Mnohahodinové obstrukce nejsou ve sněmovně rarita. Provázely jednání o EET nebo církevních restitucích

Několikahodinový projev Tomia Okamury (SPD) a následná vystoupení jeho stranických kolegů zablokovaly úterní jednání Poslanecké sněmovny o novele pandemického zákona. Obstrukce však nejsou v českém Parlamentu raritou. Průtahy v minulosti provázely například schvalování zákona o EET, církevních restitucích nebo projednávání poplatků u lékaře. Připomeňte si, kvůli čemu v minulosti poslanci blokovali jednání.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlastimil Válek (TOP09)

Jednání v Poslanecké sněmovně mohou být dlouhá | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Úterní sněmovní obstrukce navazují na obdobný postup, který poslanci SPD zvolili na řádné schůzi, která skončila 28. ledna. Také během ní zablokovali projednávání vládní novely zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19.

Politolog Balík: Vláda je v presu, Okamurovi se může podařit zablokovat projednání pandemického zákona

Číst článek

Během schůze opoziční hnutí obsáhlými projevy či přestávkami na schůze své frakce zabránilo také jednání o zavedení korespondenční volby. Představitelé SPD to zdůvodnili pochybnostmi o regulérnosti této formy hlasování, hnutí u voličů v zahraničí nezískává mnoho hlasů.

Hlasování o EET

Opakované obstrukce opozice provázely v minulosti například schvalování zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zákon přijala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v červnu 2015, platit měl od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal. Závěrečné schvalování trvalo od 27. listopadu 2015, obstrukce pokračovaly na dalších schůzích sněmovny v prosinci a v lednu.

Někdejší koalice ČSSD a hnutí ANO nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman pak podepsal 30. března 2016.

Hladce nešlo ani schvalování novely zákona o EET v roce 2019. Opozice opět předlohu tvrdě kritizovala a projednávání ve sněmovně prodlužovaly rozsáhlé kritické projevy. Během závěrečného schvalování, které trvalo několik dní, museli poslanci hlasovat o osmi stovkách pozměňovacích návrhů. Většinu z nich vznesla opoziční ODS a týkaly se hlavně vyřazení ekonomických činností z povinnosti evidovat tržby.

Schůze o pandemickém zákonu: SPD si po deseti hodinách blokování jednání vyžádala přestávku

Číst článek

Později se desítky opozičních poslanců obrátily na Ústavní soud s návrhem, aby schválenou novelu zrušil, ÚS zatím nerozhodl.

Daně nebo stavební zákon

Rozsáhlé projevy opozice provázely v roce 2019 i projednávání vládního daňového balíčku, který zvyšoval spotřební daně na lihoviny a tabákové výrobky, zdanění výnosů z loterií a také zdvojnásobil poplatek za vklad do katastru nemovitostí.

Nařčení z obstrukcí si vysloužily i opoziční projevy během loňského schvalování návrhu nového stavebního zákona. Sněmovna zákon schválila 26. května 2021, Senát ho 1. července zamítl. Sněmovna ale senátní veto přehlasovala.

Současná vládní koalice chce odložit platnost části zákona, na lednové schůzi se jí to ale nepodařilo. Opozice díky momentální převaze prosadila přerušení debaty o koaliční novele do března.

‚Dostaneš flákanec‘

Kromě obstrukcí narušila v uplynulém volebním období jednání sněmovny i vystoupení poslance Lubomíra Volného (nezařazený, původně zvolen za SPD). Při jedné ze schůzí loni v lednu se Volný dostal do fyzické potyčky s předsedajícím, který po varováních vypnul Volnému mikrofon se zdůvodněním, že nemluví k tématu.

Volný nezaplatí pokutu, kterou mu výbor vyměřil za ‚flákanec‘. Odvolává se na porušení práv

Číst článek

Po strkanici Volný místo v doprovodu policejní ochranné služby opustil. Za své jednání dostal od mandátového a imunitního výboru pokutu ve výši jednoho platu (zhruba 90 800 korun), kterou odmítl zaplatit s tím, že „půjde k Ústavnímu soudu“. Policejní ochranná služba Volného a jeho kolegu Mariana Bojka ze sálu vyvedla například také v únoru, Volný pak byl ze sálu vykázán i začátkem července.

Restituce

Obstrukce se v Poslanecké sněmovně vyskytly i v předchozích funkčních obdobích, provázely třeba schvalování zákona o církevních restitucích v roce 2012.

Sněmovna nejprve v únoru přes protesty opozice vládní návrh podpořila v prvním čtení a na začátku června prošel dokument i druhým čtením, následně ho ale kvůli obstrukcím koncem června neschválila.

Levicová opozice ani zástupci vládních Věcí veřejných neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září. Sněmovna nakonec restituce schválila 14. července, Senát je ale 15. srpna odmítl. Na začátku září hlasování o senátním vetu odložila, stejně postupovala i o dva týdny později. Nesouhlas Senátu se poslancům podařilo přehlasovat až na začátku listopadu.

Poplatky u lékaře

Začátkem roku 2010 poslanci ODS dlouhými projevy a dalšími obstrukcemi zdržovali projednávání návrhů na zrušení poplatků u lékaře, proplácení prvních tří dnů nemocenské, takzvaný 13. důchod či zrušení stropů na platby sociálního a zdravotního pojištění.

Řada pacientů má pocit, že regulační poplatek u lékaře platí neoprávněně

Číst článek

Třeba tehdejší poslanec ODS Zdeněk Prosek navrhoval úpravy programu bezmála půldruhou hodinu. Občanští demokraté svůj postup zdůvodnili snahou zabránit prohloubení schodku státního rozpočtu. V dubnu však ODS obstrukce odvolala, podle médií také kvůli tomu, že její postup se negativně odrazil v průzkumech veřejného mínění.

Šestihodinový projev

V červnu 2008 sněmovnu ochromil spor o složení parlamentních výborů. Opoziční ČSSD a KSČM se tehdy bránily koaličnímu plánu na navýšení počtu vládních poslanců v těchto parlamentních orgánech a po celý den hlasování si jejich poslanci brali přestávky pro jednání klubů a pronášeli dlouhé projevy.

V prosinci 2005 blokovala sněmovnu debata o neziskových nemocnicích. ODS neprosadila, aby mohli vystoupit na plénu také jejich hejtmani, jednání se protáhlo na mnoho hodin a ODS si s lidovci při tom vybírala dlouhé pauzy.

V minulosti byly proslulé také obstrukční praktiky poslanců SPR-RSČ v čele s předsedou Miroslavem Sládkem. Sněmovna nakonec v únoru 1997, kdy mimo jiné projednávala i česko-německou deklaraci, přijala opatření, která částečně omezila monology typu šestihodinového projevu Josefa Krejsy (SPR-RSČ) při tehdejším projednávání zákona o odpadech.

ČTK, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme