E-mail. Pro někoho prostředek pro oficiální komunikaci. Pro jiné druh sociální sítě, skrze kterou je možné šířit fantastické, ale neověřené informace. „Vyloženě lživého obsahu je v nich relativně málo. Většinou jde o mix informací, které mohou mít reálný základ, ale jsou vytrženy z kontextu nebo je jejich význam značně přifouknut,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí programu mediálního vzdělávání organizace Transitions Jaroslav Valůch.

Rozhovor Praha 6:40 12. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co je to „řetězový e-mail“? A mezi jakou skupinou lidí se nejčastěji šíří?
Řetězové e-maily nejsou nic jiného než taková sociální síť pro uživatele internetu, kteří neužívají jiné sociální sítě, jako je Facebook, Twitter a tak podobně.

OVĚŘOVNA: Vysmátí Ukrajinci odešli v Třinci bez placení, šíří řetězový e-mail. Smyšlené, reaguje restauratér

Číst článek

E-mail pro rozesílání informací je obecně využíván především starší generací, která se třeba teprve nedávno naučila používat internet, ale z nějakého důvodu nemá chuť či důvěru právě k sociálním sítím. Cítí, že to není úplně místo pro ně.

Takže ten e-mail je takový nejzákladnější, nejjednodušeji použitelný prostředek pro kontakt a sdílení informací – buď jeden na jednoho, anebo právě ve skupině. Proto bych řetězové e-maily viděl pouze jako jeden z kanálů, který se používá k šíření informací – zábavných, užitečných, ale také těch nenávistných nebo vyloženě dezinformací.

Proč mají lidé tendence věřit silným sdělením typu, že třeba ukrajinští uprchlíci ve velkém něco kradou, ničí, způsobují problémy?
Snaha najít informace, které jsou nějakým způsobem v rozporu s tím, co se dozvídáme z tradičních médií, od tradičních novinářů, se týká jen určité části společnosti.

Jsou tady lidé, bez ohledu na věk, kteří mají nedůvěru v demokratické instituce, mezi které můžeme zahrnout třeba i novináře a média. Takže cokoliv, co se k nim dostává přes tyto tradiční kanály, vnímají s nedůvěrou a hledají alternativní vysvětlení složitých událostí.

Právě válka na Ukrajině je jednou z těch složitých událostí, která je těžko uchopitelná, šokující. A pokud já jako konzument, divák, občan nevěřím tradičním komunikačním kanálům, médiím, hledám vysvětlení té situace. A najdu ho v takzvaných alternativních zdrojích. Tedy webech, sociálních sítích, skupinách nebo třeba právě v řetězových e-mailech.

Šokující informace

A co je motivací šířit tyto informace?
Ten primární důvod, proč se teď začínají šířit různé nenávistné, lživé nebo zavádějící informace zrovna o uprchlících, je snaha najít nějaký neotřelý pohled na danou situaci, který ji nějak jednoduše vysvětluje. Zároveň je to i snaha u řady lidí omluvit si, že nechtějí být nutně úplně solidární s těmi uprchlíky.

OVĚŘOVNA: Ukrajinští uprchlíci si neváží ubytování v Česku? Ověřili jsme pravdivost řetězového mailu

Číst článek

Nikdo z nás nechce být vnímaný jako někdo, kdo nepomáhá lidem, kteří jsou v nouzi. Takže hledání alternativního vysvětlení, že si za to vlastně mohou sami, jestli náhodou opravdu na Ukrajině ten nacismus nemají, jestli nevyprovokovali Rusko, je jejich omluvou pro to, že nemusejí tu situaci řešit.

Je to úlevný pocit, zbavení se osobní nebo společenské odpovědnosti. A rozhodně bych nepodceňoval ani motivaci podělit se s ostatními o nějakou šokující informaci. Takto to bylo vždy na osobní i zprostředkované rovině. A toho zneužívají právě i tvůrci dezinformačních řetězových e-mailů. Počítají s tím, že to lidé nebudou ověřovat právě proto, že mají možnost předat svým přátelům, známým informaci o něčem zajímavém, šokujícím.

Je to možná i důvod, proč mají lidé tendence některé informace takzvaně „nafouknout“? Třeba že znásobí počty incidentů, zvýší jejich závažnost…
Je potřeba si uvědomit, že vyloženě lživého obsahu, čistých fake news je v řetězových e-mailech a facebookových skupinách relativně málo. Dají se navíc poměrně snadno odhalit ověřovacími metodami. Většina obsahu je takový mix informací, které mohou mít základ v nějaké reálné události, ale jsou zpravidla vytrženy z kontextu. Nebo je jejich význam značně přifouknut.

Není to nic nového. Bulvární média to dělala vždycky, dělají to i jednotlivci na sociálních sítích a skrze e-maily.  Je to pořád dokola – vezmete střípek nějaké reálné události, nafouknete ho do velkých proporcí tak, aby to bylo dostatečně šokující, zajímavé a atraktivní. A lidé budou mít větší potřebu to sdílet.

Co dělat, když mi takový e-mail přijde? Mám ho smazat? Mám ho zkusit ověřit?
Pokud hovoříme o řetězových e-mailech, tak je každého věc, jak s nimi naloží. Od spousty seniorů, se kterými pracujeme, vím, že je to obtěžuje. Neví ale, jak mají reagovat, aby si nenarušili vztahy s blízkým člověkem, který jim to posílá. Může to být bývalý spolužák, může to být třeba kolega z práce... Jsou z toho proto nešťastní a příchozí řetězové e-maily většinou mažou, nijak na ně nereagují. To doporučuji. Pokud někoho ty e-maily obtěžují, není problém to takhle dělat.

Pak jsou lidé, kteří mají chuť na to nějakým způsobem reagovat, ale neví úplně jak. Takže třeba odepíšou odesílateli: „Co mi to posíláš za blbosti?“ Dochází pak ke zbytečným konfliktům. Proto jsme se ve spolupráci se seniory pokusili sestavit návod, jak je možné reagovat, aby člověk zároveň nenarušil ten vzájemný vztah. A pořádáme navíc ověřovací dílny pro ty, kteří mají chuť a zájem se naučit informace ověřovat.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít