Všechny instituce popírají embargo k Bečvě, fakticky ale platí, říká místopředsedkyně Senátu
Už téměř před třemi měsíci rybáři zlikvidovali čtyřicet tun ryb, které uhynuly v řece Bečvě. Proč ještě pořád nevíme, co se tehdy stalo? Kdo může za neustálé průtahy ve vyšetřování? Měl by ministr životního prostředí Richard Brabec rezignovat, k čemuž ho vyzývá část opozice? Vladimír Kroc se ptal místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (za KDU-ČSL).
Kdy bychom mohli vidět výsledky práce vámi iniciovaného týmu expertů? Mimochodem, on teprve začíná pracovat, ještě nezačal?
Už jsou připravené některé podklady, budeme se scházet zítra. Je to tým právníků a expertů z různých oblastí. Byla bych ráda, aby to bylo co nejdříve. Výsledkem naší práce by mělo být jednak vyhodnocení toho, jak se postupovalo a kde byly slabiny, a následně návrhy změn, které by měly nastat – v systému, v organizaci, v legislativě.
Na zlínské části Bečvy inspekce vzorky neodebírala, popisuje Seitlová jeden z problémů
Můžete naznačit, kudy se ubírají vaše myšlenky do budoucna? Jak jsem pochopil, tak vám jde zejména o to, aby se v budoucnu podařilo předcházet takovým situacím.
Určitě ano. Víte, havárie na řece, to je velmi závažný zásah. Dnes hovoříme o tom, jak musíme chránit vodu, chceme ústavní ochranu vody a to, abychom tu vodu naprosto neznehodnotili, to je také součást tohoto systému. Takže mi jde o to, abychom vytvořili opravdu takové podmínky, díky kterým – kdyby se taková nehoda měla stát – bychom ji dokázali lépe zvládnout, to je první věc. Na druhé straně ale také abychom případné havárie vyloučili.
A teď se zmíním o další věci, která vyvstala v souvislosti s tímto projednáváním, a to je otázka monitoringu řek a podle mého názoru i zpřísnění limitů. Není běžné, aby tak jak někteří říkají ‚no sem tam se tam vypustí něco nad rámec a máme tam navíc niklu nebo tam máme navíc něčeho jiného‘.
No ten nikl tolik nevadí...
Určitě vadí, určitě vadí i ty saponáty.
Já to nezlehčuji, jen jsem slyšel, že to není tak dramatické. Ale chcete říct, že třeba ve srovnání s jinými zeměmi máme měkčí normy, co se ochrany vody týče?
Ano, to je pravda, u nás jsou normy daleko měkčí. Například na Slovensku mají právě pro kyanidy daleko přísnější normy i jiné způsoby odběru, které dokážou lépe indikovat momentální znečištění. U nás se většinou odebírá takzvaný slévaný vzorek, to znamená, že za určitou dobu odebírám vodu a vytvářím jeden vzorek. Ale tím pádem koncentraci nějaké látky, která je tam vysoce překročena, pak zase v tom daném vzorku rozředím.
Zatímco třeba v sousedním Slovensku to takto nemají a právě okamžité vzorky mají velmi přísné limity. Podle toho, co jsem si teď nechala předložit analýzu obsahu kyanidů ve vodách řeky Bečvy právě v profilu Choryně, tam se kyanidy objevují v hodnotách, které jsou nadlimitní proti tomu, co platí na Slovensku.
V čem inspekce v prvních dnech po otrávení Bečvy pochybila a proč se ve věci angažuje ombudsman Stanislav Křeček? Poslechněte si celý rozhovor.
