Skoro nikdo nechodí do práce, skoro všichni mají jen základní vzdělání, běžně se prodávají drogy a čas zabíjí v hernách u automatů - tak vypadá podle sociologických studií typické romské ghetto v České republice. Podle odhadu úředníků jich je u nás na 300 a žije v nich 80.000 lidí. Recept na řešení jejich situace by dnes měla hledat vláda.

9:32 23. března 2009 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stát zatím žádnou jednotnou strategii nemá. A je to vidět zejména na případech, kdy se ty komplikované situace snaží řešit jednotlivá města. Jsme tedy v situaci, kdy se nějaký plán teprve má zrodit.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb ale už má v ruce analýzu situace v Janově. A ta se dá použít i na ostatní místa. Obsahuje i doporučení - třeba, že policie musí zakročit proti lichvářům, drogovým dealerům a vytvořit kamerový systém, město by mělo sociální byty kvalitativně odstupňovat, aby se do jednoho pytle s kriminálníky a neplatiči nedostala do té doby bezproblémová rodina, jejíž živitel najednou přišel o práci.

Stát má podporovat rekvalifikační programy a najít účinnější sankce pro ty, kteří zaměstnávají lidi na černo, a tak je platí málo - pokud vůbec. V těch místech by se také mělo objevit víc sociálních pracovníků, kteří mají lidem pomáhat najít práci a dohlížet na to, aby děti chodily do školy.

Změna situace je podle vládních úředníků běh na dlouhou trať, který bude trvat minimálně 10 let. Jeden pozitivní příklad bychom najít mohli - je to mostecký Chánov. Tvrdí to alespoň jeden norský novinář, který píše o etnických problémech. Nedávno se byl podívat v Matiční, Janově a Chánově a tvrdí, že kdysi vyhlášené sídliště hrůzy je příklad smysluplné spolupráce města a komunity.

Lenka Šumová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít