K tradičnímu koloritu dříve patřily i vánoční stromy republiky
Stromeček, dárky, jesličky a koledy. Některé symboly Vánoc jsou už po staletí neměnné. Společenské zvraty dvacátého století se ale promítly i sem, takže každá éra k vánočním tradicím něco přidávala nebo z nich naopak ubírala.
Rozzářené vánoční stromky nezdobí jen naše obydlí, ale také náměstí, parky a jiné veřejné prostory. Tato tradice už zdomácněla ve všech částech světa, kde si Vánoce připomínají.
Její původ je ale novodobý a u nás se k ní váže dojemná historka. Když si prý šel novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek v roce 1919 tajně uříznout do lesa vánoční stromeček, našel tam ve sněhu odložené dítě. Napsal o tom fejeton do Lidových novin a zároveň začal hledat způsob, jak lidem ze sociálně slabých poměrů umožnit důstojné prožití Vánoc.
Reportáž Jakuba Šišky o vánočních zvycích za první republiky v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
„Tato tradice byla založena v Brně, kde se pod stromem na náměstí vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti. Záhy se rozšířila do celého Československa a na sklonku 30. let stál tento strom prakticky v každém městě a pod ním se nacházela kasička v národních barvách.
Nad akcí pak převzala patronát první dáma Hana Benešová, která sbírku zahajovala a rozsvěcela ten strom. Prezidentský pár pak v předvánočním čase objížděl některá města a vhazoval příspěvek do té kasičky,“ řekl Petr Kour, autor knihy České Vánoce od vzniku republiky po sametovou revoluci.
Po válečné přestávce se tato tradice nakrátko vrátila, ale v roce 1951 ji komunistický režim oficiálně zrušil s odůvodněním, že v zemi už žádné chudé děti nejsou.
Prezidentské projevy o Vánocích
Další zajímavý zvyk se týkal prezidentských projevů. Dnes k nám promlouvá hlava státu na Nový rok, ale v meziválečné době mluvili prezidenti o Vánocích. Poprvé to bylo v roce 1933, kdy T. G. Masaryk namluvil vánoční poselství na filmový záznam.
„To poselství je velice krásné. Hovoří se v něm o tom, že je nutné se přihlásit k myšlenkám evangelia a že je nutné odmítnout jakékoli násilí. Domnívám se, že to byla reakce na nástup nacistů k moci v Německu. Poselství bylo natočeno ve čtyřech jazycích: česky, německy, anglicky a francouzsky a promítalo se jako filmový žurnál po celém světě,“ uvedl Petr Kour.
S pravidelnými vánočními projevy začal ale až v roce 1935 Edvard Beneš, po němž přebírá štafetu Emil Hácha. Tradice vydržela do počátku 50. let. Tehdy ještě po určitou dobu souběžně promlouvají Antonín Zápotocký jako premiér na Štědrý den a Klement Gottwald jako prezident na Nový rok.
Posledním vánočním politickým projevem byla tady slavná Zápotockého řeč o tom, že Ježíšek zestárl, narostly mu fousy a stal se z něj Děda mráz.
