Šéf zahraničního odboru Hradu: O návštěvu Zemana ve Washingtonu usilujeme dál, hledáme velká témata
Prezident Zeman má zatím na letošek v plánu pět zahraničních cest, mimo jiné do Číny. Je na místě, aby tam létal český prezident každý rok? Nezmění na tom něco varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, podle kterého výrobky čínské firmy Huawei mohou být bezpečnostní hrozbou? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.
Pět zahraničních cest prezidenta za rok, není to málo?
Zahraničně politické aktivity prezidenta plánujeme s poměrně velkým předstihem. Číslu pět se to možná blíží, ale v prvním pololetí příštího roku, dál ještě nejsme. Takže ano, mohu potvrdit, že pan prezident vykoná pět zahraničních cest, ale také mohu říci, že budou v prvním pololetí příštího roku.
To znamená, že v tuto chvíli není jasné, kolik cest celkem v roce 2019 Miloš Zeman podnikne?
Po nástupu pana prezidenta do druhého volebního období jsme říkali, že první prioritou budou sousedé. Začátkem letošního roku nebo v první polovině letošního roku chceme ukončit kolečko po sousedech. To je to zmiňované Rakousko a čestný soused Maďarsko, který by také měl přijít v prvním pololetí na řadu. Podle mého názoru nejde o počet cest, ale o nějaký systém a smysl, který by cesty měly mít.
Stanislav Grospič z KSČM hájí zdanění církevních náhrad: majetek byl výrazně nadhodnocen
Číst článek
Na druhé straně předešlý prezident Václav Klaus během 10 let ve funkci stihnul 262 zahraniční návštěv. To je v průměru pětkrát více než těch pět, o kterých se mluví v souvislosti s Milošem Zemanem. Bylo to špatně, že prezident Klaus podnikl cest tolik?
Ne, špatně to nebylo. Je ale potřeba se také podívat na strukturu cest, kterou pan prezident Klaus absolvoval. Nazval bych to konferenční diplomacií. On jezdil i ke mně, protože já jsem sloužil v Německu a v Rakousku jako velvyslanec. Tam byl vždy několikrát do roka, ale většina jeho cest byla právě konferenčního, respektive příhraničního charakteru.
Říkáte, že jde o kvalitu. Jaké země byste tedy chtěl, aby Miloš Zeman navštívil?
Pro mě osobně jsou samozřejmě prioritní sousedi, protože si myslím, že se sousedy musíme mít nadstandardní vztahy. To si myslím, že v rámci Visegrádu úspěšně naplňujeme.
Dále jsou to pochopitelně mocnosti, zejména Spojené státy. Předpokládám, že vaše otázka bude směřovat na Washington, jedná se ale i Rusko, Čínu, Francii, Německo nebo Velkou Británii. Tyto země mají přímý vliv i na některé věci, které se týkají naší domácí politiky, takže si myslím, že je správné se na ně zaměřit. Na druhou stranu jsou zde i země, které jsou často opomíjené, ale které jsou také významné pro Českou republiku i z historického hlediska. Mám na mysli třeba Srbsko, protože Srbsko hraje klíčovou roli na Balkáně. Myslím, že klid na Balkáně nenastane, aniž by Srbsko bylo součástí dohody, která by se měla definitivně uskutečnit.
Dlouho se řeší návštěva Miloše Zemana ve Spojených státech. Rýsuje se, že by to mohlo vyjít?
Já jsem se k tomu vyjadřoval několikrát. Troufám si říct, že v jakékoliv zemi světa je důležitý kontakt s americkým prezidentem. Je o to významnější, pokud se uskuteční návštěvou v Bílém domě. Myslím, že úkolem nás všech, bez ohledu na to, jestli je prezidentem Miloš Zeman, nebo Donald Trump, je tuto linku udržovat.
My samozřejmě o návštěvu usilujeme. Náš velvyslanec, můj předchůdce ve funkci Hynek Kmoníček, jedná s americkou stranou. Je ale důležité mít témata, abychom dokázali tu návštěvu naplnit obsahově. Mám na mysli bilaterální témata, která se mohou týkat třeba jaderné energetiky, vyzbrojování české armády a tak dále. Taková témata, která bychom mohli nabídnout s čistým svědomím, že budeme schopni tuto nabídku nějakým způsobem naplnit a slib dodržet. A já si nejsem jistý u žádných z těch velkých témat, že jsme v současnosti tak daleko.
