Jména soudců a žalobců s komunistickou minulostí jsou na internetu

Seznam soudců a státních zástupců, kteří byli před 17. listopadem 1989 v komunistické straně, je od pátku k nahlédnutí na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. Úřad vyvěsil zhruba tisícovku jmen v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu z loňského listopadu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soudní síň Krajského soudu Ostrava

Soudní síň Krajského soudu Ostrava | Foto: Tomáš Adamec

Ústavní soud vloni ve svém nálezu konstatoval, že veřejnost má právo vědět, kdo z představitelů justice patřil před listopadem 1989 do tehdejší KSČ. Podle něj nejsou tato jména citlivou informací.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a místopředseda Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa v Ozvěnách dne Radiožurnálu

Resort spravedlnosti podotkl, že seznam není úplný, mohl totiž zpracovat jen dostupné údaje ze svého archivu.

„Jsou v něm informace, které ministerstvo sbírá ve chvíli, kdy se dotyčný stává soudcem a mimo jiné také podepisoval do roku 2007 takzvané Čestné prohlášení, ve kterém uváděl, zda byl, či nebyl členem KSČ. Právě z těchto informací vznikl seznam, který jsme dnes zveřejnili,“ řekl Radiožurnálu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Soudců i státních zástupců je v seznamu dohromady zhruba tisíc, obsahuje mimo jiné jména předsedy Vrchního soudu v Praze Vladimíra Stiboříka či předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka.

Pospíšil nedokáže odhadnout, kolik lidí v seznamu chybí. Jak navíc připomněl, v roce 2007 Úřad na ochranu osobních údajů zakázal ministerstvu tyto údaje sbírat vzhledem k jejich osobnímu charakteru, a u mladých soudců, jmenovaných v posledních třech letech, tak nejsou k dispozici vůbec.

„Protože většinou jsou jmenováni mladší soudci, u kterých již nemohlo nastat to, že byli členy KSČ, bude se jednat maximálně o jednotlivce, kteří v tomto seznamu nejsou uvedeni,“ řekl Pospíšil s tím, že výrazný dopad zveřejnění seznamu na českou justici neočekává.

„Osobně se domnívám, že pouze ve výjimečných případech může být shledána podjatost soudce, protože byl členem KSČ a protože daná kauza může mít nějaký vztah k minulému období, ale masový dopad to pravděpodobně mít nebude,“ dodal ministr.

Dopad na justici se nečeká

Čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra považuje informace v seznamu za transparentní, zdůraznil ale, že o schopnostech jmenovaných soudců nic nevypovídají.

„Je zcela zjevné, že nemůže mít žádný dopad na způsobilost těchto lidí vykonávat soudcovskou profesi, protože podmínky pro to, kdo se stal či nestal soudcem po roce 1990, stanovil parlament. Čili nelze říct, že by někdo měl soudcovský mandát, který by pocházel z doby předchozího režimu,“ řekl Radiožurnálu Vávra.

Ani místopředseda Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa se nedomnívá, že by databáze reálně ovlivnila současné kauzy. Zveřejnění seznamu podle něj mělo přijít mnohem dřív.

„Předpokládám, že seznam bude zneužíván různými kverulujícími účastníky pro vznášení námitek z podjatosti. Ale nyní v době, kdy už jsou všechny spory typu restitucí nebo rehabilitací za námi, tak si myslím, že skutečně to má spíše symbolický význam,“ míní Jirsa.

Viktorie Hošková, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme