STAN bude usilovat o post předsedy Senátu. Povinností Kubery se už nyní ujme jeho zástupce Růžička

Zesnulého Jaroslava Kuberu (ODS) v čele Senátu dočasně nahradí první místopředseda Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN). O dalším postupu se senátoři poradí v úterý ráno na mimořádném zasedání organizačního výboru. Růžička bude však o uvolněný post usilovat i v budoucnu, jak potvrdil pro iROZHLAS.cz. Jeho senátorský klub je v Senátu nyní nejsilnější. Kuberovi se v pondělí udělalo nevolno, po převozu do nemocnice zemřel.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) | Foto: Martin Sekanina / CNC / Profimedia

„Povinnosti předsedy Senátu po Jaroslavu Kuberovi v tuto chvíli přebírá první místopředseda, tedy já. V úterý dopoledne budeme mít mimořádnou schůzi organizačního výboru Senátu, kterému budu předsedat a kde rozhodneme o dalším postupu,“ popsal pro iROZHLAS.cz senátor Jiří Růžička, který se do horní komory dostal před čtyřmi roky za TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

Ještě na sjezdu byl plný energie a učil mě, jak předbíhat ve frontě, říká Němcová k úmrtí Kubery

Číst článek

Formálně ale Růžička nadále zůstane prvním místopředsedou, nového šéfa Senátu musí na svém plénu zvolit řádně zákonodárci. Na přímý dotaz redakce, zda se bude sám o post předsedy ve volbě ucházet, odpověděl následovně: „Samozřejmě že ano.“

Podle řadového místopředsedy Senátu Jana Horníka (STAN) je však na debaty o Kuberově nástupci příliš brzy. Růžička by ale podle něj mohl být přijatelným kompromisním kandidátem. Starostové ve spojení s TOP 09 jsou navíc po loňských volbách v Senátu i nejsilnějším klubem. 

Jiří Růžička

Bývalý ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička je senátorem od roku 2016 za obvod Praha 6 jako nestraník za TOP 09 a STAN, od roku 2018 zastává pozici 1. místopředsedy Senátu. Od roku 2014 je za TOP 09 rovněž zastupitelem městské části Praha 6.

„Spekulovalo se, jestli se budeme snažit jako nejsilnější klub zvolit někoho z našich. Tehdy jsme říkali, že je to předčasné, že o ničem takovém neuvažujeme a že už to necháme na další volby, které přijdou letos na podzim. Jedna věc je jistá – nyní jsme nejsilnějším klubem, a pokud by ta volba byla teď, tak by měl být předsedou Senátu někdo z našeho klubu,“ popsal pro iROZHLAS.cz Horník.

Senátní počty

Post předsedy Senátu tradičně připadá nejsilnějšímu klubu v horní komoře, byť i česká minulost zná výjimky. Hned prvním předsedou byl po prvních volbách v roce 1996 zvolen Petr Pithart, i když jeho klub KDU-ČSL měl až třetí nejvyšší počet zákonodárců po ODS a ČSSD.

Při ustavování vedení Senátu po posledních volbách na podzim 2018 měly kluby STAN a ODS shodně 18 senátorů, v tajné volbě předsedy tehdy vyhrál Kubera. V dubnu loňského roku se ale v doplňovacích volbách na Praze 9 stal novým senátorem David Smoljak (za STAN), který připojil se ke klubu Starostů. Po Kuberově úmrtí mají nyní Starostové 19 senátorů a ODS jen 17.

Analýza hlasování v Senátu: jak se přelévají koalice a kdo jsou ‚renegáti‘ svých stran?

Číst článek

Další místopředseda Senátu - Jiří Oberfaltzer z ODS - zatím o volbě Kuberova nástupce spekulovat nechtěl. „O tom jsme se ještě nebavili, náš senátorský klub se sejde až v úterý. V organizačním výboru jsou zastoupeny všechny kluby Senátu, po něm se uvidí,“ nechtěl předjímat úterní jednání.

Ústava bez vodítka

Podle experta na ústavní právo Jana Kysely není postup v tuto chvíli jasně daný. „Ústava ani jednací řád horní komory senátorům nenabízí vodítko, jak se v podobné situaci zachovat. V zásadě k tomu mlčí. Je tak na senátorech, jak rychle budou v této věci postupovat,“ přiblížil pro Radiožurnál.

Jediné, co lze podle něj z jednacího řádu ohledně postu předsedy vyčíst, je způsob, jakým se navrhují kandidáti na tuto lukrativní funkci. „Kandidáty na post předsedy Senátu předkládají senátorské kluby, respektive senátoři, a tu volbu organizuje volební komise, přičemž návrhy se jí předkládají nejpozději 24 hodin před dnem volby,“ pokračoval.

„Pokud bychom tedy vycházeli z toho, že Senát má mít příští týden schůzi, a existovala by shoda na tom, kdo má být novým předsedou Senátu, tak senátoři mají sedm, možná devět dní na to, aby hledali shodu,“ uvedl dále ústavní právník.

Politici reagují na úmrtí Kubery. ‚Považoval jsem ho za přítele, jeho smrti lituji,‘ uvedl prezident Zeman

Číst článek

Podle Růžičky ale k volbě pravděpodobně nedojde hned na nejbližší schůzi. Reálnější varianta je podle něj za dva až tři týdny, a to proto, aby nejdříve mohly jednotlivé kluby své kandidáty vybrat a dojednat jim podporu.

Vedle postu předsedy horní komory bude nyní potřeba obsadit také mandát senátora za volební obvod Teplice. „Podle volebního zákona má prezident republiky vyhlásit volby do 90 dní potom, co k zániku mandátu došlo. Tudíž pokud počítáme 90 dní ode dne úmrtí, tak v té době by se měly konat doplňovací volby,“ doplnil Kysela.

Kubera byl počtvrté zvolen senátorem za Teplicko v roce 2018, jeho zvolený nástupce jej tak nahradí na dobu zkráceného mandátu do podzimu 2024.

Jakub Grim, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme