Zájem o jazykové kurzy mezi Čechy upadá. Lektoři hlásí meziroční propad klientů v řádu desítek procent
Soukromé jazykové školy dál přicházejí o klienty. Některé agentury v novém roce kurzy ani neobnovily. Podle odhadů Asociace jazykových škol klesl počet zájemců o studium meziročně o víc než 40 procent. Kvůli vládním opatřením je prezenční výuka jazyků dál zakázaná, online lekce ale propad příjmů lektorům nenahradí. Stát navíc jazykovým školám dosud neposkytl žádnou přímou podporu.
Ještě loni se lektorka anglického jazyka Martina Faitová scházela se žáky v učebně, dnes už je vídá jen přes obrazovku počítače.
Zájem o jazykové kurzy mezi Čechy upadá. Lektoři hlásí meziroční propad klientů v řádu desítek procent. Poslechněte si celý příspěvek Zuzany Švejdové
„Lidé se bojí, mají strach o své zdraví. Ještě v minulém roce jsem měla klientů habaděj, kolem 12, 14 lidí. S příchodem koronaviru to kleslo. Řekla bych, že mám tak třetinu klientů,“ popisuje Radiožurnálu.
Ne všichni její stálí studenti si totiž zvykli na online výuku. Někteří neovládají techniku nebo jim distanční forma zkrátka nevyhovuje, jak dodává Martina.
„Starší klientela o to nemá vůbec zájem, pro ně to je úplně sci-fi přistoupit na něco takového. Potřebují kontakt tváří v tvář. Je důležitý oční kontakt, vidět se při tom,“ doplňuje.
Přibližně o polovinu méně klientů než loni hlásí i majitelka MKM jazykové školy z Brna Pavlína Megová. Podle ní navíc výuku na dálku komplikuje třeba pomalé internetové připojení a špatný signál. Firmy navíc často nemají počítače vybavené mikrofony nebo jim chybí přístup k programům, přes které agentury vyučují.
Část lektorů opouští jazykové kurzy míří do škol. Lákají je peníze i lepší pracovní doba
Číst článek
„Vzdělání přes internet využíváno je, ale s velkými komplikacemi. Internet nefunguje tak, jak by fungovat měl. Ne každá rodina má dostatek místností, aby v každé z nich mohla pracovat online a také nemá dostatek technického vybavení,“ vysvětluje Megová.
Firemní klientela
S chybějící technikou bojují i firmy. Kvůli velkému zájmu se dokonce ke konci loňského roku staly některé modely notebooků nedostatkovým zbožím. I to byl jeden z důvodů, proč podniky pozastavily jazykové kurzy pro svoje zaměstnance. Některé společnosti pak – kvůli snaze ušetřit – omezily firemní benefity na minimum a jako první zrušily právě příspěvky na vzdělávání, doplňuje Pavlína Megová:
„Firemní klientela je pro nás tou největší ztrátou. Z velkých hráčů na trhu nám v online výuce zůstaly především IT firmy, a to mezinárodní IT firmy, kde je dokonce i mírný nárůst pět procent. Každopádně u těch ostatních firem jde o 50procentní pokles.“
Dítě se dokáže adaptovat na ztížené podmínky, shodují se experti. Horší budou ‚jizvy na dušičce‘
Číst článek
Kvůli koronakrizi tak za jediný rok přišla majitelka jazykové školy zhruba o šest milionů korun na tržbách. A podobný scénář hlásí i řada dalších jazykových agentur. S příchodem nového roku některé z nich už ani neotevřely a kvůli nezájmu ze strany klientů na trhu končí.
„Teď v okamžiku, kdy začal únor, měl začínat druhý semestr výuky, tak z jazykových škol víme, že klienti noví nepřišli a staří klienti se už na nové pololetí nehlásí. Především menší a malé jazykové školy a samostatní lektoři už nemají kam sáhnout, proto svoji činnost končí,“ potvrzuje předsedkyně Asociace jazykových škol Marcela Hergesselová.
Přímá podpora ze strany státu totiž chybí. Ze záchranných programů mohli podnikatelé využít například příspěvek na nájemné nebo taky kompenzační bonus. Jenže některým z nich ani tuto výpomoc finanční úřad neschválil. Podle obchodního a živnostenského rejstříku přitom v Česku takto podnikají zhruba dva tisíce lidí.
