Je mu 13 let a už je malým hrdinou. Přesto si nemyslí, že by udělal něco zvláštního
Třináctiletý Honza měl původně napsat jen slohovou práci. Když si ale příběh přečetla jeho učitelka, přihlásila ho do soutěže Dětský čin roku. Z Honzy je teď jeden z malých hrdinů Česka, kteří se nebáli svůj dobrý skutek zveřejnit. Projevil velkou statečnost, když pomohl starší cizí paní, která omdlela.
Honzu potkávám v Brožíkově síni pražské Staroměstské radnice. Mezi dvěma obrazy vypráví svůj příběh.
„Viděl jsem paní, jak spadla do silnice. Tak jsem ji odtáhl a pomáhal jí. Zavolal jsem záchranku,“ líčí Honza. Jenže to není všechno.
Když se dozvěděl, že žena žije sama, rozhodl se ji vyhledat a v nemocnici navštívit. Našel tak prvního skutečného přítele. Jednoho dne mu ale poděkovala a rozloučila se. Nechápal.
„Ona si mě dřív nevšímala, protože si myslela, že mi jako nic nedala za to, že jsem jí pomohl. Prostě se styděla,“ pokračuje Honza, který ale nic nechtěl. Bavilo ho si se starou paní povídat.
Setkávali se nad zažloutlými fotkami a spoustou starých příběhů, konvicí čaje a křupavými sušenkami. Pak ale žena omdlela znovu a lékaři už ji nezachránili. Honza se ani nedozvěděl, kde je pohřbena. A ztratil prvního kamaráda.
„Bylo mi smutno, ale už mám přítele. Kamaráda ze školy. Jmenuje se Honza a chtěl bych mu moc poděkovat za to, že se mnou kamarádí,“ říká Honza, na kterého se během vyprávění s pýchou v očích dívá ředitelka trutnovské školy Zuzana Horáková Radová.
„Už jenom tom, že s dětmi o tom hovoříme, že rodiče vědí, že příběhy píší, že se zamýšlí nad tím, jak svůj život žijí, jestli se jim něco podařilo, co by stálo za to zveřejnit v Dětském činu roku, tak si myslím, že je to strašně prospěšné. Doufáme, že tím z nich vychováváme trochu jiné, lepší lidi,“ říká Horáková Radová.
Honza věří že to, co udělal, by udělal každý. „I když okolo paní bylo hodně lidí a nikdo jí nepomohl,“ dodává.
Do soutěže se letos přihlásilo přes dvě stě dětí. Vítězové dostali dárky pro sebe i pro školu.
