Jihomoravský územní plán platí. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost
Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje platí. Ve čtvrtek to potvrdil Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Ten dříve zamítl žalobu požadující zrušení zásad. Jde o klíčový rozvojový dokument, který určuje třeba vedení důležitých silnic a staveb.
Krajští zastupitelé ho schválili v roce 2016. Přes čtyřicet jednotlivců a obcí se proti dokumentu od té doby neúspěšně bránilo u soudu. Kraj teď může pokračovat v dokončení těchto zásad, ve kterých chybí plány pro Brno a okolí.
Jihomoravský kraj odstoupil od smlouvy s firmou, která létala z Brna do Mnichova. Spoj je přerušen
Číst článek
„My pokračujeme jako Jihomoravský kraj s aktualizací zásad územního rozvoje. Předpokládáme, že aktualizace, kdy je potřeba všechny zákonné procesy dodržet, by měla být dokončena v září 2020,“ řekl Českému rozhlasu Brno náměstek hejtmana Martin Maleček (za Starosty pro jižní Moravu).
Zásady územního rozvoje upravují stavby silnic, železnic, vedení energetických sítí, ale i protipovodňové úpravy krajiny, zásahy do ní v souvislosti s předpokládanou klimatickou změnou atd. Kraj schválil dokument v roce 2016 na podzim před krajskými volbami. Tvůrci však ponechali v Brně a okolí nejdůležitější silniční a dálniční tahy pouze v územních rezervách a vyřešili je v územní studii. Její aktualizace má být hotová v roce 2020.
‚Neřeší nadlimitní zatížení‘
Žalobu podaly některé jihomoravské obce, spolky a fyzické osoby. Dokument podle nich neplní základní funkce, tedy neřeší nadlimitní zatížení některých území a neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury. Dále podle nich bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami, stojí v žalobě.
Jihomoravský kraj po letech mění grafiku včetně loga, zaplatil zhruba dva miliony korun
Číst článek
Žalobci usilovali o to, aby kraj neponechával nedořešenou dopravní síť v brněnské aglomeraci, ale aby definitivně určil trasu všech budoucích silnic včetně problematické dálnice či silnice 43 a aby komplexně posoudil vlivy na životní prostředí.
Kraj místo toho zvolil cestu územních rezerv a následné územní studie. Studie má dát odpověď na to, kudy povede trasa silnice 43, a také se zabývat otázkou potřebnosti Jihozápadní tangenty, proti níž razantně vystupují dotčené obce.
Úspěch žaloby mohl opět zastavit přípravu klíčových staveb, například přípravu dálnice D52 z Pohořelic na Vídeň.
Jihomoravský kraj byl poslední z krajů, kterému územní plán chyběl a kvůli tomu nebylo možné stavby ani připravovat. Musel celý dokument tvořit znovu, protože poprvé jej Nejvyšší správní soud zrušil v roce 2012.