Zneužít jde technologii všech výrobců, říká odborník Aleš Špidla k výrobkům firmy Huawei
Číst článek
Prezident Zeman je prvním polistopadovým prezidentem, který nebyl na oficiální návštěvě ve Washingtonu. Donald Trump je první americký polistopadový prezident, který nebyl na návštěvě v Praze. Je pravděpodobné, že to tak zůstane do konce jejich volebních období?
Za sebe mohu říci, že doufám, že tomu tak nebude. Osobně považuji česko-americké a americko-české vztahy za zcela klíčové. Vždy uvádím jako příklad toho, že jsme velmi spolehlivým a pevným spojencem Spojených států nejenom v rámci aliance, ale i bilaterálně, že naši vojáci skutečně umírají vedle amerických vojáků.
Špatný postup Číny ohledně Huawei
Když se vrátíme k té potvrzené pětici destinací, kam by se měl letos vydat prezident Zeman, je mezi nimi opět Čína. Naposledy tam přitom byl pan prezident vloni na podzim. Opravdu je Čína pro Českou republiku v roce 2019 takovou prioritou?
Vycházíme z toho, jakou roli hraje Čína v zahraniční a světové politice. Čína se stala a stává světovou velmocí nejenom ekonomicky. V současnosti je to druhá nejsilnější ekonomika světa, možná bude i první. Stává se ale i politickou velmocí, minimálně v regionálním formátu. Viděli jsme to při poslední cestě do Šanghaje. Čína dělá obrovské pokroky a vzájemný dialog, i ten politický, má úplně jiný průběh, než měl třeba před několika lety.
Vztahy s Čínou jsou velkým tématem posledních dnů a týdnů i v souvislosti s varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE. Jak toto varování vnímáte?
Ta varování je samozřejmě nutné vnímat vážně v tom smyslu, že ho úřad vydal na základě některých informací, které měl k dispozici. Z toho vycházím, osobně ty informace nemám.
Na druhou stranu si myslím, že nesmíme podléhat dojmům a myslet si, že ty informace by skutečně měly být stoprocentně ověřené. Mělo by být jasné, jakým způsobem s těmi informacemi naložit a jakým způsobem chceme postupovat, ne měnit naše stanovisko třeba týden poté, co jsme se vyjádřili.
V souvislosti s varováním se den před Štědrým dnem setkal čínský velvyslanec v Praze s premiérem Andrejem Babišem. Následně pan velvyslanec vydal na sociálních sítích svůj výklad postoje české vlády. Co říkáte tomuto postupu vy, dlouhodobý a dlouholetý diplomat?
S čínským velvyslancem jsem se sešel několikrát po jeho nástupu do funkce, což bylo v létě loňského roku. On je velmi aktivní, což je dobře v tom smyslu, že velvyslanci, zejména z velkých zemí, by měli být vidět. Také vím, že se dlouhodobě ucházel o audienci u premiéra. U pana prezidenta ji měl asi dva dny po svém příjezdu, kdy předával pověřovací listiny. Je to taková standardní součást diplomatického řemesla. Pan premiér neměl čas ho přijmout dřív. Do toho přišla záležitost s firmou Huawei, takže si myslím, že právě to bylo předmětem jednání.
Není to, že si velvyslanec dovolí to prohlášení tímto způsobem publikovat, důkazem toho, že Číňané nás neberou jako úplně rovnocenného partnera? Neměl by na to reagovat i Miloš Zeman?
Já myslím, že to je spíš dáno tím, že Číňané měli snahu vyvolat dojem, že ty věci byly nějakým způsobem posunuty a že byly projednány. Mě ten způsob nepřipadá moc šťastný a nepřipadá mi ani vhodný. Záležitost s Huawei se stala den před Vánoci, takže si myslím, že k vyjádření prezidenta ještě bude nějaká příležitost.
VIDEO: Těžko uvěřit, že by šlo o provokaci Ukrajiny. Generál Petr Pavel hodnotil situaci v Kerčském průlivu
Číst článek
V listopadu jste v rozhovoru s Pavlem Štruncem na serveru Info.cz po návštěvě Číny potvrdil, že bývalý šéf CEFC Jie Ťien-ming zůstává nadále poradcem Miloše Zemana, přestože jste s ním už víc než rok neměli žádný kontakt. Změnilo se na tom něco za ty dva měsíce?
Nezměnilo se na tom nic.
Jak může být poradcem někdo, koho skoro dva roky nevidíte, s kým nemáte kontakt?
Já nevím, jestli to byly přesně dva roky. Pan prezident někde zopakoval i veřejně, že ctí presumpci neviny. V tomto kontextu, pokud tento pán není – teď nevím přesně – obžalován z nějakého trestného činu…
Informací moc není, ale podle čínské státní televize je podezřelý z korupce. Měl údajně uplácet vysoké čínské státní představitele. Neshazuje to pozici Miloše Zemana při jednání s čínskými představiteli, když má za poradce někoho, kdo je v Číně stíhán za úplatky tamních politiků?
Já jsem měl možnost připravovat dvě cesty pana prezidenta a dvě setkání s čínským prezidentem. Ani jednou u toho neřekla čínská strana, že by to byl problém.
Fungující vztahy s ministrem Petříčkem
Máte pocit, pane řediteli, že je pan prezident v zahraniční politice plně v souladu s premiérem a ministrem zahraničí?
Budete se asi divit, ale já si myslím, že docela ano. Úplně to nebude nikdy, to nebylo ani v rámci československé tradice po roce 1989 a následně české, že by všichni ústavní činitelé byli na jedné vlnové délce, co se zahraniční politiky týče.
Jsem velmi rád, že pokračuje systém schůzek ústavních činitelů. V současné době chystáme další pokračování, která se uskuteční 30. ledna letošního roku na úrovni nejvyšších ústavních činitelů. Schůzka o organizaci zahraniční politiky je platforma, kde si naši ústavní činitelé můžou vyříkat některé věci, na které nemají úplně stejný názor. Ale myslím si, že ten spor není nijak fatální.
30. ledna budete zvát i ministra zahraničí? Bude ještě ve funkci?
Pan ministr zahraničí Petříček je samozřejmě pozván a potvrdil svoji účast. S jeho úřadem a i s ním osobně momentálně připravujeme agendu této schůzky, tak předpokládám, že ano.
Jak hodnotíte jeho práci? Je to dobrý ministr zahraničí?
My se s panem ministrem Petříčkem známe krátkou dobu, přiznám se. Předtím jsem se s ním setkal asi jenom jednou, když byl v pozici asistenta pana europoslance Pocheho. Máme spolu ale velmi intenzivní kontakty: vidíme se poměrně často, probíráme konkrétní témata. Nebavíme se o tom, co si myslí Miloš Zeman, bavíme se o konkrétní agendě a já si myslím, že je to tak dobře.
Senát by se neměl nechat zatáhnout do žabomyších válek. Měl by být suverénní a sebejistý, říká Štěch
Číst článek
Pan prezident v listopadovém rozhovoru pro Mladou frontu DNES označil pana Petříčka za loutku pana Pocheho a naznačil, že by se nebránil jeho výměně. Spekulace se přiživily po rozhovoru s Andrejem Babišem (ve středu). Když se vrátím k názoru pana prezidenta, že to je loutka pana Pocheho, sdílíte ho?
Já bych asi volil trošku jiná slova. Samozřejmě v tomto smyslu mi jde o jednu věc, abychom spolu fungovali, abychom spolu byli schopni komunikovat. Nejenom já s panem Petříčkem, ale já s ministerstvem zahraničních věcí nebo kolegové ode mne z odboru s ministerstvem zahraničních věcí.
Myslím, že je jednoznačně v zájmu každé země, aby zahraniční politika byla efektivní, aby hájila národní zájem země. To si myslím, že je v tomto kontextu důležité. Konkrétní spolupráce a konkrétní diskuse, ne nějaké osobní vlastnosti.
Teď budu hodně osobní. V diplomacii jsem přes 30 let a opravdu mám velmi často pocit, že nevím všechno. Říkám si, že jsem udělal něco špatně, že jsem mohl něco udělat jinak. Měl bych obavy vynášet v pozici ministerstva zahraničí soudy o některých věcech i po 30 letech té diplomacie. Myslím, že v tomto smyslu je potřeba vést dialog a věci si vyříkávat spíš v kuloárech než přes média.
Já už jsem říkal, že jste dlouhá léta byl velvyslanec zahraničí v evropských zemích. Určitě máte spoustu kontaktů v západní Evropě, řadu známých. Jak vnímají Miloše Zemana?
Vnímají ho jako úspěšného politika. Já už jsem to myslím říkal u vás v rádiu. Třeba kancléřka Merkelová vždycky říkala, ano, je úspěšný politik, protože vyhrál několikeré volby a to se v politice počítá. Samozřejmě každý z politiků má nějakou domácí agendu, ale já myslím, že zahraniční politici, a zejména ti z těchto těžkých váhových kategorií, vnímají jiné politiky v trošku jiném kontextu než my, kteří denně sledujeme domácí politiku.
