Šaroch z kauzy Čapí hnízdo zastavil 17 procent svých případů. ‚Počítají se tam i amnestie,‘ říká

Státní zástupce Jaroslav Šaroch, který dozoroval kauzu premiéra Andreje Babiše (ANO) Čapí hnízdo, zastavil trestní stíhání hned v 17 procentech svých případů. Server iROZHLAS.cz to zjistil z údajů poskytnutých Městským státním zastupitelstvím v Praze. Celostátní výsledek byl loni méně než procento. Šaroch to vysvětluje mimo jiné tím, že svoji roli sehrála prezidentská amnestie. „Myslím, že se příliš neodlišuji od rozhodování kolegů,“ říká.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státní zástupce Jaroslav Šaroch na snímku z 9. ledna 2018 v Praze | Foto: Šimánek Vít | Zdroj: ČTK

V září to bylo přesně 15 let, co Jaroslav Šaroch definitivně opustil roli advokáta a přešel na Městské státní zastupitelství v Praze. Za tu dobu státní zástupce se specializací na hospodářskou kriminalitu zahájil trestní stíhání v celkem 137 případech. Ovšem pouze zhruba polovina z nich skončila hned obžalobou.

Další kauzy totiž vracel k došetření, jiné – podobně jako údajný dotační podvod kolem Farmy Čapí hnízdo – stopl. Konkrétně: trestní kauzy zastavil v bezmála 17 procentech svých případů (níže najdete tabulku s podrobnými údaji).

Vhled do Šarochovy duše na 90 stranách. Reportérka iROZHLAS.cz o důvodech konce stíhání Andreje Babiše

Číst článek

Server iROZHLAS.cz si souhrnné údaje ohledně Šarochovy rozhodovací činnosti vyžádal od Městského státního zastupitelství v Praze s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím poté, co Deník N přišel s informací, že chce stíhání premiéra, jeho rodiny i někdejších spolupracovníků zastavit. 

K tomu nakonec skutečně došlo, jak předminulý pátek oznámil vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím. Redakce se proto zajímala o to, nakolik byl jeho tah překvapivý.

Podle statistiky Nejvyššího státního zastupitelství totiž tímto způsobem skončilo loni jen necelé procento případů. „U zastavených trestních stíhání jde typově nejčastěji o případy dodatečně zaplaceného výživného nebo dodatečně zjištěné nepříčetnosti pachatele,“ vysvětlil mluvčí Petr Malý s tím, že podrobnější údaje nemá k dispozici.

Ojedinělý tah

Redakce proto pátrala dál po číslech týkajících se přímo hospodářské kriminality. Statistiku od roku 2007 pro server iROZHLAS.cz nakonec vytvořil Libor Dušek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který čerpal ze Statistických listů státních zastupitelství.

Z poskytnutých údajů vyplývá, že se na krajských zastupitelstvích, tedy i v Praze, stíhání v poslední dekádě zastavila průměrně ve čtyřech procentech případů. Na okresech to pak bylo ještě méně – zdejší státní zástupci zastavili jen 1,5 procenta případů.

Podobné statistice rozhodovací činnosti Šarocha se minulý týden věnoval také server Seznam Zprávy. Ten napsal, že loni Městské státní zastupitelství v Praze posuzovalo celkem 239 návrhů na obžalobu, z toho 19 případů bylo nakonec zastaveno. Tedy necelých osm procent. Podle serveru Šaroch také za posledních šest nepodal obžalobu jen ve dvou kauzách, které dozoroval (v roce 2016 a loni). A kauza Čapí hnízdo má být třetí.

O výjimečnosti Šarochova kroku mluvili někteří experti na trestní právo. Podobný názor má také advokát Tomáš Sokol. „Zastavení trestního stíhání v tomto stadiu je kuriozitou. Je to skutečně velmi ojedinělé,“ popsal.

Zároveň upozornil, že jsou i případy, které sice skončí u soudu, pak ale dojde ke zproštění obžaloby, kdy i soud konstatuje, že ke stíhání nemělo vůbec dojít. „To znamená, že mělo být zastaveno podobným způsobem. Takže bychom měli zahrnout i tyto případy,“ doplnil.

