Polsko je solidární zemí, pozor ale na porušování principů právního státu, říká politolog Pehe
Premiér Petr Fiala ve svém úvodním projevu v europarlamentu představil hlavní úkoly českého předsednictví. Jedním z nich je i posilování odolnosti demokratických institucí. Jak to jde dohromady s jeho ochotou přimhouřit oči nad pochybnostmi o dodržování principů právního státu v Polsku? Diskutovali hosté pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu Plus.
„Za této situace by byl luxus nějakým způsobem selektivně kádrovat jednotlivé členské země, protože by to unii jako takovou rozbíjelo,“ myslí si europoslanec ODS Alexandr Vondra.
„Těžko bude Petr Fiala nějakým způsobem naplňovat prioritu o posilování odolnosti demokratických institucí EU, pokud Česko nezaujme alespoň nějaké kritické stanovisko k tomu, co se v Polsku děje,“ namítá Jiří Pehe, ředitel New York University Prague.
Podle Vondry nejsou otázky a pochybnosti ohledně dodržování právního státu v Polsku závažnější než jinde.
„Kdybych měl problémy se zákonem a mohl si vybrat, zda se ocitnu někde před soudem jako cizinec, buď třeba v polském Krakově, nebo v italském Palermu, tak si vždycky vyberu ten Krakov, protože budu mít komfortnější pocit, že ten soud není ovlivňován nějakou postranní mafií nebo něčím takovým.“
Jde prý hlavně o tlak některých lidí z Evropského parlamentu. „V něm patří k osobám, které nejvíce hrotí kritiku Polska, jedna holandská europoslankyně, jmenuje se Sophie in 't Veld. Je to taková ultra progresivní dáma a myslím si, že by jí velmi prospělo, kdyby se věnovala situaci doma, kde nespokojení zemědělci a farmáři začali protestovat, a místní policie dokonce do nich začala střílet, což je jev, kterého jsem si třeba já v Polsku nevšiml, že by existoval.“
„Není to nějaké subjektivní rozhodnutí jednoho úředníka nebo jednoho komisaře.“
Jiří Pehe
„To není jenom jedna nizozemská poslankyně, která brojí proti Polsku, nebo nějaká menšina v Evropském parlamentu, v němž Alexandr Vondra zasedá. Ale existují rezoluce europarlamentu a rozhodnutí Evropské komise. Ty jsou projevem kolektivního rozhodování v EU,“ namítá Pehe.
„A nemyslím si, že někdo se do kritiky Polska nebo zahájení řízení s ním podle článku sedm pustil, protože se mu nepozdává vláda Jaroslawa Kaczynského nebo lépe řečeno konzervativní vláda, kterou ovšem v pozadí ovládá Jaroslav Kaczynski.“
„Není to nějaké subjektivní rozhodnutí jednoho úředníka nebo jednoho komisaře. A Polsko bohužel má momentálně na krku hned několik řízení pro porušování principů právního státu. Není to zdaleka jenom ona pověstná disciplinární komora, která v minulosti suspendovala soudce,“ dodává.
Polsko ale pomáhá
Vondra vnímá jako jeden ze silných důvodů, proč nyní odhlédnout od otázek týkajících se stavu právního státu, to, že je Polsko jedna z nejsolidárnějších zemí. „Není stát v EU, který by pro Ukrajinu dnes dělal víc. Německo hodně mluví, ale Polsko koná.“
V solidárnosti země Pehe s Vondrou souhlasí. „Polsko dokazuje, že je v tomto ohledu nejenom silným a důležitým členem EU, ale i solidárním, protože na sebe vzalo břímě přijetí více než tří milionů ukrajinských uprchlíků.“
„Na druhé straně nelze zavírat oči nad porušováním principů právního státu nebo lidských práv v jakékoliv členské zemi jenom kvůli tomu, že se v nějaké oblasti chová příkladně,“ připomíná.
Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.
