Šéf dětských psychiatrů Matýs rezignoval. Nazval Thunbergovou nezralým dítětem bez sociálního cítění

Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jaroslav Matýs rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče. Informovalo o tom ve středu ministerstvo zdravotnictví. V poslední době čelil kritice kvůli svému rozhovoru o ekologické aktivistce Gretě Thunbergové.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švédská 16letá aktivistka Greta Thunbergová při příjezdu do New Yorku

Švédská 16letá aktivistka Greta Thunbergová při příjezdu do New Yorku | Foto: Joel Marklund | Zdroj: Reuters

„Jeho nedávné výroky ve vztahu k dětem s poruchami autistického spektra považujeme za významně stigmatizující, dehonestující a zcela neprofesionální,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Greta nahrává na smeč těm, co to celé považují za hysterii. Pravda je uprostřed, tvrdí ministr Brabec

Číst článek

„Ministr zdravotnictví, znepokojen výroky pana doktora Matýse, se dopisem obrátil na Psychiatrickou společnost ČLS JEP s žádostí, aby byla celá věc z jejich strany projednána a odborná společnost k ní zaujala stanovisko,“ dodal. Jednání odborné společnosti bude ve středu odpoledne.

Matýs poskytl koncem září rozhovor serveru Info.cz o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Nazval ji „nezralým dítětem s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění“.

Autismus také na tiskové konferenci označil za „cestu k penězům a výhodám“. Sami autisté, rodiče dětí s poruchami autistického spektra a další signatáři napsali kvůli tomu otevřený dopis ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi za ANO.

O poruchách autistického spektra

Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra a až 200 tisíc lidí s různou mírou postižení. Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbývající podíl připadá na vnější prostředí.

Greta versus politici. ‚Bezprostřední kolaps nehrozí, ale aktivismus je jedinou nadějí,‘ říká Moldan

Číst článek

Projevy nemoci jsou různorodé, například nadměrná citlivost k vnímání zrakových, zvukových nebo čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost.

Podle odborníků se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit. Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení, včetně školek či škol. Péče je financovaná jako sociální služba, podle rodin je ale potřeba mnohem více finančně velmi nákladné péče.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme