Zabetonovaná státní správa? 'Systém je uzavřený, ale novela to změní,' říká superúředník Postránecký

Státní služba je pro uchazeče mimo systém uzavřená. Změnit by to ale měla navržená novela zákona, kterou vládě předložilo ministerstvo vnitra. Tu vítá i náměstek pro státní službu Josef Postránecký. „Změny by měly napomoci větší flexibilitě při řešení nějakých změn,“ říká takzvaný superúředník v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Postránecký | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Skutečně se potýkáme se situací, že ten zákon zabetonoval úředníky a chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o žádnou čistku. Hlavní problém státní služby dnes je takový, že když ministr nastoupí na úřad, nemá de facto žádnou možnost vybrat si nějakého náměstka, protože systém je tak byrokratický, že mu to neumožňuje.“

Andrej Babiš, premiér v demisi

Premiér Andrej Babiš po jednání vlády uvedl, že služební zákon „zabetonoval státní správu“ (viz box vpravo). Souhlasíte s jeho výrokem?
K tomu výroku se nemohu vyjádřit. Nicméně zákon o státní službě je veřejnoprávní normou, z toho logicky vyplývá, že systém státní služby je do určité míry uzavřený vůči případným uchazečům mimo ten systém. Kupříkladu na vysoká místa vedoucích zaměstnanců, představených a podobně.

Na druhé straně si uvědomujeme, že ta uzavřenost je poměrně vysoká, takže už novela účinná od loňského roku poněkud otevřela výběrová řízení směrem k odborníkům i z jiných sfér, než je samotná státní správa. Aktuální návrh, který vláda projednává, obsahuje další otevření výběrových řízení, kdy i na posty představených by se mohly v druhém kole ucházet kupříkladu vysoce kvalifikovaní odborníci z privátního nebo neziskového sektoru. Míra otevřenosti by se měla zvýšit.

Použil byste tedy mírnější výraz, než že je zabetonovaná?
Do určité míry je uzavřená. Pojem zabetonován je spíš pojem hovorový, aby ti, kteří se v té sféře nepohybují, vnímali uzavřenost systému.

Premiér Babiš zmiňoval, že ministři si nemohou vybrat ty nejbližší spolupracovníky, že chtějí mít v úřadu lidi, které si vyberou sami.
Pokud jde o výběr náměstků, jak je známo, zákon o státní službě obsahuje dvě kategorie náměstků. Je to pozice náměstka člena vlády, která je v pracovním poměru, to znamená mimo služební zákon. A tam člen vlády může kdykoli člověka na této pozici obměnit.

Z ministerstva školství odejde i druhý politický náměstek Pavlík

Číst článek

Pak je kategorie takzvaných odborných náměstků, náměstků pro řízení sekce, kteří jsou pod státní službou. Tam, pokud v minulosti uspěli ve výběrovém řízení a nejsou zde důvody pro jejich odvolání, které stanoví zákon o státní službě, tak není možné je odvolat a takzvaně vyměnit.

Tedy ten argument, že si ministr nyní nemůže vybrat nejbližší spolupracovníky, neplatí?
Platí to, pokud mají členové vlády na mysli odborné náměstky. Pokud jsou ta místa obsazena, tak je nemohou vyměnit. V případě, že je místo volné, tak se obsazuje výběrovým řízením a k jeho obsazení dochází na základě dohody mezi služebním orgánem, to jest státním tajemníkem, a příslušným členem vlády. Takže ministři mají možnost ovlivnit výběr konkrétního náměstka.

Dlouhodobá debata

Konzultoval s vámi někdo změny služebního zákona? Ať už přímo premiér Babiš, nebo jednotliví ministři?
Právě předložený návrh reaguje na diskuse, které byly v minulosti na úrovni vlády nebo při diskusích s jednotlivými členy vlády, jakým způsobem vyšší otevřenost zajistit. Takže tohle je výsledek, který byl předložen vládě k projednání. Vláda se k němu vrátí za týden.

A řešili jste nějaké stížnosti nebo zpětnou vazbu? Zákon o státní službě funguje dva roky.
Stížnosti, to nelze takto podávat. Ale pochopitelně že členové vlády upozorňují, že ve vysokých pozicích jsou úředníci, kteří podléhají služebnímu zákonu, a možnost jejich obměny je pochopitelně ztížena. Z toho ty návrhy, které jsou předloženy, vyplývají.

Ale znovu se vracím k té počáteční otázce. Ten systém je logicky uzavřený, takže veřejnoprávní normu musí státní úředníci splňovat celou řadou požadavků, předpokladů, aby na těch pozicích mohli být.

Premiér Babiš mluvil o potřebě snadnějšího přijímání, případně odvolávání vysokých ministerských úředníků, tam třeba vidíte shodu? Mluvil i o tom, že by se o rok snížila požadovaná praxe.
To v tom návrhu je. Je tam zúžení kol výběrových řízení ze tří na dvě, druhé kolo otevřené už i pro odborníky odevšad a nižší počet let požadované praxe.

To jsou změny, které podle vás napomohou flexibilitě?
Ano, měly by napomoci snadnějšímu obsazování služebních míst a větší flexibilitě při řešení nějakých změn, které mohou v čase nastat.

Například podle Pirátů by novela zákona o státní službě mohla vést k „dalšímu upevnění moci vlády v demisi“. Návrh na vládu předložilo ministerstvo vnitra.„Za hlavní negativum pojednávané novely považuji především její načasování v momentě, kdy je zapotřebí řešit celou řadu důležitějších věcí, než je upevňování vlivu hnutí ANO ve státní správě. Navíc skryté pod mediální zkratkou údajné vyšší flexibility a operativnosti služby. Příkladem je navrhovaná úprava služebního hodnocení, která může být v navržené podobě zneužívána pro zbavování se nepohodlných úředníků,“ říká předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Premiér Babiš zmiňoval, že někteří státní tajemníci, případně náměstci, jsou „víc než celá vláda“. To si vysvětlujete jak?
To nebudu komentovat. Jde spíš o to, že státní tajemník je jaksi nejvyšší úředník na ministerstvu zodpovědný za personální věci v oblasti služebního zákona. Nicméně jak jsem zdůraznil, třeba obsazování jiných představených, to jest vedoucích, je spojeno s tím, že státní tajemník každé jmenování musí projednat s členem vlády. Člen vlády má pochopitelně zákonnou možnost ovlivnit jmenování představených.

Proč ta debata tedy přišla teď? Služební zákon schvalovala předchozí vláda, ve které sedělo také hnutí ANO. A podle opozice se jedná o odstraňování nepohodlných úředníků (viz box vpravo).

To bych takto nechtěl komentovat. Ty debaty byly vedeny kontinuálně i za předchozí vlády. O tom, jaké jsou zkušenosti se služebním zákonem, jak ho změnit. Proto jsem říkal, že došlo k poměrně velké novele v loňském roce. Logicky ty debaty jsou vedeny i na úrovni nové vlády. A z těch debat vychází ten návrh, který byl předložen.

A má tuto debatu vést vláda, která je v demisi?
To není otázka na mě. Vláda má své ústavní kompetence, které podle příslušných právních předpisů vykonává, a to je otázka mimo právní rámec.

Jak úředníky hodnotit

„Teď máme případ na ministerstvu zdravotnictví, které má velké problémy z toho titulu, že je tam pozice nebo problém se státním tajemníkem, a procesy změnit to jsou tak složité, že to bude na dlouho.“

premiér v demisi Andrej Babiš

Premiér Babiš kritizoval konkrétně funkci státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví, kterou vykonává pan Ivo Beneda (Server iROZHLAS.cz požádal tajemníka Benedu o rozhovor, na dotaz ale nereagoval.). Tam je situace jaká? Podle serveru Česká-justice.cz si na jeho práci stěžoval i exministr Svatopluk Němeček.
To bych nechtěl komentovat. Po právní stránce žádnou výtku neobdržel. To jsou spíš nějaké mediální výroky. Nicméně státní tajemník funguje tak, jak funguje. On je také předmětem služebního hodnocení a dalších způsobů, jak práci státního zaměstnance hodnotit.

Ministerstvu chybí podle mluvčí Gabriely Štěpányové třetina zaměstnanců. Resort také provedl dotazníkové šetření, ze kterého vyplývá, že další úředníci zvažují odchod. Je situace na zdravotnictví v pořádku?
Obsazování služebních míst je v působnosti státního tajemníka z hlediska organizace výběrových řízení a podobně. A může to být i předmětem určitého hodnocení, pokud je vysoké procento těch míst. Pokud jde o vyjádření tiskové mluvčí, to já nebudu komentovat.

Čtyři hodiny jednání bez výsledku. Ministři se zatím na změně služebního zákona nedohodli

Číst článek

A bylo tohle předmětem hodnocení i u pana Benedy?
Hodnocení za loňský rok bude teprve zpracováno, takže to je standardní postup, který vyplývá ze zákona. Do konce března nového kalendářního roku každý státní zaměstnanec obdrží služební hodnocení za předchozí rok.

A předtím to bylo jak? Ptám se na to, zdali jste s prací pana Benedy spokojen, či k ní máte nějaké výtky. Protože premiér ho zmiňoval jako ne úplně dobrý příklad.
Z hlediska obsahu práce a tak dále jsem vázán služební mlčenlivostí. Nemohu se ke konkrétním státním zaměstnancům vyjadřovat, jakým způsobem fungují, zda jsou nějaké výtky k jejich práci, stížnosti. Podle zákona je v těchto věcech každý zaměstnanec vázán mlčenlivostí. K tomu se vyjadřovat nebudu.

Můžete alespoň říct, jaká hodnocení jste státním tajemníkům udělil?
Hodnocení státních tajemníků vzhledem k tomu, že naplňovali zákon, což bylo velmi složité, a ve všech etapách plnili úkoly, které vyplývaly ze zákona, tak bylo vynikající. Ale nikoli v té absolutní škále bodového hodnocení, byly mezi nimi rozdíly. Hodnocení sdělit mohu.

A řešil jste nějaké závažné problémy, něco, co by třeba zavdávalo příčinu i k tomu, aby byl státní tajemník odvolán?
Ne, nic takového není. Zákon stanoví zákonné podmínky pro odvolání každého představeného, což je i státní tajemník. To je nedostatečné služební hodnocení, to je kárné opatření, pokud proběhne kárné řízení, kde jedním z opatření může být i odvolání z pozice představeného. Může být odvolán na základě vlastní žádosti v případě třeba pravomocného rozhodnutí, pokud je trestně stíhán a tak dále.

Návrh, který projednává vláda, je z vašeho pohledu v pořádku? Je přijatelný?
Je v tuto chvíli, myslím, přijatelný. Ale na konečné podobě, která z diskuse vychází, pracujeme. A uvidíme, v jaké podobě bude schválen v příštím týdnu. Pokud vůbec bude schválen.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme