetí faktor je, že u slevy na manželku pobírající rodiny, které ji čerpají a je to zhruba 25 tisíc ročně, tak tam se nesleduje, jestli třeba pečují o dítě nebo zdravotně postiženého. To si myslím, že taky je nešťastné. Takže kombinace těchto tří faktorů by kupříkladu mohla vést k tomu, že dojde k nějakým úsporám. Jen pro vaši představu, tak sleva na manželku ročně činí zhruba sedm miliard korun.

Ale slevu na dítě škrtat nebudete, paní ministryně, aby bylo na příspěvek?
No, to v žádném případě. To máme dokonce v programovém prohlášení, že to je důležitá podpora rodin. Ale ještě jednou, to jsou diskuse na úrovni koalice. Chtěla jste jeden konkrétní příklad a to je sleva na manželku. Právě ten příklad, který, já si myslím, že by stál za to, abychom se na něj podívali. 

Bankovní daň

Děkuji za něj, já se ještě jednou otázkou s dovolením vrátím k té bankovní dani. Ministryně financí Alena Schillerová tento návrh zpochybňuje s tím, že nebude fungovat. Že banky odvedou svá aktiva do zahraničí tak, aby tady nemusely danit takový objem peněz. Namítá také, že v ostatních zemích, kde toto bylo zavedeno, tak to příliš nezafungovalo. Možná v prvních letech, ale efekt v následujících letech byl výrazně nižší. Jak se na tyto její argumenty díváte? Jsou platné, nebo ne?
Já je nepovažuji za platné, protože naše analýzy ukazují něco jiného. Jak říkám, také ten argument, že by se zvýšily bankovní poplatky nebo úrokové sazby, to byl také argument paní ministryně financí. Myslím si, že ty zkušenosti z okolní zemí právě toto neprokázaly. Ale to je zase na technickou diskuzi expertů.

Sjezd ČSSD: Místopředsedy budou ministři Petříček nebo Maláčová, nejvíc hlasů dostal Šmarda

Číst článek

Vy jste také hovořili, vy zástupci sociální demokracie, v minulosti o možnosti zavedení tzv. digitální daně pro velké internetové společnosti. Je tam možnost shody s hnutím ANO vyšší? U této daně?
Na tom dokonce shoda panuje. My jsme to probírali na jedné z prvních koaličních rad na začátku tohoto roku, konkrétně model po vzoru Rakouska. Víte, že podobná digitální daň se také diskutuje na evropské úrovni. Tam to ale nevypadá na nějaké řešení. Takže já si myslím, že paní ministryně financí na něčem podobném pracuje.

A bavíme se v řádu o jakém výnosu daňovém?
Miliardy.

Jednotek miliard korun.
Přesně tak.

Valorizace důchodů

Vy jste také na koaliční radě, která tady byla v minulém týdnu, řešili navýšení důchodů, kde jste rozhodli o tom, že důchody budou navýšeny nad rámec té standardní valorizační částky. Zkrátka více, než je nutné minimum. Jakou máte koncepci do budoucna stran zvyšování důchodů? A ptám se proto, že teď důchodu v porovnání k průměrné mzdě jsou zhruba na úrovni nějakých 38 procent, pokud se nepletu. V minulosti už to přitom bylo mnohem více. Třeba v roce 2013 to bylo až na úrovni zhruba 42 procent, 43 procent.
Přesně tak.

Jaké máte plány do budoucna?
Tak platí to, co jsme vlastně řekli jako koaliční vláda, že chceme na konci funkčního období vlády, aby se průměrný důchod pohyboval nad částkou 15 tisíc korun. Abychom tohoto tempa dosáhli, tak se právě musí valorizovat v těch částkách, na kterých jsme se dohodli.

Takže v příštích letech máme očekávat minimálně stejnou, ne-li vyšší valorizační částku?
To podle toho, jak se bude vyvíjet průměrná mzda nebo vůbec situace ekonomická v České republice, protože víte, že od toho je nastaven ten valorizační mechanismus. Když teď navýšíme o 900 korun a máme průměrný důchod na 13 300, tak v podstatě, abychom se dostali na tu částku 15 tisíc, a my hovoříme o průměrném důchodu nad 15 tisíc na konci funkčního období, tak logicky by ten další rok, tzn. leden 2021, abych to řekla správně, tak by měl být alespoň 800 korun. Takto to vychází.

Sociální demokracie kvůli ztrátě sníží o 19 milionů výdaje na platy. Část ze 121 zaměstnanců odchází

Číst článek

Kdy začne fungovat elektronická neschopenka?
Říkám to konzistentně od svého nástupu do funkce, ta plná e-neschopenka měla původně fungovat nejdříve v roce 2021. To bylo zadání, které dala má předchůdkyně, paní ministryně Němcová. Nicméně já jsem se dohodla s koaličním partnerem na tom, že bude fungovat k 1. lednu 2020.

A bude tedy fungovat? Zatím nemáte signály o tom, že by se to nestíhalo, že by byly nějaké problémy, zkrátka zatím platí datum 1. ledna 2020?
My už několik měsíců posíláme na, myslím si, 14denní bázi přesné harmonogramy. Informuje o tom příslušný sociální výbor poslanecké sněmovny. Diskutujme o tom s odborníky. V tuto chvíli běží vše tak, jak má. Máme v tuto chvíli skluz, myslím si, dva dny od toho harmonogramu. Já to pravidelně každý týden sleduju, nechávám se svými podřízenými informovat a Česká správa sociálního zabezpečení, která dostala tento úkol realizovat jako prioritu, tak velmi dobře plní svoji roli.

V tuto chvíli máme všechny realizátory těchto jednotlivých smluv už zasoutěžené. Myslím si, že v úterý se konal workshop se všemi poskytovateli lékařských softwarů, protože těch máme přes 25. Komunikujeme se zdravotnickými zařízeními. Komunikujeme se zástupci lékařských komor o jejich představách. V tuto chvíli běží vše, jak má.

E-neschopenky a karenční doba

Já se ptám proto, že spuštění e-neschopenek je podle slov zástupců hnutí ANO navázáno na zrušení karenční doby. Na opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské. Zástupci hnutí ANO tvrdí, že jste jim přislíbili, že ideálně v souběžné situaci se zrušením karenční doby začnou také fungovat e-neschopenky. Jak to podle vás, paní ministryně, je? Byla taková dohoda mezi vámi a hnutím ANO, nebo ne?
Není navázáno. V koaliční smlouvě o tom není ani slov. Když jsem se zástupců hnutí ANO v pondělí na tripartitě ptala, s kým se dohodli v sociální demokracii, tak mi to nebylo zodpovězeno. Já za sebe mohu říct, že když vrcholilo to projednávání karenční doby, tak hnutí ANO přišlo s požadavkem, dodatečným požadavkem, aby byla urychleně zavedena mezietapa e-neschopenky k 1.7. Protože si to koaliční partner velmi přál, tak jsme tuto mezietapu zavedli.

Náhrady i v prvních třech dnech nemoci. Poslanci přehlasovali senátní veto, zbývá podpis prezidenta

Číst článek

Za nás je technicky připravená. Já jsem příslušný zákon, tuším, že sněmovní tisk 333, vypravila hned do sněmovny, ale v tuto chvíli máme legislativní skluz. Zároveň je tam komplikovaná věc, že existuje ještě jiný sněmovní tisk, který vyslala do sněmovny ještě moje předchůdkyně paní Němcová. A k tomu všemu, k té složité situaci, přibyl další aspekt, že zástupci lékařů vyjádřili s mezietapou nesouhlas, protože by jim to na několik měsíců komplikovalo situaci. Byl by to jiný režim, než plně funkční e-neschopenka. Ale tak, jak vrcholila jednání ve sněmovně, tak v tuto chvíli koaliční partner souhlasil s tím, že bychom se měli soustředit na tu plnou e-neschopenku k 1. lednu.

Zeptám se ještě jednou, paní ministryně, je to tedy lež ze strany hnutí ANO, když tvrdí, že sociální demokraté jim slíbili spuštění e-neschopenky společně se zrušením karenční doby?
Já si spíš myslím, že je to nedorozumění. Nějaký šum informační. Ale dohoda na plné verzi e-neschopenky byla k 1. lednu 2020.

Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek v minulých dnech řekl, že byste měla vlastní politickou hlavou, řekněme, garantovat to, že se od 1. ledna e-neschopenky skutečně spustí. Co na tu jeho výzvu říkáte?
Já už jsem mu odpověděla, že na tuto výzvu nebudu naskakovat, že v sociální demokracii, a já jsem tak byla i vychovaná, stačí podání ruky, stačí dohoda, že to tak bude a tady ty výzvy, aby někdo garantoval svou hlavou, tak ať si to kolegové z hnutí ANO řeší v různých hotelových lobby.

Maláčová proti Babišovi. Konec karenční doby podle ministryně není spojený s e-neschopenkami

Číst článek

Připouštíte si variantu toho, že by hnutí ANO podpořilo odsunutí zrušení karenční doby? Ta má být zrušena k 1. červenci 2019 a hnutí ANO naznačuje, že by eventuálně mohlo podpořit odklad zrušení karenční doby právě s odkazem na e-neschopenky.
My jsme to jako sociální demokracie řekli poměrně jasně. Pro nás to nepřipadá v úvahu. Zrušení karenční doby je v koaliční smlouvě ukotveno na 1. července tohoto roku a my na tom trváme.

Takže si neumíte představit to, že by takové návrhy, které ve sněmovně jsou ze strany opozičních stran, hnutí ANO podpořilo.
Já to mohu zopakovat. Nepřipadá to za nás v úvahu a pro nás by to znamenalo porušení koaliční smlouvy.

Znamenalo by to konec koalice? Je to tak zásadní věc?
To je naprosto zásadní věc. Takto spekulovat nebudu. Protože zase, to stanovisko klubu hnutí ANO je, že v tuto chvíli se nebude odsouvat zrušení karenční doby.

Marie Bastlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme