Jeskyňářům se v Moravském krasu povedl vzácný objev. Pod Vilémovicemi narazili na rozlehlý dóm

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Objevy v Moravském krasu takového rozsahu jsou už vzácností, je značně probádaný.

Tento článek je více než rok starý.

Blansko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeskyňáři se do nového prostoru dostali po dvouletém úsilí, kdy se do něj začali prokopávat v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi. Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde ale třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich bývá zanesená sedimenty, stejně jako tento. Vršek museli jeskyňáři vyčistit, byl zanesený odpadky, v navážce bylo sklo či konzervy.

Další objev kresby v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. ‚Čerta‘ po sobě zanechali Keltové

Číst článek

Poprvé kopli na země v březnu 2019. V několikametrové hloubce se jim podařilo najít skalnatý jícen závrtu, ale nebyl průlezný. Dál pak museli pokračovat pomocí takzvaných nábojek, kterými průchod postupně rozstřelovali. Tímto způsobem se dostávali hlouběji. Objevili i nějaké menší prostory, například Vánoční dómek.

„Šlo o velmi zdlouhavou práci. Samotná chodba vede pod silnicí asi ve čtyřicetimetrové hloubce. Některé úseky byly průlezné, někdy ale měly třeba jen 20 centimetrů. Tyto úseky jsme museli rozšířit, abychom se dostali dál,“ uvedl Flek. V polovině roku 2020 se jim podařilo dostat k sifonu. Byl zaplavený a zanesený bahnem. Jeskyňáři ho proto museli složitě odvodňovat a odbahňovat, aby se přes něj dostali. Tekuté bahno tahali v pytlech na volná místa před sifonem. Novou velkou prostoru objevili po zdolání sifonu.

„Jde o prostoru asi 30 krát 30 metrů rozlehlou s komíny vedoucími snad až k povrchu. Jeskyně je bohatě zdobená, jsou v ní všechny druhy krápníků. Chodba, kterou jsme se do ní dostali, nakonec měří asi 80 metrů,“ uvedl Flek.

Rašeliniště Pod Trojanem jižně od Větrného Jeníkova je nově přírodní rezervací

Číst článek

Další průzkum

Jeskyně ještě nemá jméno. Jeskyňáři ji budou dále prozkoumávat. Už nyní ale vidí značný potenciál v dalších objevech, prostora má podle nich evidentně další pokračování především trativody, které mohou jít podle odhadu až do stometrové hloubky.

Největším problémem je podle Fleka sifon, který se pravidelně zaplavuje vodou. Když chtějí jeskyňáři pokračovat ve výzkumu, vždy jej musí odčerpat. Chtějí tak do nových prostor za sifonem vyhloubit jinou cestu. Tato práce, včetně dalších průzkumů prostor a objevování nových, je podle Fleka na dalších několik roků.

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů. Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný. Obdobně velký dóm našli jeskyňáři v roce 2019 při pracích v jeskyni Sonda pod Jedničkou, dostal jméno Výroční. Předchozí objev takového rozsahu spadá do roku 2013, kdy nová jeskyně dostala jméno Matalova Vymodlená.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme