Jistou předtuchu jsem měl, říká Putna k Zemanovým námitkám proti jeho profesuře
Prezident Miloš Zeman dal najevo, že má vážné výhrady vůči tomu, aby se jedním z nových profesorů stal literární historik Martin C. Putna, přestože Putnova profesura prošla řádným řízením na univerzitní půdě a schválila ji vláda. Prezident prý důvody nechce sdělovat veřejně, aby Martina Putnu ušetřil „ponížení“. Později prezidentova kancelář prohlášení zmírnila s tím, že je ještě čas celou věc zvážit. Putna v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že jisté obtíže tušil.
Měl jste předtuchu, že by vaše profesura mohla u Miloše Zemana narazit?
„Měl. Protože kromě své odborné práce se občas samozřejmě věnuji také nějaké veřejné činnosti, čemusi, co můžeme jistě nazvat aktivismem – místy i politickým, byť spíše výjimečně, ale přece jenom – a to jsou samozřejmě věci, které mohou vzbuditi nelibost těch, kterých se to týká. Byť profesura je věc, která se právě nemá týkat publicistiky a politických názorů, nýbrž odborné činnosti.“
Rozhovor s Martinem C. Putnou ve vysílání Radiožurnálu a komentář politologa Josefa Mlejnka
Odkud k Vám přišly ty signály?
„To byla spíš intuice, respektive dlouhá tradice – právě i toho odborného zabývání se historickými věcmi a různými peripetiemi z českých dějin 20. století, kde takovéto věci a jiné, a samozřejmě daleko horší, se děly. A když člověk hledí na současnost pohledem historika, říká si: No, tohle je situace, která by se mohla podobat něčemu, co už tady kdysi bylo. A byla to čistě jenom intuice.“
Přece jen, není příliš ostré, když mluvíte v této souvislosti o komunistických praktikách? (Sousloví Martin C. Putna použil v rozhovoru pro server lidovky.cz, pozn. red.)
„Protože ty praktiky se týkaly komunistů, protože toto dělali komunisté v letech 1945 až 1948, kdy tady měli obrovský vliv, ale neměli ještě úplnou moc, to znamená, nemohli zavřít ještě, koho chtěli, ale snažili se vytlačovat ze společenského prostoru své kritiky. A protože mezi těmi kritiky také tehdy byla řada akademiků, nekomunistických, tak jeden z poměrně oblíbených způsobů bylo brždění profesur.“
Prezident Zeman důvody veřejně nesdělil s tím, že je oznámil ministru školství, zároveň ale kategoricky vyloučil, že by v tom byl jakýkoli politický podtext. Zajímal jste se o ty důvody, které prý sdělil ministrovi?
„Neměl jsem k tomu žádnou příležitost.“
Čekáte, že byste se to měl od ministra dozvědět? Budete v tom něco podnikat?
„Očekával bych, že v této situaci by to měl učinit ministr školství.“
Zeman odmítl jmenovat Putnu profesorem. Rektor UK žádá vysvětlení
Číst článek
Jak si vykládáte prezidentova slova, že vás nechce ponížit zveřejněním toho, proč odmítá vaši profesuru?
„Tam jsou dvě možnosti. Nad tím se buďto můžete spíš tak jakoby usmát a vřadit to do kontextu výroků tohoto typu, řekněme tohoto stylu mluvení, které tento politik občas používá, a nebo se… A já myslím, že lepší je ta první varianta – říct: Ano, toto je prostě typický způsob mluvení. Je to vlastně věc zase, která patří do ruky odborníkům, to znamená odborníkům na psycholingvistiku, sociolingvistiku, kteří mají analyzovat tento způsob řeči.“
Přesto, jaká by byla ta druhá cesta uchopení těch výroků?
„Vzít je vážně.“
Vy teď v celé záležitosti počkáte na další postup univerzity. Co si od toho slibujete?
„Já si od toho nic neslibuji. Univerzita se ujala jednání, což je správně, protože to není osobní spor Zemana s Putnou, to je spor institucí, to je spor Karlovy univerzity a celé akademické obce a Hradu. V tuto chvíli spor o kompetence, to je to podstatné, o co se jedná.“
Prezident také řekl, že pokud byste se obrátil na soud, tak samozřejmě důvody zveřejní. Kdy zvážíte, jestli to uděláte?
„Zatím probíhají ta jednání rektorátu s Hradem, takže je předčasné mluvit o čemkoli jiném.“
Ale uvažujete o tom alespoň?
„Zatím probíhají ta jednání rektorátu, a já mám poměrně velkou důvěru v Karlovu univerzitu. To je instituce, která je založená na jakémsi étosu – byť mu také vždycky ve svých dějinách nedostála. Ale často ano.“
