Situaci ve vyloučených lokalitách musí řešit neziskovky. Úřady práce nemají kapacitu, varuje Jurečka

Ve vyloučených lokalitách žije v Česku podle nové studie CERGE-EI zhruba sto tisíc lidí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává český sociální systém obrovské finanční prostředky na řešení důsledků, ale velmi malou částku na řešení preventivních kroků.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednání vlády, Marian Jurečka

Jednání vlády, Marian Jurečka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Server iROZHLAS.cz zmapoval případ malé vesnice, kde vlastník bytů pronajímá bydlení extrémně draze. Kvůli tomu, že v obci neexistují srovnatelné nabídky jiných nájemních bytů, nelze vypočítat cenu v místě obvyklou (adekvátní cenu bytu podobné velikosti, pozn. red.). Takže si jeden vlastník v podstatě určuje cenu v lokalitě sám. Nájem mu pak ale částečně vyplácí stát skrz doplatek na bydlení. Proč je to vůbec možné a jak tomu lze zabránit?
V rámci současného systému nejsme schopni říct, že například z místního šetření vyplývá stropová částka a na žádosti o sociální dávky, které ji přesahují, finanční podporu nevyplatíme. Právě tato šetření by v budoucnu mohl provádět třeba úřad.

Teď taková šetření neprobíhají. Chtěli byste něco podobného zavést v rámci již avizovaných legislativních změn?
To je přesně to, kam chceme směřovat. Tedy mít větší flexibilitu z hlediska cenových map, mít možnost provádět šetření v konkrétních lokalitách.

Chceme hlídat kvalitu bydlení v tom příkladu, který jste tady zmínila, kdy v dané obci nebo ulici není porovnatelné nájemní bydlení. Nebo v případech, že dané bydlení výrazně vybočuje ze standardu. V takových případech je potřeba umět říct, jaká cena je adekvátní, a zamezit tomu, aby stát alokoval nadstandardní finanční prostředky pronajímatelům.

Takže kdy skončí výnosný byznys s chudobou?
Chtěl bych, abychom toto zvládli do poloviny roku 2023.

Jsou to kříženci, říká gynekolog o nájemnících. Podle starosty platí 7,5krát víc, než by měli

Číst článek

Pronajímatelé bytů mohou dostávat dávky od sociálně slabších přímo na svůj bankovní účet. Jaké legislativní změny chystá váš resort, aby podobnou praxi zastavil?
Největší změnu chceme teď uskutečnit v oblasti dávek státní sociální podpory v rámci příspěvku na bydlení, kde současně nastavené mechanismy cenových map neodpovídají realitě, tedy kvalitě poskytnutého bydlení.

Nároky na kvalitu také nejsou dostatečně specifikované. Chybí přesná definice toho, jak by měla vypadat bytová jednotka, na kterou stát vyplácí finanční prostředky. Chceme se zaměřit na úpravu cenových map, aby skutečně odrážely situaci konkrétního bytového bloku.

To by umožnilo vytvářet tlak na ty, kteří poskytují ubytování, aby kvalita bydlení byla nějakým způsobem odpovídající a zároveň aby stát nedával velké objemy finančních prostředků na bydlení, které neodpovídá tomu standardu kvality.

Tím současným systémem stát podporuje a pomáhá rozvíjet byznys s chudobou.

„Tím současným systémem stát podporuje a pomáhá rozvíjet byznys s chudobou.“

Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí)

A dotklo by se to například i doplatku na bydlení, tedy příspěvku, který chodí pronajímatelům přímo na účet?
Rádi bychom, aby do budoucna došlo k celkové úpravě státní sociální podpory i hmotné nouze. Nejen v tom, kam ta částka chodí, ale i v kvalitě bydlení. Součástí této změny musí být také změna celé koncepce dostupného bydlení. Na tom pracujeme pracujeme s ministerstvem pro místní rozvoj tak, aby byly definované standardy sociálního bydlení. Abychom dostali lidi bez domova z ulice, aby se lidé, kteří bydlí na ubytovnách, dostali do nájemného bydlení.

Chceme nastavit systém podpory, tak aby si lidé byli schopni bydlení udržet. K tomu bude potřeba spolupráce s nevládními organizacemi, s obcemi, s městy, aby se systém propustnosti bydlení, který umožňuje vracet lidi buď z ulice, nebo z ubytoven do nějaké formy bydlení, opravdu začal fungovat podstatně lépe než funguje teď.

V sociálně vyloučených lokalitách je podle nové studie CERGE-EI vysoká míra podužívání sociálních dávek. Například na příspěvek na bydlení by v těchto místech podle dat popisujících situaci z roku 2019 mohla dosáhnout polovina lidí, přesto ho pobíralo zhruba 12 procent. Nevyužívání dávek se týká také příspěvků na děti a dávek hmotné nouze. Vy jste již zpřístupnili a zjednodušili žádosti o příspěvek na bydlení, tak že o něj lze požádat online. Ale zrovna pro tuto skupinu nebude podle lidí z praxe online žádost tak dostupná jako třeba pro lidi se zdravotním postižením nebo pro samoživitele. Máte nějakou strategii, jak krátkodobě podpořit lidi v sociálně vyloučených lokalitách, aby v případě, že mají nárok na příspěvek, o něj doopravdy požádali?
Musíme umět rozlišit, že máme skupinu lidí, kteří jsou daleko více schopni využívat digitální prostředí, ale zároveň víme, že máme určitou skupinu klientů, u kterých toto nikdy nebude ten hlavní mechanismus, přes který budou žádosti podávat.

„Klíčová je v tu chvíli práce v terénu, spolupráce s neziskovými organizacemi. Chtěli bychom daleko více zapojit právě nevládní neziskový sektor - Armádu spásy, Charitu, Diakonii a podobně, aby tu byla určitá forma záruky za to, že zástupci neziskového sektoru vstoupí do nájemního vztahu. A pak nabídnou podnájem lidem, kteří přichází z ubytovny nebo z ulice.“

Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí)

Klíčová je v tu chvíli práce v terénu, spolupráce s neziskovými organizacemi. Chtěli bychom daleko více zapojit právě nevládní neziskový sektor - Armádu spásy, Charitu, Diakonii a podobně, aby tu byla určitá forma záruky za to, že zástupci neziskového sektoru vstoupí do nájemního vztahu. A pak nabídnou podnájmem lidem, kteří přichází z ubytovny nebo z ulice.

Chceme, aby tohle byl častěji využívaný mechanismus. Sice to některé nevládní organizace dělají, ale nemají na to dostatečnou podporu a oporu ze strany státu. Sem bych chtěl zaměřit pozornost a upravit systém tak, aby zapojení nevládních organizací bylo možné v daleko větší míře.

Co by se konkrétně měnilo, jak by podpora fungovala? Jde o finanční podporu, nebo je potřeba i nějaká úprava legislativy, vyhlášek nebo metodických pokynů?
Je to především úprava metodického pokynu. Když to řeknu úplně zjednodušeně a na konkrétním příkladu: Například lidé, kteří dneska přicházejí jako bezdomovci z ulice, tak ti dneska přicházejí standardně do takzvaných azylových domů, ale tím vlastně vytváříme lokalitu, která má symptomy ghetta.

Potřeboval bych, abychom systém změnili tak, aby poskytovatel azylového bydlení měl několik bytů, kam by lidi umisťoval a dokázal je vracet do společnosti, integrovat je, pracovat s nimi, aby tito lidé neměli pocit nějakého vyloučení. Ten pocit je často spojen s tím, že jsou v tom azylovém domě, který prostě má to stigma.

„Potřeboval bych, abychom systém změnili tak, aby poskytovatel azylového bydlení měl několik bytů, kam by lidi umisťoval a dokázal je vracet do společnosti, integrovat je, pracovat s nimi, aby tito lidé neměli pocit nějakého vyloučení. Ten pocit je často spojen s tím, že jsou v tom azylovém domě, který prostě má to stigma.“

Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí)

Proto, aby do toho nevládní organizace šly a byly schopné si například pronajmout větší množství bytů, tak potřebují zároveň i tu finanční podporu z naší strany, ze strany ministerstva práce a sociálních věcí. Na tom chceme metodicky pracovat, abychom to třeba v průběhu roku 2023 mohli aplikovat.

Týká se to lidí, kteří přicházejí z ulice, a lidí, kteří dneska například bydlí v ubytovnách. Přitom by mohli do lokalit, kde byty jsou a dokonce jsou volné.

A varianta, že by úředníci z úřadů práce měli možnost zajíždět i do sociálně vyloučených lokalit, kterých jsou v Česku desítky, a přímo tam by pomohli lidem žádat o příspěvek na bydlení a poskytovali základní poradenství pro vás není průchodné řešení?
Upřímně, my jsme dneska kapacitně hodně vyčerpaní, pokud jde o agendu lidí, kteří pracují na úřadech práce. Tady v této situaci nám mohou spíše pomoci nevládní organizace, které dost často terén mají zmapovaný, znají klienty prakticky na osobní bázi. Takže budeme chtít spíše rozvíjet spolupráci právě s nevládními organizacemi.

Do budoucna, až budeme digitalizovat agendu na úřadech práce, tak bych chtěl samozřejmě část pracovníků dostat do terénu. Ale to není záležitost příštích několika měsíců. To je záležitost příštích dvou až tří let.

A bude nějaká větší finanční podpora neziskového sektoru, aby nevládní organizace mohly do vyloučených lokalit poslat víc pracovníků primární prevence a pomoci lidem s žádostmi o příspěvky?
Chtěl bych, abychom dokázali vytvořit podmínky pro větší podporu právě práce v terénu – práce, kterou můžeme označit jako práci svým způsobem preventivní či poradenskou. To se nám ale nepodaří v letošním roce, protože z hlediska financování pro rok 2022 jsou již finanční prostředky alokovány.

Teď se budeme snažit ještě doplnit finanční prostředky přímo pro poskytovatele sociálních služeb, kde sice část těchto aktivit je, ale z hlediska vyloženě preventivních činností, tam ty dotační tituly už byly přiděleny. Jde o věc, kterou bych chtěl řešit v roce 2023. Obecně Česká republika a náš celý sociální systém má problém v tom, že dáváme obrovské finanční prostředky na řešení důsledků, ale velmi malou, nepoměrně malou částku na řešení preventivních kroků.

„Obecně Česká republika a náš celý sociální systém má problém v tom, že dáváme obrovské finanční prostředky na řešení důsledků, ale velmi malou, nepoměrně malou částku na řešení preventivních kroků.“

Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí)

Kdybychom toto dokázali změnit, tak bychom v rámci prevence za menší finanční prostředky zvládli ušetřit obrovské výdaje při řešení důsledků.

V sociálně vyloučených lokalitách žije asi 100 000 lidí v Česku. Často jsou to Romové. Jaké máte priority, jak těmto lidem pomoci i v tom kontextu zdražování energií?
Za prvé usilujeme o to, aby měli dostupné informace - to se snažíme prostřednictvím sítě úřadů práce a nevládních organizací. Potom jim přímo můžeme pomoci s úhradou části nákladů na energie.

Potom je pro nás důležité jim dát právě tu nabídku dostupného nájemního bydlení, které chceme realizovat ve spolupráci s nevládními organizacemi. Některé už to třeba pilotně velmi dobře umí. Nedávno jsme byl na návštěvě v Havířově u Armády spásy, která tam velmi dobře spolupracuje právě s bytovým fondem, který tam je po bývalém OKD.

Toto bychom chtěli více rozvíjet i v ostatních částech České republiky. No a pak samozřejmě pomoci městům, obcím a krajům s finanční podporou pro budováí bytové kapacity, protože máme části republiky, kde bytový fond není, kde nejsou volné byty. Tam je potřeba aktivitu obce podpořit i skrz dotační podporu, což MPSV plánuje i z Operačního program Zaměstnanost plus realizovat.

Jana Karasová, Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme