K Ústavnímu soudu míří další stížnost na amnestii. Kvůli kauze Chvalovského

K Ústavnímu soudu míří druhá stížnost na část prezidentské novoroční amnestie. Vedle senátorů si chce stěžovat i Městský soud v Praze, který do Brna pošle k posouzení kauzu někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. Jeho stíhání kvůli stomilionovým úvěrovým podvodům z 90. let soud prozatím přerušil.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto.

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Objevila se druhá stížnost na prezidentskou amnestii. K ústavnímu soudu ji podal soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka. Stížnost se týká případu bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského, který amnestie zastavila.

Radiožurnálu to potvrdil předseda soudu Jan Sváček:

„Proběhlo neveřejné zasedání, kde soudce Kydalka rozhodl o přerušení trestního stíhání proti panu Chvalovskému a předložil věc Ústavnímu soudu."

Přehrát

00:00 / 00:00

O roli Ústavního soudu při posuzování amnestie diskutovali soudce pražského městského soudu Libor Vávra a odborník na ústavní právo Jan Kysela

„Soud přeruší řízení, jestliže dospěje k závěru, že zákon, který má aplikovat, je v rozporu s ústavním pořádkem. A on dospěl k závěru, že rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii je v rozporu s ústavním pořádkem,“ poznamenal Sváček.

Městský soud v Praze udělil v červnu 2011 Chvalovskému desetiletý trest vězení, odvolací pražský vrchní soud však tento rozsudek loni zrušil. Nařídil, aby se senát pod vedením soudce Kamila Kydalky kauzou znovu zabýval. Na případ se ale pravděpodobně vztahuje amnestie prezidenta Václava Klause.

Kvůli amnestii se už na Ústavní soud obrátilo také 30 senátorů. Chtějí zrušit část amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než osm let a hrozí u nich sazba do 10 let vězení. Namítají, že tato část amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků.

Anachronismus versus výsostný akt

„Nemám rád politiky, kteří komentují soudní rozhodnutí, a stejně tak si myslím, že soudci by neměli obecně komentovat právní předpisy. A amnestie prezidenta republiky de facto právním předpisem je,“ poznamenal soudce pražského městského soudu Libor Vávra.

Možnost udělení široké amnestie považuje za nesmyslný anachronismus. „Ukazuje se, že škodí samotné hlavě státu, že vůbec má takovou pravomoc. A zejména v souvislosti s tím, že budeme mít přímo zvoleného prezidenta, tak si myslím, že to jsou pravomoci, které měly být se změnou ústavy ještě více omezeny.“

„Mezi právníky probíhá debata, zde je vůbec možné amnestii Ústavnímu soudu předložit, respektive, zda ten má právo ji přezkoumat. Případně zda vůbec může vrátit zpátky zastavená trestní stíhání,“ poznamenal Vávra.

Soudy, jednací síň (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Odborník na ústavní právo Jan Kysela má pocit, že Ústavní soud amnestii přezkoumávat nemůže. Souhlasil s názorem, že amnestie bývá považována za součást výsostných aktů, aktů suverenity. „A to nejsou akty, které by soudní moc přezkoumávala.“

Podle Kysely tak není Ústavní soud příslušný k rušení části amnestie. „Ono je to s otázkou protiústavnosti velice sporné. Protože je-li ten argument postavený na tom, že když zastavíte trestní stíhání, tak tím někdo trpí, no, tak ona je to podstata amnestie. Stejně jako je to podstata individuálních milostí.“

„Vždy, když zastavíte trestní stíhání pachatele, tak tím může trpět poškozený buď emocionálně, protože chtěl pachatele vidět za mřížemi, nebo doufal, že se trestním řízením domůže náhrady škody. Nicméně trestní stíhání není primárně určeno k tomu, aby se někdo domohl náhrady škody, ale proto, aby byl pachatel postižen.“

„Takže chce-li někdo náhradu škody, tak k tomu zpravidla spíše slouží civilní řízení. Já si nejsem úplně jistý, v čem by to protiústavní mělo být,“ řekl Jan Kysela.

Ústavní soud projedná senátorský návrh na částečné zrušení amnestie v plénu

Číst článek

Milan Kopp, Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme