Juncker v Praze: Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný

Není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá, zaznělo na bezpečnostní konferenci v Praze z úst šéf Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jean-Claude Juncker na konferenci Evropské unie o budoucnosti evropské bezpečnosti a obrany (DESCOP) v Praze | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO, evropské země by však měly hrát silnější roli a být schopny postupovat také samostatně, uvedl Juncker.

„Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU," řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra, kterého se účastní také zástupci NATO a členských států EU. „Další posun ve společné obraně je naší jedinou možností. Otázkou zůstává pouze to, jak bude rychlý," dodal.

Evropský obranný fond počítá do budoucna s pěti miliardami eur ročně, které půjdou na podporu výzkumu obranných technologií, a to včetně malých a velkých firem v obraném průmyslu. Peníze taky budou pobírat jednotlivé země, aby společně nakupovaly vojenské vybavení.

Juncker připomněl, že úvahy o společné obraně Evropy se v průběhu evropské integrace objevily již v padesátých letech. Aktuální hrozby - ať už jde o válečné konflikty, kybernetické útoky nebo terorismus podle něj vyžadují, aby členské země myšlenku obranné spolupráce převedly v realitu.

Juncker zdůraznil, že vytvoření fondu není reakce na brexit, posílení obranného aspektu EU prý sliboval už od okamžiku, kdy stanul v čele Evropské komise. Britský odchod z unie podle něj neovlivní ani další fungování EDF. "Zatím brexit neměl žádný dopad na vytvoření a financování Evropského obranného fondu," řekl.

Měnící se mezinárodní prostředí podle šéfa komise vyžaduje, aby EU dokázala bezpečnostním výzvám čelit samostatně. „Nemáme jinou možnost než hájit své zájmy samostatně, ať už jde o Blízký východ, klimatické změny nebo obchodní dohody," uvedl Juncker.

Zopakoval, že Evropská unie nechce konkurovat vojenské síle NATO. Vazba mezi Severoatlantickou aliancí a EU je podle něj nezbytnou podmínkou pro zajištění bezpečí kontinentu. Její sílu loni představitelé obou organizací stvrdili na summitu ve Varšavě.

Juncker zdůraznil, že přesto se Evropa nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí NATO. Unijní státy mají společným postupem docílit toho, že budou silnějším článkem aliance. „V případě potřeby musíme být schopni jednat samostatně," doplnil.

Evropští spojenci, ale i nepřátelé podle něj vynakládají na své vojenské kapacity více peněz. Evropa proto sama musí začít utrácet, aby dokázala zajistit bezpečí svých obyvatel. Zároveň je podle něj nutné výdaje koordinovat. "Až 80 procent výdajů na nákupy a 90 procent výdajů na výzkum se dělá na národní úrovni bez jakékoliv dohody. To je drahé, neúčinné a ztěžuje to spolupráci našich jednotek," poznamenal.

Česko vzájemnou spolupráci podporuje

Na konferenci v Praze dále vystoupil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zdůraznil, že EU musí být součástí řešení bezpečnostních rizik, která se ve světě objevují. "Česko chce být mezi zeměmi Evropské unie, které se posunou k hlubší spolupráci v obraně."

Kromě EDF by budování společné evropské obrany mělo spoléhat i na národní zdroje. Sobotka na tiskové konferenci řekl, že se chce zasadit o to, aby český rozpočet na příští rok i výdajové rámce na příští roky zajišťovaly, že se podaří splnit cíl jeho vlády dávat v roce 2020 na obranu 1,4 procenta HDP. Podle rámců navržených ministerstvem financí by Česko dávalo na obranu v roce 2020 jen 1,16 procenta HDP.

Malou efektivitu EU kritizival premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD: „Ačkoliv dohromady bychom početně a kapacitně vytvořili druhou nejsilnější armádu na světě, nevypovídá prostý součet našich jednotek o naší skutečné síle." Právě Česko už v minulosti uvažovalo o společných nákupech vojenské techniky třeba se Slovenskem.

Zaorálek připomněl, že v posledních letech vzniklo mnoho krizových oblastí, které ohrožují bezpečnost EU. Zmínil konflikt na východní Ukrajině, boje na Blízkém východě či rozšíření islamistického terorismu. "Občané členských států správně chtějí, aby EU byla součástí řešení. Evropská unie by se měla postarat o jejich bezpečnost, nemůže už do budoucna být ekonomický obr a bezpečnostní trpaslík," řekl ministr.

