Jste v nájmu a vlastníte chatu? O své bydlení můžete přijít
V Česku přibývá případů, kdy majitelé domů vypovídají nájemníky, kteří vlastní rekreační objekt. Využívají přitom nejasného ustanovení občanského zákoníku. Postupují tak prý nejen soukromí majitelé domů, ale i některé obecní samosprávy. Novinářům to řekl předseda Sdružení nájemníků České republiky Milan Taraba.
Majitelé domů využívají ustanovení občanského zákoníku, podle kterého mohou z nájmu bez soudu vypovědět kohokoliv, kdo má dva a více bytů. Podle Taraby bývají často takto hodnoceni i lidé vlastnící rekreační objekt, který je k celoročnímu bydlení nevhodný.
„Problém vznikl potom, co se výklad dostal k soudcům. Chaty mohou být často hodnoceny jako vhodné pro celoroční bydlení, a soudci proto mnohokrát uznají, že lidé tam mohou trvale bydlet,“ uvedl Taraba pro Rádio Česko.
Pro Ozvěny dne Radiožurnálu dodal Taraba také konkrétní kauzu: "Znám případ paní, která měla dvě stě let starou studenou chalupu, zděděnou po rodičích od roku 1988, a přesto dostala výpoveď. Navíc nikdy nájemci nedlužila a nebyla špatným nájemníkem."
Při rozhodnutí o výpovědi má postižený lhůtu šedesáti dnů na podání žaloby o její neplatnosti. Podle Taraby ale soudci často výpovědi vyhoví nebo z neznalosti nájemníků propadne lhůta pro podání žaloby. Často se totiž jedná o starší lidi, kteří se v situaci neorientují.
Soudy hodnotí případy rozdílně
Hodnocení soudců bývá velmi rozdílné také v ohledu dostupnosti obydlí. „Když někdo bude posuzovat, že dvou a půl hodinová cesta do práce je normální, je to problém,“ uvedl Taraba a dodal: „Na druhou stranu se objevují i soudci, kteří řeknou, že žalobu nelze spravedlivě posoudit, a zamítnou ji.“
Majitelé domů si také přímo zjišťují, kteří nájemníci rekreační objekt vlastní. „Jejich postup je pak následný. Podají deset žalob a jedna z nich vyjde,“ dodal Milan Taraba.
Výpovědi dávají i městské části
"Třeba na Praze 10 to šlo doslova lavinou," uvedl Taraba pro Radiožurnál a pokračoval: "Slyšeli jsme potom vyjádření ve stylu - ono to nějak vyjde, nějaké byty získáme. Víme také, že podobný postup volila Pražská správa nemovitostí a některé další firmy."
Motivaci nájemců k výpovědi třeba i bezproblémových nájemníků vidí Taraba ve snaze získat co nejdříve investované peníze. "Velké firmy často kupovaly bytové fondy na dluh a jejich podnikatelským plánem bylo byty prodávat, aby rychle splatily alespoň část půjčky," vysvětlil.
Sdružení nájemníků by rádo jednání nájeců zamezilo. Chce tlačit na příslušné orgány, aby byly dodržovány předpisy pro technické podmínky pro výstavbu, a aby rekreační objekty byly posuzovány jako byty.
Sdružení má také v plánu jednat o změně příslušné legislativy. Cílem je oslovit ministra spravedlnosti i ministra pro místní rozvoj a k jednání přizvat také legislativní radu vlády.
Ministerstvo o problému neví
"Musím se přiznat, že jsem se o problému dozvěděl dnes poprvé," uvedl pro Radiožurnál náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous a dodal: "Velmi mě překvapilo a mrzí mě, pokud je to pravda, že toho využívají také některé obce."
Ustanovení je v občanském zákoníku od roku 1964 a od té doby se nezměnilo. Jeho trvání potvrdil před deseti lety také ústavní soud. Že je dnes využíváno, přičítá Kalous změně společnosti.
"Na druhou stranu je pravda, že nájemník má možnost se bránit a Nejvyšší soud v této věci judikoval rozhodnutí, které zcela jasně říká, v jakých případech nelze dát výpoveď člověku, který zdánlivě využívá jinou nemovitost," uvedl náměstek pro Radiožurnál.
Řešení problému nevidí Kalous ve změně zákona, ale v lepší informovanosti nájemníků, ve kterou se ministerstvo pro místní rozvoj bude snažit. "Informovat lidi, aby se nedostávali do situací, ze kterých může být obtížné dostat se zpátky," uzavřel Miroslav Kalous.
