Ústavní soud už je sedm měsíců bez soudce a hrozí, že bude hůř. Příští rok končí mandát dalším sedmi
Brněnský ústavní soud není ani po víc než půl roce kompletní. Neobsazené tam zůstává jedno místo - z patnácti soudců jich pracuje jen čtrnáct. Novou posilu má navrhnout prezident a schválit Senát. Miloš Zeman ale zatím do horní komory parlamentu žádný další návrh neposlal.
Ústavní soud svou práci zatím zvládá, i když mu schází jeden soudce, bez možných zádrhelů se to ale neobejde.
„Komplikuje mu to třeba rozhodování v plénu. Když hlasují všichni soudci, může to být nerozhodně,“ říká předseda ústavního soudu Pavel Rychetský.
Odškodnění za výbuch získají i lidé bez trvalého pobytu v obcích kolem Vrbětic, rozhodl Ústavní soud
Číst článek
„To nejsou příjemné situace, protože to, co je důležité, je poskytnout spravedlnost. To znamená rozhodovat. Ale při sudém počtu se to skutečně může stát,“ objasňuje Rychetský problémovost nedostatečného počtu soudců.
Ústavní soud řeší každý rok asi 4500 ústavních stížností, aktuálně má skoro 800 živých kauz.
Momentálně trvá soudu vyřešit jeden případ průměrně 87 dní. „Když byla sestava soudců kompletní, tak byla délka řízení o čtyři dny kratší,“ popisuje Rychetský.
„Zatím se nám daří i v těch čtrnácti jakžtakž zvládat agendu i bez negativního vlivu, jak na délku řízení, tak na počet vyřízených věcí. Takový stav, kdyby měl trvat další rok, dva roky, tak to už si myslím, že by nebylo únosné,“ doplňuje předseda ústavního soudu.
Záleží na prezidentovi
Kdy ústavní soud dostane novou posilu přitom záleží na prezidentovi. Miloš Zeman musí navrhnout Senátu jméno a horní komora pak kandidáta schválí nebo odmítne.
Zatím ale podle senátního webu žádná další nominace z Hradu nepřišla a prezidentská kancelář na dotazy nereaguje. Ústavní právník Jan Kudrna si myslí, že Miloš Zeman to teď s prosazováním svých kandidátů nebude mít v Senátu jednoduché.
Senát neschválil Zemanovu nominaci. Advokát Poledník se ústavním soudcem nestane
Číst článek
„Existuje, řekl bych, dosti velké napětí mezi Senátem a prezidentem republiky, tudíž ta situace je objektivně vzato z poltického hlediska dost komplikovaná. Prezident republiky to má nepochybně těžké, protože si myslím, že najít kandidáta, který by prošel Senátem v této poměrně vyhrocené situaci může být obtížné,“ říká Kudrna.
Prezident totiž na konci března na nového ústavního soudce nominoval brněnského advokáta Petra Poledníka. Většina senátorů ho ale v květnu odmítla. Vadilo jim jeho nedostatečné působení u soudů nebo publikační činnost, ve které se věnoval hlavně historii advokacie.
Ani poprvé ani naposled?
S plně neobsazeným ústavním soudem už má Česká republika zkušenosti. Podle Rychetského za exprezidenta Václava Klause bylo soudců jenom devět. Klausovy návrhy na nové posily tehdy senátoři zamítali a nekývli mu celkem na osm jmen.
Pokud to porovnáme s ostatními českými prezidenty, tak Václav Havel neúspěšně navrhl dva kandidáty, Miloš Zeman zatím pět.
Podle právníka Kudrny Ústava nestanoví žádný maximální termín, do kdy musí prezident vybrat nového ústavního soudce.
Ústavní soud odmítl návrh na zrušení věkové hranice 70 let pro soudcovskou práci
Číst článek
Aktuální volné místo zůstalo po soudkyni Kateřině Šimáčkové, která loni v prosinci odešla k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.
Přitom hrozí, že příští rok bude volných křesel na ústavním soudě ještě víc - desetiletý mandát totiž končí hned sedmi soudcům, včetně předsedy.
Předseda ústavního soudu Pavel Rychetský už znovu nominaci nepřijme. Byl by ale rád, kdyby všichni ústavní soudci neodešli a opakovali svůj mandát.
„My samozřejmě nevíme, kdo bude v té době prezidentem republiky. Do té doby se jak změní funkce hlavy státu, tak se třetinově obmění senát. Ale myslím si, že by se mělo pamatovat na to, že skutečně hrozí vážné nebezpečí pro ústavní soud a pro fungování nejenom ústavy, ale i lidských práv a svobod v této zemi, nepodaří-li se včas ústavní soud doplnit,“ uzavírá Rychetský.