Posledních 20 let byla podle Zaorálka společná evropská obrana tabu, ale v současnosti se vnímání této záležitosti posouvá. „Nyní pracujeme na skutečné evropské obranné unii," řekl. Upozornil však, že její vznik zabere nějaký čas, neboť teprve tento týden Evropská komise představila možné scénáře, jak by evropská obranná spolupráce mohla vypadat.

Migrační krize podle Sobotky ukázala, že se EU musí starat o to, co se děje v jejím sousedství. Hlavním úkolem evropské obranné spolupráce by podle premiéra mělo být organizování civilních, vojenských i výcvikových misí do severní i střední Afriky a na Blízký východ, které by přispěly ke stabilizaci regionu a omezily riziko, že důsledky konfliktů budou mít dopad na EU.

Nejde o oslabení NATO, řekl Zaorálek

Teritoriální obrana by měla podle něj nadále být úkolem NATO. "Územní obrana je jedna z klíčových funkcí Severoatlantické aliance v rámci kolektivní bezpečnosti, kterou NATO zakládá a garantuje svým zemím," řekl Sobotka.

EU by se v rámci obranné spolupráce podle premiéra měla soustředit i na spolupráci v obranném průmyslu, efektivní nákupy, společný výcvik. Sobotka přitom uvítal vznik EDF i další iniciativy, které posílí efektivitu obranných výdajů v Evropě.

Česko je podle Zaorálka v každém případě připraveno podílet se na společné obraně. Ta zároveň podle něj neznamená oslabení NATO, všechny investice by měly mířit do stejných sil a posílení Evropy by zároveň mělo znamenat i posílení aliance. „Dlouhodobě jsem přesvědčen, že Evropská unie zajišťuje bezpečnost a stabilitu v Evropě bok po boku s NATO," řekl s tím, že stabilita unie je důležitá i pro stabilitu aliance.

Kybernetické a hybridní hrozby

Společná evropská obrana ale nespočívá výhradně v posilování vojenských kapacit, shodli se Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Na konferenci řekl Stropnický novinářům, že by považoval za užitečné, kdyby země EU spolupracovaly v oblasti kybernetické bezpečnosti a v boji proti hybridním hrozbám. Zaorálek vidí prostor v posílení spolupráce tajných služeb.

Stropnický zdůraznil, že EU nezakládá vlastní evropskou armádu. Unijní státy se však připravují na to, aby byly schopné společně bránit svou bezpečnost. „Považoval bych za užitečné spolupracovat v kybernetické bezpečnosti nebo v obraně proti hybridním hrozbám," uvedl ministr obrany.

Šéf české diplomacie doplnil, že obrana není čistě vojenská věc. "Týká se také působení v jiných oblastech než armáda a zbraně. Je to i posilování spolupráce tajných služeb, formy kooperace při zabezpečení území," zmínil Zaorálek.

Rose Gottemoeller na konferenci Evropské unie o budoucnosti evropské bezpečnosti a obrany (DESCOP) v Praze | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

NATO evropský obranný plán vítá

Zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová se vyjádřila, že Severoatlantická aliance vítá plán na vznik evropského obranného fondu. Umožní to větší efektivitu obranných výdajů, protože nyní se v Evropě vyplýtvá mnoho prostředků na zdvojené kapacity.

NATO podle ní také vítá, že EU bude hrát silnější roli v obraně. Silnější Evropa znamená silnější alianci, což se zase promítá do větší bezpečnosti v Evropě, řekla Gottemoellerová. Podotkla také, že ani Spojené státy, ani Evropa nemohou samy vyřešit konflikty ve světě, které ohrožují jejich bezpečnost, ale musí spolupracovat.

Federica Moghereni na konferenci Evropské unie o budoucnosti evropské bezpečnosti a obrany (DESCOP) v Praze | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová na konferenci uvedla, že se EU k prohloubení obranné spolupráce nerozhodla kvůli britskému rozhodnutí odejít z unie nebo kvůli vývoji v USA, ale protože Evropa sama hlubší spolupráci v obraně potřebuje. Podle Mogheriniové se o totéž snažili evropští představitelé v minulých desítkách let a nyní by se mohlo podařit uspět tam, kde předchozí generace selhaly.

EU se podle Mogheriniové v minulosti zaměřovala příliš na ekonomické a obchodní otázky a nechávala společnou obranu stranou. Nyní ale většina občanů unie jasně žádá větší spolupráci v bezpečnostních otázkách. Potřeba jednat roste s každým teroristickým útokem na evropské půdě, podotkla Mogheriniová

 

Vojtěch Berger, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme