K tradičnímu koloritu dříve patřily i vánoční stromy republiky

Stromeček, dárky, jesličky a koledy. Některé symboly Vánoc jsou už po staletí neměnné. Společenské zvraty dvacátého století se ale promítly i sem, takže každá éra k vánočním tradicím něco přidávala nebo z nich naopak ubírala.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Rozzářené vánoční stromky nezdobí jen naše obydlí, ale také náměstí, parky a jiné veřejné prostory. Tato tradice už zdomácněla ve všech částech světa, kde si Vánoce připomínají.

Její původ je ale novodobý a u nás se k ní váže dojemná historka. Když si prý šel novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek v roce 1919 tajně uříznout do lesa vánoční stromeček, našel tam ve sněhu odložené dítě. Napsal o tom fejeton do Lidových novin a zároveň začal hledat způsob, jak lidem ze sociálně slabých poměrů umožnit důstojné prožití Vánoc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jakuba Šišky o vánočních zvycích za první republiky v Odpoledním Radiožurnálu.mp3

„Tato tradice byla založena v Brně, kde se pod stromem na náměstí vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti. Záhy se rozšířila do celého Československa a na sklonku 30. let stál tento strom prakticky v každém městě a pod ním se nacházela kasička v národních barvách.

Nad akcí pak převzala patronát první dáma Hana Benešová, která sbírku zahajovala a rozsvěcela ten strom. Prezidentský pár pak v předvánočním čase objížděl některá města a vhazoval příspěvek do té kasičky,“ řekl Petr Kour, autor knihy České Vánoce od vzniku republiky po sametovou revoluci.

Po válečné přestávce se tato tradice nakrátko vrátila, ale v roce 1951 ji komunistický režim oficiálně zrušil s odůvodněním, že v zemi už žádné chudé děti nejsou.

Prezidentské projevy o Vánocích

Další zajímavý zvyk se týkal prezidentských projevů. Dnes k nám promlouvá hlava státu na Nový rok, ale v meziválečné době mluvili prezidenti o Vánocích. Poprvé to bylo v roce 1933, kdy T. G. Masaryk namluvil vánoční poselství na filmový záznam.

„To poselství je velice krásné. Hovoří se v něm o tom, že je nutné se přihlásit k myšlenkám evangelia a že je nutné odmítnout jakékoli násilí. Domnívám se, že to byla reakce na nástup nacistů k moci v Německu. Poselství bylo natočeno ve čtyřech jazycích: česky, německy, anglicky a francouzsky a promítalo se jako filmový žurnál po celém světě,“ uvedl Petr Kour.

S pravidelnými vánočními projevy začal ale až v roce 1935 Edvard Beneš, po němž přebírá štafetu Emil Hácha. Tradice vydržela do počátku 50. let. Tehdy ještě po určitou dobu souběžně promlouvají Antonín Zápotocký jako premiér na Štědrý den a Klement Gottwald jako prezident na Nový rok.

Posledním vánočním politickým projevem byla tady slavná Zápotockého řeč o tom, že Ježíšek zestárl, narostly mu fousy a stal se z něj Děda mráz.

Jakub Šiška, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme