Všechny instituce popírají embargo k Bečvě, fakticky ale platí, říká místopředsedkyně Senátu

Už téměř před třemi měsíci rybáři zlikvidovali čtyřicet tun ryb, které uhynuly v řece Bečvě. Proč ještě pořád nevíme, co se tehdy stalo? Kdo může za neustálé průtahy ve vyšetřování? Měl by ministr životního prostředí Richard Brabec rezignovat, k čemuž ho vyzývá část opozice? Vladimír Kroc se ptal místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (za KDU-ČSL).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jitka Seitlová | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kdy bychom mohli vidět výsledky práce vámi iniciovaného týmu expertů? Mimochodem, on teprve začíná pracovat, ještě nezačal?
Už jsou připravené některé podklady, budeme se scházet zítra. Je to tým právníků a expertů z různých oblastí. Byla bych ráda, aby to bylo co nejdříve. Výsledkem naší práce by mělo být jednak vyhodnocení toho, jak se postupovalo a kde byly slabiny, a následně návrhy změn, které by měly nastat – v systému, v organizaci, v legislativě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na zlínské části Bečvy inspekce vzorky neodebírala, popisuje Seitlová jeden z problémů

Můžete naznačit, kudy se ubírají vaše myšlenky do budoucna? Jak jsem pochopil, tak vám jde zejména o to, aby se v budoucnu podařilo předcházet takovým situacím.
Určitě ano. Víte, havárie na řece, to je velmi závažný zásah. Dnes hovoříme o tom, jak musíme chránit vodu, chceme ústavní ochranu vody a to, abychom tu vodu naprosto neznehodnotili, to je také součást tohoto systému. Takže mi jde o to, abychom vytvořili opravdu takové podmínky, díky kterým – kdyby se taková nehoda měla stát – bychom ji dokázali lépe zvládnout, to je první věc. Na druhé straně ale také abychom případné havárie vyloučili.

A teď se zmíním o další věci, která vyvstala v souvislosti s tímto projednáváním, a to je otázka monitoringu řek a podle mého názoru i zpřísnění limitů. Není běžné, aby tak jak někteří říkají ‚no sem tam se tam vypustí něco nad rámec a máme tam navíc niklu nebo tam máme navíc něčeho jiného‘.

No ten nikl tolik nevadí...
Určitě vadí, určitě vadí i ty saponáty.

Já to nezlehčuji, jen jsem slyšel, že to není tak dramatické. Ale chcete říct, že třeba ve srovnání s jinými zeměmi máme měkčí normy, co se ochrany vody týče?
Ano, to je pravda, u nás jsou normy daleko měkčí. Například na Slovensku mají právě pro kyanidy daleko přísnější normy i jiné způsoby odběru, které dokážou lépe indikovat momentální znečištění. U nás se většinou odebírá takzvaný slévaný vzorek, to znamená, že za určitou dobu odebírám vodu a vytvářím jeden vzorek. Ale tím pádem koncentraci nějaké látky, která je tam vysoce překročena, pak zase v tom daném vzorku rozředím.

Zatímco třeba v sousedním Slovensku to takto nemají a právě okamžité vzorky mají velmi přísné limity. Podle toho, co jsem si teď nechala předložit analýzu obsahu kyanidů ve vodách řeky Bečvy právě v profilu Choryně, tam se kyanidy objevují v hodnotách, které jsou nadlimitní proti tomu, co platí na Slovensku.

V čem inspekce v prvních dnech po otrávení Bečvy pochybila a proč se ve věci angažuje ombudsman Stanislav Křeček? Poslechněte si celý rozhovor.

Jakub Krahulec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme