Česká republika si připomíná osobnost středověkého kazatele a reformátora církve Mistra Jana Husa, který 6. července 1415 zemřel za městem Kostnice na hranici v plamenech. Kázal proti kupčení s odpustky a kromě jiného žádal i mravní čistotu kněží. Za své názory byl obviněný z kacířství.

7:20 6. července 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jan Hus se narodil v jihočeském Husinci někdy kolem roku 1369. Na pražské univerzitě získal titul bakaláře a později mu byl propůjčen titul mistr svobodných umění. Byl vysvěcen na kněze a od 14. března roku 1402 kázal v Betlémské kapli.

Ve svých kázáních kritizoval mravní problémy římskokatolické církve a odpustky. Reformní názory Jana Husa byly pro středověké církevní hodnostáře jen těžko přijatelné.

„Žil myšlenkou následování Krista. Už i ve svých raných spisech se netajil tím, že Kristovo utrpení je pro něho inspirativní. Minimálně počítal s tím, že se jako kněz může dostat do situace, kdy bude potřeba nasadit za svoje názory i život,“ říká historik Dušan Coufal.

V Husovi zvítězil koncept mravnosti. Kristus a Bible pro něj byli nejvyšší autoritou. „Známá scéna je s Janem z Chlumu, který Husovi, když se blížil jeho konec, řekl, ať se rozhodne sám za sebe, ale v podstatě mu naznačil, že pokud v tom vytrvá a neodvolá to, je to dobře,“ dodává Coufal.

Učení Jana Husa dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít