K. Peake: Na reformách bychom měli dosáhnout shody s opozicí
Česká republika potřebuje důchodovou reformu. Na tom se shodnou strany napříč politickým spektrem. Liší se ale v pohledu, jak by ona reforma měla vypadat. Dosud se zdálo, že pokud se vláda s opozicí nedohodne, svými 118 hlasy důchodovou reformu a její podobu prohlasují strany vládní koalice. Ale možná to tak nebude.
Věci veřejné totiž před týdnem svým členům a příznivcům předložily k hlasování čtyři internetová referenda. A jednou z otázek je: "Mají Věci veřejné vyjednávat se svými koaličními partnery, aby byly základní principy důchodové a zdravotní reformy schváleny jako ústavní zákon?"
Pokud Véčkaři, kterých je na 20 tisíc odpoví ano, pak by vláda měla problém. Ve sněmovně jí chybí dva hlasy a v Senátu jsou strany vládní koalice dokonce v menšině. Koaliční partneři proto kroky Věcí veřejných pozorují s nedůvěrou. Rádio Česko o tématu hovořilo s místopředsedkyní VV Karolínou Peake.
Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake a komentátor ČRo Radko Kubíčko na Rádiu Česko
Bude rozhodnutí Véčkařů v oněch čtyřech referendech pro vedení strany závazné, nebo půjde pouze o doporučující hlas?
„Pro nás výsledky referenda závazné jsou. Jsou pro nás ale v první řadě velmi důležitou zpětnou vazbou od našich voličů, abychom věděli, jak při vyjednávání o důchodové reformě postupovat. My jsme představili hlavní pilíře naší důchodové reformy a chceme od našich voličů vědět, zda-li chtějí, abychom tyto hlavní pilíře prosazovali.“
Pokus o shodu s opozicí
Ale proč ústavní zákon? Přeci jenom jde o koalici, která má 118 hlasů, je to poměrně silný mandát. Proč si tu pozici ještě ztěžovat?
„Jednotlivé reformy, které chceme, aby v následujícím roce proběhly a aby byly zahájeny, mohou být úspěšné, pouze pokud nebudou probíhat pouze v tom následujícím roce a v dalších 2 letech tohoto volebního období, ale pokud se budou dále rozvíjet a pokračovat i v dalším volebním období. Proto bychom měli dosáhnout shody s opozicí, ať už to bude tím způsobem, že schválíme reformy jako ústavní zákon, nebo jiným způsobem. Ale nekomunikovat v této věci s opozicí a potom riskovat, že opozice reformy takříkajíc otočí na hlavu nebo je zásadním způsobem změní, by bylo od vlády neodpovědné.“
Tomu rozumím. Ale na druhou stranu, ještě když jste neseděla v poslaneckých lavicích, tak se o cosi podobného v minulém volebním období vládní strany také snažily, svolaly kulatý stůl, k němuž usedli také zástupci KSČM a ČSSD. Když už to vypadalo, že dohoda je na stole, tak od toho stolu opoziční strany odešly. Nehrozí cosi podobného i v tuto chvíli? Jak byste tedy postupovali, protože říkáte, že důchodová i zdravotní reforma jsou nezbytné.
„Jsou nezbytné a my samozřejmě budeme postupovat s maximální politickou odpovědností. Chtěli bychom ale od počátku alespoň se pokusit o to jednání s opozicí, otevřít jednání i jejich názorům a pokusit se o to, aby reformy byly konsenzem napříč politickým spektrem.“
A když to nepůjde, co bude následovat?
„V politice je to vždycky komplikované, není to tak, že by každý výsledek byl jasný hned od počátku vyjednávání. Uvidíme, jak se to vyjednávání bude vyvíjet, a podle toho se zařídíme. Pro nás je ale to, co řeknou naši voliči v referendu, velmi důležité právě proto, abychom věděli, jaké ty naše mantinely pro to vyjednávání jsou.“
Tedy když vám Véčkaři dají jasné mantinely, tak na tom ústavním zákonu v případě důchodové a zdravotní reformy budete trvat? Protože třeba místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra to považuje za ústavní, ale i politický nesmysl...
„Nevím, jestli je to ústavní nesmysl. Já myslím, že v době, kdy se bavíme, a mluví o tom i pan premiér zcela otevřeně, že například vyrovnaný rozpočet by mohl být ústavní princip, tak i taková zásadní věc, jako je důchodová nebo jiná reforma, by mohly být schváleny ústavním zákonem. Pokusme se o to. Pokusme se o to na začátku vyjednávání o jednotlivých reformách, pokusme se o shodu i s opozicí. Právě proto, abychom zaručili, že tyto reformy nebudou pouze otázkou tohoto volebního období, ale i těch dalších.“
Chceme komunikovat naše řešení
Toto téma se může stát další poměrně výraznou vnitrokoaliční rozbuškou. Je třeba ona výrazná aktivita Věcí veřejných, do níž právě tato možnost spadá, reakcí na mikulovské zasedání poslaneckého klubu, kdy jste si určili jakousi větší mediální aktivitu?
„Nevím, jestli to má být mediální aktivita, rozhodně nás konference zavázala k tomu, abychom byli suverénními partnery v koalici. My jsme se po pravdě řečeno na začátku koaliční spolupráce podřizovali našim koaličním partnerům při škrtech, jako první jsme tyto škrty komunikovali, a chceme nyní komunikovat i naše nabízená řešení v těch reformních krocích. A tak i činíme,“ uzavřela místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake na Rádiu Česko.
Komentátor: Nestandardní aktivita VV
Komentátor ČRo 6 Radko Kubičko považuje nejnovější aktivitu Věcí veřejných za nestandardní. Řekl to v rozhovoru pro Rádio Ćesko.
„Je to určitě velice nestandardní aktivita, to tady v historii skutečně ještě nebylo, aby členové v nějakém referendu, i když toto nejsou vlastně členové, jsou to sympatizanti, Véčkaři, což možná některým je ještě podivnější, co to vlastně úplně přesně je. Asi koaliční partneři, kteří jsou klasickými stranami, tak to příliš nechápou.“
„Ale na druhé straně je pravda, že Věci veřejné začaly svoji politickou dráhu tady těmito nestandardními kroky, tak asi to nějakou logiku má.“
Kubičko, jak řekl, chápe, že Věci veřejné chtějí projednávat důchodovou reformu s opozicí a že by s ní opozice alespoň rámcově měla souhlasit. „Ale nedovedu si představit, že by důchodová reforma byla začleněna do Ústavy,“ doplnil komentátor.
