Kubera: Kdyby ČSSD Zemanovi navrhla Ferdu Mravence, má ho jmenovat. Ústavní žalobu bych podpořil
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) souhlasí s ústavní žalobou na prezidenta Miloše Zemana. Pro Radiožurnál uvedl, že podpoří ovšem pouze užší variantu týkající se otálení prezidenta s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Návrh připravili občanští demokraté. „Na stole jsou dvě žaloby: jedna širší, druhá je kauza Staněk, abych to řekl pochopitelně. Tam jsem připraven s takovou žalobou souhlasit,“ uvedl.
Předseda horní komory parlamentu Jaroslav Kubera v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že sociální demokracie má právo svého ministra nominovat a je jedno, kdo jím je.
„Pokud jde o případ s ministrem kultury, tak mám naprosto jednoznačné stanovisko: kdyby mu (prezidentu Zemanovi, pozn. red.) sociální demokracie navrhla Ferdu Mravence, tak ho má jmenovat. Říkám to s plnou vážností, protože to znám z koaličních vyjednávání za léta, kdy jsem v politice,“ řekl.
Senát se musí ozvat, když se porušuje Ústava, říká o žalobě na prezidenta Smoljak
Číst článek
Kubera je podle svých slov připraven podpořit jen užší variantu žaloby. Tu ale senátoři ve středu projednávat nebudou, protože občanští demokraté nezískali dostatečnou podporu pro to, aby ji mohli zařadit na program jednání. Senátoři se tak vyjádří pouze k široké verzi.
Ta je postavena na tom, že Zeman podle jejích autorů svými více či méně závažnými skutky Ústavu porušuje. Konkrétně senátoři z klubu Senátor 21 prezidentovi vytýkají osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády až po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky. Impulzem k vypracování žaloby bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Ministerstvo kultury
Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka jde pouze o politická gesta. „Všechny výroky, které teď zaznívají o ústavní žalobě a porušování ústavnosti, jsou výroky vysoce politické, nikoli s právním fundamentem, a také z toho hlediska je třeba na ně nahlížet. Jsme v situaci, kdy Senát provádí politické gesto, nikoli gesto ústavní nebo právní,“ řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček Radiožurnálu.
Podle šéfa senátního klubu ODS Miloše Vystrčila se užší varianta týká pouze nečinnosti prezidenta Zemana v souvislosti s neodvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), upřesnil na dotaz Radiožurnálu.
Od nevěrohodnosti k bezmezné podpoře. Vrtkavé politické spojenectví Zemana a Babiše čeká další zkouška
Číst článek
Staněk podal demisi v polovině května, Zeman ji ale nepřijal, což mu Ústava umožňuje. Babiš poté na konci května na žádost ČSSD navrhl odvolání Staňka a jmenování Šmardy, kterému podle ústavy prezident vyhovět musí.
Podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana nemá ústavní žaloba žádnou právní váhu. „Nemůžete podat ústavní žalobu v situaci, kdy ještě nedošlo k žádnému rozhodnutí. Jinými slovy řečeno, je to zcela předčasné. Je potřeba vyčkat středečního jednání pana premiéra s panem prezidentem,“ řekl.
Zpřísnění návrhu?
Kubera by přitom tento návrh źaloby ještě zpřísnil: „Řekl jsem, že by měla být přitvrzena o to, že nestačí, že prezident odvolá pana ministra Staňka, ale že bude jmenovat kandidáta sociální demokracie, ať to bude pan Šmarda nebo kdokoli jiný.“
Ústava o žalobě na prezidenta - hlava třetí, článek 65
- (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
- (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
- (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
„Pořád se debatuje, komentátoři komentují, jak to je v Ústavě. Ale stačí se na to normálně podívat selským rozumem, protože z logiky věci vyplývá, že vládu vede premiér, ten má koaliční stranu. A koaliční strana, která se dohodne, že ministerstvo jí přísluší, tak má svaté právo na ministerstvo najmenovat, koho uzná za vhodného,“ dodal Kubera.
Pokud by neprošla širší, víceskutková žaloba na prezidenta, bude se ODS snažit prosadit užší variantu. „Teoreticky, kdyby to neprošlo, tak jsem připravený to znovu zvednout. Žaloba to je jednoduší, pro lidi pochopitelnější, kratší,“ řekl Vystrčil.
Senátor Václav Láska (Senátor 21), který připravil širší verzi, upozornil, že by užší varianta nemusela u Ústavního soudu uspět. „Ústavní soud nemá možnost volby sankce. Jedinou sankcí, která nastává ze zákona, je zbavení mandátu. Prosto si myslím, že by byla neúspěšná, protože tam by byla zjevná nepřiměřenost jediné možné sankce k byť protiústavnímu, ale jedinému protiústavnímu jednání, neodvolání ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD,“ uvedl.
Dvě verze
Obsáhlejší návrh ústavní žaloby připravil právě senátor Láska. Prezident ji v polovině června označil za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s Ústavou.
O odvolání Zemana nám primárně nejde, říká iniciátor ústavní žaloby na prezidenta senátor Láska
Číst článek
Podle prezidentova mluvčího je návrh pseudožalobou, která je projevem bolševického myšlení jejích autorů.
Šéf horní komory Kubera se k širší variantě také vyjádřil rezervovaně. „Žaloba, která by vedla až k impeachmentu, nemá šanci na úspěch. To každý, kdo má trošku právní vědomí, ví. Současné poměry v Poslanecké sněmovně jsou jasné. Je to hra politiků, kteří nemají jak se jinak zviditelnit,“ řekl na začátku července pro Českou televizi.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.
Návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana projedná Senát zřejmě ve středu v podvečer. Rozhodl o tom v úterý organizační výbor horní komory, která to oznámila na svém twitterovém účtu. Potvrdil to také senátor Václav Láska (Senátor 21), který žalobu připravil.
Ústavní žalobu na prezidenta republiky projednají senátoři na #schuzeSenatu ve středu 24.7. v 17:00, rozhodl právě Organizační výbor Senátu. Detaily k této žalobě i dalším bodům jednání sdělí kluby v rámci dopoledních tiskových briefingů. senat.cz/zpravodajstvi/…
15:31 – 23. 07. 2019
Projednávání tohoto bodu začne v 17.00 a podle zákona o jednacím řádu Senátu bude neveřejné, uvedla senátní tisková tajemnice Eva Davidová. Předkládat lze pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí žaloby. „O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen,“ uvádí jednací řád.
K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013.
Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.
Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
Přečtěte si celý text ústavní žaloby, kterou vypracovalo senátoři z klubu Senátor 21:
