Jazyky často učí nekvalifikovaní kantoři, rodilí mluvčí skoro zmizeli
Jazyky na českých školách často učí nekvalifikovaní kantoři, velmi nízký je i podíl rodilých mluvčích ve výuce. Ve srovnání s 90. lety minulého století ze škol téměř zmizeli. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce.
Přítomnost rodilých mluvčích ve školách je přitom pro žáky významným motivačním faktorem učit se jazyk a hlavně se v něm zdokonalovat. Navíc to napomáhá multikulturní výchově.
"Ještě před třemi lety jsme zaznamenali zhruba sedm procent vyučujících angličtiny na základních školách jako rodilých mluvčích, kdežto v posledním uplynulém školním roce už to byla zhruba dvě procenta, což se samozřejmě může projevit i na výsledné kvalitě znalostí dětí," potvrdil závěry zprávy mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.
Mluvčí České školní inspekce Libor Vacek a předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl diskutovali o výuce jazyků v pořadu Radiofórum
Jedním z důvodu odchodu rodilých mluvčích je podle předsedy Asociace pedagogů základního školství Jaroslava Štercla vstup Česka do Evropské unie.
"Druhá věc je, že zpravidla to nejsou učitelé. My jsme tlačeni k tomu, že i tito lidé by měli mít nějaké pedagogické vzdělání. Oni si ho tady nechtějí doplňovat, to je velká komplikace dělat si tady státní zkoušky z českého jazyka," připomněl Štercl další z důvodů.
Inspekce ve výroční zprávě konstatovala, že v současnosti vyučují cizí jazyky často nejen neaprobovaní, ale i nekvalifikovaní učitelé bez vysoké školy. Na základních školách pracuje čtvrtina nekvalifikovaných angličtinářů, na středních školách dokonce více než třetina, z toho 17 procent nemá ani vysokoškolské vzdělání.
Pozitivní zprávou podle Vacka je, že v absolutním počtu kvalifikovaných učitelů v posledních letech přibývá. "Tempo je zhruba stejné, jako je zhruba nárůst poptávky a potřeby těchto učitelů. Čili nůžky se zatím už příliš nerozevírají, ale pořád ještě situace není dobrá," poznamenal Vacek.
Kvalifikované kantory odrazují nízké platy
Co se týká jazykového vzdělávání obecně, je podle inspektorů problém už v samotném systémovém nastavení. V Česku prý chybí národní koncepce jazykového vzdělávání, schází také motivace žáků k získání certifikované jazykové zkoušky.
Z hlediska učitelů jsou podle Štercla problémem hlavně nízké platy ve školství. "Pedagogické fakulty nereagují dostatečně na potřebu škol, všeobecně vychází málo absolventů. Druhá věc je, že nemají motivaci, aby nastoupili do základní školy, když si všude vydělají více," podotkl Štercl.
Vacek připomněl, že nekvalifikovaní učitelé by už v současnosti neměli do školy vůbec nastoupit. Výjimka se totiž vztahuje pouze na ty kantory, kteří na školách již působí. "Pokud my přijdeme následně do školy a zjistíme, že se to stalo, tak mu to vytkneme, protože takto jsou předpisy nastaveny," podotkl mluvčí České školní insekce.
Podle Štercla však praxe vypadá jinak. "Vím, že najít učitele španělštiny nebo francouzštiny je téměř nemožné, takže v první vlně vyčerpáte všechny možné důchodce, a když už ty nemáte, tak pak v nejhorším případě i přijmete, ač nerad, nekvalifikovaného kolegu," uvedl Štercl vlastní zkušenost.
