Josef Mašín: Většina lidí se dnes nezajímá o budoucnost národa
Bojovník třetího odboje Josef Mašín dnes slaví 80. narozeniny. Spolu s bratrem Ctiradem v mládí bojovali proti nacistům, snad nejvíce ale v paměti lidí utkvěl jejich útěk přes hranice na počátku 50. let. V roce 2008 ocenil tehdejší premiér Mirek Topolánek Josefa Mašína plaketou předsedy vlády a ministr obrany Alexandr Vondra mu vloni udělil vojenské vyznamenání Zlatá lípa. Do Kalifornie telefonovala reportérka Lucie Husárová.
Pane Mašíne, přijměte blahopřání k narozeninám, to především. A chtěla bych se zeptat, očekáváte dnes – nebo už třeba jestli jste dostal – i nějakou gratulaci od oficiálních představitelů České republiky?
Ne, nedostal jsem žádnou gratulaci od žádných oficiálních představitelů České republiky, přestože jsem dostal hodně gratulací od svých přátel.
Ani neočekáváte, že by nějaká taková dorazila, vzhledem k oceněním, která jste v uplynulých letech od představitelů českého státu dostal?
Nevím a ani nic takového neočekávám. To záleží samozřejmě na těch představitelích a na komkoliv, kdo by mi chtěl přát k mým narozeninám.
Pane Mašíne, byť máte v Kalifornii v téhle chvíli ještě velmi brzké ráno, bilancujete v den takto kulatého výročí? Vzpomínáte třeba na to, co jste prožil?
Minulostí se moc nezabývám. Dneska půjdu do kanceláře a budu dělat svoji denní práci, jako dělám každý jiný den. A zrovna tak budu dělat sport, který dělám taky každý den – běhám a chodím na delší procházky.
Přeci jenom, právě dnes máte narozeniny, ještě kulaté, nemáte třeba tendenci se k těm událostem v myšlenkách trochu vrátit, třeba něco přehodnotit? Jak dneska nahlížíte na to, co jste prožili?
Dostávám zprávy nebo jsem ve styku s lidmi z České republiky skoro každý den a samozřejmě když nějakou takovou zprávu odtamtud dostávám, tak to je chvíle, kdy si připomínám, co se v těch 50. letech odehrávalo a o co se tehdy snažili a čeho jsme nikdy nedosáhli, poněvadž jak říkám, v České republice se mnoho od toho 89. roku nezměnilo.
Vy stále velmi aktivně sledujete dění v České republice. Máte dojem, že v poslední době s nastupující novou generací mladých lidí se povědomí o třetím odboji posílilo? Že prostě mladší lidé to, co vy jste dělali, chápou třeba víc než generace jejich rodičů?
Já myslím, že to není věkem. Jsou tam jedinci, kteří se o to zajímají, a jsou jedinci, kteří by též chtěli něco dělat, ale myslím, že většina národa má dneska jiné úmysly a o budoucnost se nezajímá, o budoucnost národa. Zajímají se o svou osobní budoucnost, o vlastní hospodářský úspěch.
Bojovník třetího odboje Josef Mašín slaví 80. narozeniny
Číst článek
Ještě se zeptám, neplánujete už nyní cestu do České republiky? Protože vy jste to v minulosti vždycky odmítal... A zároveň, co by se muselo změnit, abyste i vy změnil názor a třeba přijel?
Prozatím žádnou cestu do České republiky neplánuji, poněvadž se mnoho nezměnilo. Komunistická strana stále existuje, kontinuita zákonů stále existuje a komunistická strana je dokonce i zastoupená v parlamentě, což je docela ojedinělé v bývalém východním bloku.
Trochu v pozadí všech událostí ze začátku 50. let se tak trochu ztrácí fakt, že v roce 1946 jste spolu se svým bratrem dostali od tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše československou medaili za chrabrost a byli jste vlastně tehdy snad nejmladší takto vyznamenaní už za boj proti nacismu. Jak konkrétně jste se tehdy zapojili, jaké to tehdy bylo?
Za druhé světové války jsem se svým bratrem pomohl k útěku dvěma zajatcům bývalé sovětské rudé armády a jednoho z nich jsme u nás, naše rodina v Poděbradech, uschovávali. A také jsme dělali takové menší sabotáže proti tehdejšímu wehrmachtu.
