Hodit přes palubu spojence se nikdy nevyplatilo, říká k afghánským tlumočníkům novinář Štětina
Desetitisíce Afghánců se snaží opustit zemi v obavách před pomstou Tálibánu za spolupráci s vojsky NATO. Má Evropa nástroje, jak zabránit nové uprchlické vlně podobné té v roce 2015? Předsedkyně Evropské komise slíbila posílit humanitární pomoc včetně finanční pomoci těm unijním státům, které uprchlíky přijmou. „Já to beru jako kolaboraci, my tu máme vlastní zkušenost, ať už s kolaborací s Německem a podobně,“ tvrdí poslanec SPD Radek Koten.
„Zatím přiletěla tři letadla, která nebyla moc veliká. Je potřeba dopravovat další naše spojence,“ uvádí v Pro a proti Českého rozhlasu Plus válečný zpravodaj, bývalý europoslanec a senátor za TOP 09 Jaromír Štětina, v současné době předseda neparlamentního hnutí Evropa společně.
„Pod pláštíkem vývozu demokracie se rozvrátily veškeré státy na Blízkém východě, ať jde o Irák, Libyi nebo Sýrii,“ pokračuje poslanec Koten. „Přesunem Afghánců bychom ten problém pouze přesunuli do Evropy. (...) Ale Afghánci by si měli svou svobodu vybojovat sami,“ kontruje předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD).
Vojáci měli zabránit dalšímu terorismu
Novinář Štětina odmítá, že by v Afghánistánu šlo o okupaci. „Jde o přítomnost vojenských jednotek, které by měly zabránit vzniku teokratického celku a teroristů, kteří pocházejí z Pákistánu a Afghánistánu. A protože Pákistán má atomovou bombu, tak vojenská přítomnost znamená bránit svět před atomovým útokem.“
„Jde o to, že Tálibán byla a je teroristická organizace. A za vydatného přispění vojsk NATO jsme je tam vlastně cvičili, ta provládní vojska. Těchto 300 tisíc velmi dobře vycvičených a vyzbrojených vojáků se teď přidalo k Tálibánu,“ říká doslova poslanec SPD.
„Afghánci, kteří pracovali jako překladatelé, za to byli královsky placeni.“
Radek Koten, poslanec SPD
Podle Kotena není azyl jakkoliv nárokový. „Vzhledem k tomu, jak se vládní vojáci přidávali nebo vzdávali Tálibánu, tak nebezpečí jakékoliv radikalizace i tady u nás je poměrně velké. Nedokážu si představit, že si dovážíme stovky či tisíce lidí, které pak naše bezpečnostní složky budou prověřovat.“
Válečný zpravodaj Štětina nesouhlasí, že afghánští spolupracovníci aliančních vojsk představují hrozbu.
„Ti tlumočníci, kteří by měli být ještě do Evropy i České republiky dovezeni, jsou lidé většinou vzdělaní, mluví místními jazyky a anglicky. Z těchto jazyků tlumočili a překládali, někdy i členové jejich rodin.“
„Takže nemá pravdu SPD, že bychom neměli přijmout ani jednoho uprchlíka, protože jsou totálně z kulturně odlišného prostředí. To není pravda, protože kdyby se jednalo o teroristy a lidi nevzdělané, tak by to možná platilo, ale na tlumočníky to prostě neplatí,“ dodává Štětina.
Poslanec Koten má obavu ze zavádění islámského náboženského práva u nás. „Učení šaría není úplně kompatibilní s evropským právem. Lidé, kteří tam pracovali jako překladatelé, tak byli královsky placeni. Lidé tam žijí ze dne na den a pro svůj prospěch se snaží udělat cokoliv. U nás se také našli lidé, kteří kolaborovali s německým režimem.“
„V roce 1968 tu také byli lidé, kteří zvali vojska na území Československa. Afghánci to mohli vnímat úplně stejně, proto posílil Tálibán, protože už se nechtěli řídit tím, co jim tam vojska NATO organizovala,“ obhajuje potřebu obezřetnosti před přijímáním zvláště afghánských spolupracovníků Radek Koten (SPD).
Bývalý europoslanec je ale přesvědčen, že v Afghánistánu je dostatek proevropských a proamerických sil. „Příkladem je město Pandžšír, které nedobyli ani Sověti a nedobudou ho ani Tálibánci.“
„Především je třeba říci, že hodit přes palubu spojence se nikdy nikomu v politice a válečnictví nevyplatilo. To teď děláme i my, chceme je hodit přes palubu tím, že je nepřijmeme a nepomůžeme před zcela jasnou hrozbou smrti,“ konstatuje bývalý senátor a novinář Jaromír Štětina (dnes předseda Evropa společně).
Celé Pro a proti najdete v audiozáznamu, ptala se Karolína Koubová.
