Novináře Kroupu odposlouchávali nezákonně. Právo na utajení zdroje nelze bezdůvodně obejít, rozhodl soud

Odposlouchávat novináře by mělo být možné jen ve výjimečných případech. A soud musí zdůvodnit, proč prolamuje právo na ochranu zdroje, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu, který takto rozhodl v případu investigativního reportéra Českého rozhlasu Janka Kroupy. Ten se bránil proti tomu, že ho policie odposlouchávala v kauze Pandur. Podle Radiožurnálu Nejvyšší soud spor uzavřel konstatováním, že soud v Ostravě postupoval nezákonně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Investigativní novinář Janek Kroupa | Foto: Milan Malíček/Právo | Zdroj: Profimedia

Janek Kroupa měl napíchnutý telefon celkem dvakrát, v roce 2011 i v roce 2012, a to kvůli kauze nákupu obrněných transportérů Pandur. Policie tehdy chtěla zjistit, kdo Kroupovi vynesl citlivý protokol, o který se opíral text uveřejněný v Mf Dnes o údajné korupci lobbisty Marka Dalíka.

Janek Kroupa | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Po šesti letech justice rozhodla, že byl novinář odposloucháván nezákonně. Podle Nejvyššího soudu porušil zákon ostravský soud, který odposlech povolil. Například nezdůvodnil, proč porušuje novinářovo právo na ochranu zdroje.

„Okresní soud v Ostravě rovněž pochybil, pokud se v rámci odůvodnění příkazů k odposlechu nezabýval také přiměřeností takového zásahu s ohledem na právo novináře na ochranu novinářského zdroje,“ píše v odůvodnění (viz dokument níže) soudce Nejvyššího soudu Jiří Pácal. 

Dodává, že soud by měl vždy zvážit, „zda je veřejný zájem na odhalení zdroje natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, respektive právo na utajení zdroje informace“.

Slonková, Kroupa, Kmenta. Trojice novinářů tvrdí, že je policie zastrašuje kvůli Babišovi

Číst článek

Podle Kroupova advokáta Petra Tomana jde o přelomový verdikt. „Je to nové a přelomové v tom, že když soud povoluje odposlech novináře, pak se tím musí zabývat zcela speciálně. Musí k příkazu k odposlechu přistupovat individuálně, a ne jako v případě jakémkoliv jiném, kdy povoluje odposlech někoho, kdo není novinář nebo jiná profesní skupina, která má podobná práva jako novinář,“ řekl Radiožurnálu.

Nejvyšší soud rovněž zkritizoval, že ostravský soud celkově nedostatečně odůvodnil, proč odposlech povolil, a jen převzal názor státního zástupce.

„V posuzovaných příkazech Okresního soudu v Ostravě však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání toho příkazu odůvodňují, scházejí, přičemž nejsou dostatečně odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Okresní soud v Ostravě se omezil toliko na převzetí názoru státního zástupce obsaženého v podaném návrhu,“ stojí ve verdiktu.

Oficiálně zatím Nejvyšší soud nechtěl rozsudek komentovat kvůli tomu, že ještě nebyl všem doručen.

Do vysvětlování, kdo pochybil, se nikomu nechce

Příkazy k odposlechu podepisovaly dvě soudkyně – Olga Mandáková a Petra Ritterová. Mandáková už na soudu nepracuje, Ritterová to nechtěla komentovat. „To určitě ne, máme tiskové mluvčí,“ odbyla další dotazy.

Ani mluvčí ostravského soudu Lukáš Delong nebyl příliš sdílný. „Nemyslím, že by ostravský soud zanedbával své povinnosti týkající se odůvodňování takových rozhodnutí, protože takové rozhodnutí nadřízeného soudu je skutečně výjimečné. To není běžnou praxí. Takových příkazů náš soud vydává celou řadu a proti drtivé většině z nich není od nadřízených soudů žádných výtek,“ řekl Delong bez dalších podrobností.

„Více bych vás odkázal na státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který návrhy podával. Jde o rozhodnutí v přípravném řízení, ve kterém je nejdůležitější osobou právě státní zástupce,“ uvedl na další otázky. 

Dalík zůstává ve vězení. Ústavní soud odmítl jeho stížnost

Číst článek

O nasazení odposlechů žádal žalobce Rostislav Bajger z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Nejprve uvedl, že rozsudek nebude komentovat, dokud mu nebyl oficiálně doručen. Později řekl, že rozhodnutí respektuje. 

„Ze strany státního zastupitelství bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu vzato na vědomí, my jej akceptujeme a více se k tomu vyjadřovat nebudeme. Jediné, co k tomu mohu říci je, že tato trestní věc nebyla odložena z důvodu, že by neexistovalo podezření z trestného činu, ale z důvodu, že nebyl zjištěn pachatel,“ řekl Bajger.

Pět měsíců odposlechů

Novináře policie poslouchala celkem pět měsíců. Ze dvou příkazů k odposlechu vyplývá, že kromě Kroupy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu poslouchal kvůli údajnému úniku informací třeba dnes už bývalého vrchního státní zástupce Vlastimila Rampulu a jeho tehdejšího náměstka Libora Grygárka, exředitele protikorupční policie Tomáše Martince nebo třeba bývalého policistu Františka Zahálku.

Ani navzdory odposlechům ale policie nepřišla na to, že by někdo z nich protokol vynesl.

Protimafiánskému útvaru tehdy šéfoval Robert Šlachta. „Nebudu k tomu nic říkat. Rozhodnutí neznám,“ napsal k tomu Šlachta, který dnes pracuje u celní správy.

Kauza obrněných aut Pandur pro českou armádu skončila po několika letech odsouzením Marka Dalíka. Loni v červenci ho za pokus o podvod pražský vrchní soud poslal na pět let vězení.

Dalík si podle spisu řekl v roce 2007 o téměř půl miliardy korun za to, že bude Česko dál pokračovat v nákupu pandurů. Podle soudu předstíral, že má vliv na zakázku a také blízký vztah k představitelům české vlády, takže může ovlivnit jejich rozhodování.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme