Dezinformátoři se přesunuli na Telegram, i tam je už blokují. Sociální síť přesto roste, říká Šlerka
Blokace dezinformačních webů a ruských státních médií, případně hrozba trestního stíhání za schvalování invaze na Ukrajinu. To vše proměnilo situaci na českém internetu. Agenda dezinformátorů se přesunula na méně regulované kanály sociální sítě Telegram. „Jestli před půl rokem měly úspěšnější kanály nižší tisíce členů, tak dnes se dostáváme ke dvaceti tisícům,“ popisuje růst v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Josef Šlerka, autor analýzy sítě Telegram.
Co se na sociální síti Telegram změnilo od začátku války na Ukrajině?
Telegram je takový zvláštní hybrid. Není to úplně sociální síť, ale ani to není obyčejná chatovací platforma. To, co se změnilo, je určitě počet uživatelů, který výrazně vzrostl. A roste kontinuálně od konce loňského roku. Navíc pozorujeme, že se do něj přesunula aktivita konspiračních a dezinformačních webů.
‚Východní WhatsApp‘ není zrovna bezpečný. Na co si dát pozor, pokud se bez Telegramu neobejdete
Číst článek
Pro část konzumentů těchto informací navíc Telegram slouží jako primární informační zdroj. Vidíme obrovský nárůst kanálů, které přinášejí proruskou propagandu o válce na Ukrajině – o údajných ukrajinských nacistech, o postupu ruské armády. A také pozorujeme, že je o tyto kanály velký zájem. Jestli před půl rokem měly ty nejúspěšnější nižší tisíce členů, tak dneska se dostáváme k číslům od deseti do dvaceti tisíc členů. Což když si přepočítáte na celou velikost Telegramu, která je odhadnutelná na zhruba půl milionu uživatelů, tak jde o docela zajímavé číslo.
Dá se tedy říci, že lidé po blokaci dezinformačních a konspiračních webů, případně ruských státních médií, hledají své zdroje právě na Telegramu?
Musíme rozlišit i skupiny samotných mediálních konzumentů. V Česku víme, že nějakých patnáct procent lidí konzumuje informace z dezinformačních nebo konspiračních webů. Ale to neznamená, že je tady opravdu patnáct procent lidí, kteří jsou ochotní se kvůli těmto informacím přesouvat na jinou síť. Tohle se týká většinou pouze toho tvrdého jádra, které opravdu tento typ informací vyžaduje a chce ho mít.
Na druhou stranu se dá předpokládat, že existuje skupina, která může být stejně velká a která ve chvíli, kdy došlo k omezení dosahu těchto webů, nemá potřebu za nimi putovat dál. Takže si nemyslím, že došlo k přesunu celé té základny, ale pouze k přesunu „fanouškovského jádra“.
Některé telegramové skupiny, dříve výhradně zaměřené na téma koronaviru, změnily po začátku ruské invaze narativ. A teď se v nich objevují právě sdělení z dezinformačních webů nebo ruských státních médií o válce na Ukrajině. Jak rychlá ta změna byla?
V některých skupinách to bylo prakticky ze dne na den. Ale těžko se odhaduje podíl lidí, kteří to dělají pro peníze, jak to vidíme třeba na příkladu Slovenska a Hlavných Správ. A těch, pro které byl protest proti covidovým opatřením součástí nějakého širšího antisystémového postoje.
Ruská invaze je pak pro tu druhou skupinu lidí pouze dalším z příkladů, kdy „Západ někoho dostal do válečného konfliktu“. A proto je čas fandit Rusku, které „bojuje proti nacismu“. Je zkrátka rozdíl mezi lidmi, kteří to dělají úmyslně, dezinformačně, tedy lidmi, kteří tomu, co píší, ani často nevěří. A těmi, kteří mají nějaký dlouhodobý antisystémový postoj. Ne každý odpůrce proticovidových opatření a vakcinace je zároveň obdivovatelem Vladimira Putina.
A přesto v některých skupinách k takové změně narativu došlo.
Ano. Tam, kde k té změně došlo prakticky ze dne na den, bych předpokládal, že buď to je součástí nějaké výplatní pásky, nebo je ta míra nenávisti ke stávajícímu západnímu systému tak silná, že ty konkrétní lidi vede k uvažování, že kohokoliv, kdo na tento nenáviděný systém útočí, je třeba podporovat. Podle hesla: nepřítel mého nepřítele je můj přítel.
Více emocí
Změnila se nějak i rétorika na sociálních sítích po začátku války na Ukrajině?
Zaznamenali jsme takový ten prvotní šok ve facebookových skupinách, zejména v těch, které jsou dlouhodobě proruské. Pro ně byla invaze určitým šokem.
Schvalování útoku Ruska na Ukrajinu může být trestným činem, varuje nejvyšší státní zástupce
Číst článek
Ve chvíli, kdy státní zastupitelství a další instituce začaly zároveň upozorňovat, že budou postupovat v souladu s právem a schvalování invaze stíhat, tak se nám zdá, že se tonalita veškerých těchto debat například na Facebooku velice uklidnila. Ti lidé tuší, že jsou pod daleko větším „veřejným dohledem“. Tím nemyslím, že jsou sledováni, ale že ví, že jejich příspěvky vidí spousta lidí. Facebook ostatně je velmi populární platforma, takže se na něj stále díváme trošku jinak.
A co tedy Telegram? Tam je možné naopak pozorovat expresivnější rétoriku jeho uživatelů.
To je důležitý rozdíl. Telegram vzbuzuje určitou iluzi soukromí. Mám za to, že většina jeho uživatelů ani netuší, že diskuzní skupiny jsou veřejně přístupné. Že se na ně může podívat i někdo jiný a že je možné data stáhnout. Takže tam dávají daleko větší průchod expresi. No a samozřejmě, když vás obklopuje deset hulvátů, tak se sami začnete chovat jako hulváti – je tam sociální tlak.
Takže tomu pomáhají i takzvaní „roztleskávači“? Lidé často z extremistické scény?
U Telegramu platí, že většina uživatelů je anonymních. Ale když se podíváme hlouběji do dat, tak zjišťujeme, že existují jakési vůdčí postavy. Obzvláště právě z extremistické scény, které potkáváme napříč skupinami. A ti mají tendence skutečně roztleskávat, povzbuzovat komunikaci.
Je možné uvést konkrétní příklad takového uživatele?
Já bych to zatím nespecifikoval. Budeme se tomu určitě věnovat v dalších výzkumech.
V analýze jste zmiňoval třeba Dannyho Kollára.
Ano, ale to je veřejně známá osoba. Musíme odlišovat dvě věci, na Telegramu můžete mít kanál, ke kterému se můžete přihlásit. A skupinu, kde můžete diskutovat. Máme postavy extremistické scény, jako třeba právě Dannyho Kollára, kteří mají své kanály. Tam vystupují pod svým jménem a sdílejí svůj obsah. To, o čem jsem mluvil, jsou ale skupiny, ve kterých se výrazně více diskutuje mezi jednotlivými uživateli.
Politici na Telegramu
Kdybychom se tedy zaměřili na přední postavy česko-slovenského Telegramu: o jakých lidech vlastně mluvíme?
Musíme vycházet z toho, že v Česku je Telegram daleko méně rozšířený, než v cizině. V jiných zemích bychom tam našli široké spektrum politiků i médií. V Čechách je to malinko jinak. Tady stojí v popředí lidé, kteří jsou spojení s antivakcinační scénou. Z česko-slovenských politiků tam najdeme spíše ty, kteří jsou řazeni do extremistické scény. Je tam řada zástupců ze slovenské strany Republika. Je tam třeba komunista Cvalín. Takže tito lidé tam jsou zpravidla více vidět.
Nedokončil učiliště, nemá rád EU a imigranty. Kdo je první Čech obviněný za schvalování ruské agrese
Číst článek
Je ale pravděpodobné, že pokud bude ta sociální síť více růst a překročí určitý počet uživatelů, tak se tam časem začneme setkávat i s mainstreamovými politiky. Samotný fakt, že je někdo aktivní na Telegramu, ho ještě nijak nediskvalifikuje.
Zmínil jste politiky. Jak se na Telegramu projevují, k čemu síť využívají?
Většinou je to pro ně informační kanál. Využívají Telegram také pro kontakt s fanoušky. V tomto případě je to velmi podobné Facebooku. S tím rozdílem, že Telegram je pod výrazně menší kontrolou dodržování pravidel, které platí na jednotlivých sítích nebo platformách.
Takže chápu správně, že jejich chování se výrazně neliší od toho, jak se projevují na jiných sociálních sítích?
No... Mám ale za to, že kdyby část z nich působila na Facebooku tím způsobem, jakým se projevují na Telegramu, tak by je Facebook zřejmě zablokoval za porušování pravidel. Čili si myslím, že na Telegramu je ta rétorika daleko ostřejší. Ale je třeba brát v potaz, že na Telegramu je v tuto chvíli prakticky vrchol extremistické politické scény.
V analýze jste zároveň zmiňoval i jakési propojení české a slovenské dezinformační scény.
To je důležitá věc. Mám za to, že máme tendence vnímat českou a slovenskou dezinformační a konspirační scénu a prostor jako dvě oddělené skupiny. Ve skutečnosti, když se podíváme do dat z webů a sociálních sítí, tak ty dva informační prostory jsou si velmi blízké. To znamená, že se aktivně sdílejí obsahy z jednoho i druhého mediálního prostředí.
2/2 Anticovidové účty jsou sice stále aktivní, do popředí se však dostávají kanály podporující ruskou invazi na Ukrajině. Výjimkou není otevřeně antisemitský obsah či obsah zaměřený rasisticky či proti sexuálním menšinám.
V článku najdete také katalog nejodebíranějších kanálů.
08:46 – 14. 03. 2022
Ty „hlavní postavy“ jaksi procházejí mezi oběma scénami, byť na té české straně je ten vztah ke slovenskému informačnímu prostředí trošku chladnější. Mimochodem celá řada dezinformačních webů publikuje české i slovenské články. Česká mutace serveru Sputnik obsluhovala také slovenský prostor. Takže ta spolupráce je skutečná a v analýzách je proto důležité brát v potaz bývalý federální prostor jako celek.
‚Ruský‘ Telegram
Když mluvíme o Sputniku a o jeho migraci na platformu Telegram, své čtenáře si udržel?
Sputnik je příklad serveru, který aktivně, před svým zablokováním, vyzýval své čtenáře aby na Telegram přešli. To je důležité vědět. Zároveň ale i Telegram českou mutaci Sputniku zablokoval.
Evropská unie zablokuje ruskou RT a server Sputnik. ‚Už nebudou šířit lži,‘ řekla von der Leyenová
Číst článek
Samotný kanál fungoval několik dní, vystoupal na nějakých 13 tisíc odběratelů, což je v českém prostředí docela hezké číslo. A zničehonic se místo toho kanálu objevila pouze informace, že tento informační zdroj porušoval lokální pravidla, takže byl zablokován. Teď tam funguje nějaká jeho náhradní verze.
O čem to vypovídá, když se i taková benevolentní sociální síť jako je Telegram, uchýlí k zablokování stránky, jako je Sputnik?
Je důležité Telegram nechápat jako ruskou sociální síť. Myslím si, že mezi jeho zakladatele Pavla Durova není možné dávat rovnítko se současným ruským státem. Pavel Durov působí ve Spojených státech, ta síť je globální, od politiky je v zásadě odstřižená.
Durov se zdá lavírovat mezi různými stranami. Na jedné straně by rád nechal Telegram maximálně otevřený. Připomínám, že Telegram sehrál například velmi pozitivní roli při organizování a informování o protestech v Bělorusku. Na druhou stranu je to také velmi oblíbená síť islámských teroristů. Ta síť tím, že má minimum zásahů provozovatele do obsahu, je populární pro prakticky jakoukoliv protestní činnost. A někdy holt i pro tu, která se nám nemusí líbit, jako třeba v případě islámského extremismu nebo neonacismu.
Právě na nízké regulaci staví Durov určitou image Telegramu. Že je to zkrátka svobodný prostor. Na druhou stranu je situace už natolik extrémní, že i on naznačuje, že je připravený síť nějakým způsobem regulovat. A předpokládám, že je to spíše otázkou dnů, než se to začne projevovat.
Není možné určité projevy vidět už teď? Když jsme mluvili o blokaci Sputniku...
Nejde jenom o něj. Zaregistroval jsem, že zmizely třeba i jiné skupiny jako třeba český QAnon. Ten se pravděpodobně zcela přesunul na sociální síť VKontakte. Stejně tak pozoruji, že výrazně ubylo podporovatelů Lubomíra Volného na Telegramu. Pravděpodobně tam došlo k nějakému smazání a obnovení toho účtu.
Když říkáte, že dochází k obnovení smazaných účtů, má ten krok vůbec nějaký efekt?
Uvedu příklad. Kanál Lubomíra Volného měl ještě v létě přes sedm tisíc odběratelů. A ten samý kanál jich má dnes zhruba dva tisíce. Není vůbec jasné, jestli došlo k nějakému zásahu, ale v jeho databázi figuruje datum znovuzaložení. Tak se zdá, že byl z nějakého důvodu zrušený. Ale už nikdy nedosáhl těch sedmi tisíc.
Stejně tak „Sputnik 2.0“, byť si stále nejsem jistý, jestli jde opět o oficiální kanál, taky už nedostoupal stejného počtu odběratelů jako ten původní. To znamená, že takzvaná deplatformizace, tedy zbavení přístupu k jednotlivým platformám, ve většině případů funguje. Ti lidé musejí znovu stránku najít, znovu se k ní přihlásit. Část z nich prostě zjistí, že jim to za to nestojí.
Kontrola
Chápu správně, že už i na Telegramu se projevuje větší míra kontroly? Že tam skutečně došlo k určité změně politiky?
Já mám za to, že Telegram potenciálně přistoupí k širší formě autoregulace, než tomu bylo doposud.
Na základě vyhledávání konkrétních klíčových slov? Za pomoci algoritmů?
Přesně tak. Ale znovu opakuji, jedná se o část veřejných kanálů a skupin. Samozřejmě, že Telegram se nebude zabývat a „cenzurovat“ zprávy uvnitř soukromých komunikací.
Takže se dá čekat nějaká další migrace uživatelů na další sociální sítě jako VKontakte?
Těžko se to v tuto chvíli odhaduje. Ona deplatformizace je, a ukazuje se to i ve výzkumech, velmi účinnou, byť radikální formou. Protože nebudeme si nalhávat, že je to něco, co může skončit zásahem do práv na svobodu slova. Ale jako metoda je poměrně účinná.
Telegram je sice velmi oblíbená a rozšířená forma. Dá se ale čekat, že kdyby došlo k dalším deplatformizacím, tak VKontakte bude jedna z posledních sítí, kam budou moci lidé tohoto typu odejít.
Dá se tedy ještě vůbec očekávat růst českého Telegramu? Nebo platformu čeká vzhledem k zákrokům spíše ztráta uživatelů?
Telegram má určitě stále potenciál růst. Bavili jsme se tady zatím pouze o části, která je víceméně antisystémová. Nicméně Telegram je zároveň platformou, do které vstupuje celá řada dalších hráčů. The New York Times kupříkladu založily vlastní telegramový kanál. Je vidět, že se tam objevují třeba nezávislé informace z Ukrajiny. Myslím, že role Telegramu bude zkrátka dále růst.