Šarochova odchylka

Zpátky k Jaroslavu Šarochovi: ze získaných údajů vyplývá, že se pohybuje – alespoň co se stopek týče – výrazně nad celorepublikovým průměrem.

„V 15 věcech jsem zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání, v osmi věcech jsem zastavil trestní stíhání včetně případů, kdy byla důvodem amnestie prezidenta republiky.“

Jaroslav Šaroch (státní zástupce)

Státní zástupce argumentuje tím, že se mezi zastavená stíhání počítají i ty případy, kdy obviněným byla udělena milost hlavy státu. „V 15 věcech jsem zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání, v osmi věcech jsem zastavil trestní stíhání včetně případů, kdy byla důvodem amnestie prezidenta republiky,“ vysvětlil.

Že by se vychýlil z běžné praxe, Šaroch odmítá. „Sám si statistiku žádnou nevedu. Nezjišťoval jsem to, ale myslím, že se příliš neodlišuji od rozhodování kolegů,“ uvedl pro iROZHLAS.cz v reakci na to, jestli je tedy ve své práci vzhledem ke složitosti hospodářských kauz opatrnější.

„Z časových důvodů však nejsem schopen zjišťovat detailní informace u jednotlivých věcí, v nichž jsem vykonával dozor,“ dodal.

Poskytnutá čísla navíc státní zástupce dále doplnil. Další dvacítku případů podle svých slov postoupil příslušnému státnímu zastupitelství, v pěti věcech přípravné řízení stále běží. „I po vrácení věci policejnímu orgánu k doplnění vyšetřování musí být poté rozhodnuto – například podána obžaloba, či zastaveno trestní stíhání,“ pokračoval.

Ovšem i tyto údaje si redakce od pražského městského státního zastupitelství vyžádala. Šaroch kriminalistům v uplynulých 15 letech vrátil 21 případů – ve 13 z nich posléze podal obžalobu, jeden zastavil.

Šaroch současně poukázal na další možné kombinace. „Přiznám se, že nevím, jak se ve statistice promítnout,“ uvedl. Měl na mysli třeba to, že případ vrátí k došetření soud, posléze se však zastaví z důvodu amnestie. „Nebo zastavení trestního stíhání u jednoho obviněného a podání obžaloby na dalších několik obviněných v téže věci,“ dodal pražský státní zástupce.

Nejsložitější kauzy

Mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný ovšem říká, že práci žalobců nelze na základě podobných údajů posuzovat. Případy závažné majetkové a hospodářské kriminality, kterými se Šaroch zabývá, podle něj patří k těm odborně nejsložitějším kauzám.

„Je prakticky nemožné hodnotit práci státního zástupce podle statistiky o tom, jaký procesní postup zvolil v jím zpracovávaných věcech. Záleží vždy na konkrétních trestních kauzách,“ vysvětlil.

90 stran, které rozhodly o Čapím hnízdě. Šarochovo zveřejněné usnesení je více než z půlky začerněné

Číst článek

Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho příbuzných v pátek 13. září po téměř čtyřech letech. Předseda vlády, jeho rodina i někdejší spolupracovníci čelili obvinění z údajného dotačního podvodu a z poškozování zájmů Evropské unie. Pokud by se Babišova vina potvrdila, hrozilo by mu až deset let za mřížemi.

Babiš od začátku jakékoli pochybení odmítal. Tvrdil, že je nevinný a že jde o politickou kauzu. Podobně hovořil také šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který byl původně v případu také obviněn. Jeho stíhání ale skončilo již v květnu.

Rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo ale není definitivní. Zasáhnout může ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který rozhodnutí může zrušit, nebo potvrdit. Čas na to má tři měsíce, tedy do 17. prosince. Případ také nyní posoudí Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Prezident Miloš Zeman už avizoval, že je připraven udělit všem aktérům kauzy abolici, premiér reagoval, že by ji nepřijal.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme