UVNITŘ DOKUMENTY. Vratislav Mynář musí podávat oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů. A Kancelář prezidenta republiky je povinná tato oznámení evidovat a zpřístupňovat. Tímto konstatováním učinil soud letos v lednu konec spekulacím o tom, jestli má veřejnost právo kontrolovat střet zájmů a majetek hradního kancléře. „(Jinak) by požíval exkluzivního postavení,“ konstatoval soud.

5:55 9. března 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vratislav Mynář nejprve tvrdil, že majetkové přiznání – respektive prohlášení podle zákona o střetu zájmů – odevzdávat nemusí. Když ho začal šetřit úřad v místě jeho bydliště kvůli případnému přestupku, hradní kancléř obrátil.

„Úřad dal za pravdu mně, že je díra v zákonu. Protože jsem zodpovědný občan, tak jsem si to napsal pro sebe (…) a zastrčil do šuplíku,“ glosoval to tehdy Mynář pro ČTK.

„Exkluzivní“ postavení kancléře

Jasno v tom, zda má vedoucí Kanceláře prezidenta republiky povinnost podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů, a kdo je – i přes zjevnou díru v zákoně – povinen tato oznámení evidovat, nedávno udělal Městský soud v Praze. Ten se zabýval žádostí právníka Michala Kincla (TOP 09), který chtěl do registru nahlédnout (viz box Časová osa na konci textu).

"Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je veřejným funkcionářem podle zákona o střetu zájmů, plně se na něj vztahuje (…) a podléhá mimo jiné povinnosti podávat oznámení o osobním zájmu, jiných vykonávaných činnostech, majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a příjmech, darech a závazcích,“ konstatuje předsedkyně senátu Ludmila Sandnerová.

V rozsudku, který Zpravodajský web Českého rozhlasu získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, se musela vypořádat s elementární otázkou: Je Kancelář prezidenta republiky orgánem státní správy? Prezidentská kancelář se bránila, že nikoli.

Soud proto připomněl, že prezidentská kancelář je organizační složkou státu, která zajišťuje servis prezidentu České republiky. Hradní kancléř, který stojí v jejím čele, je vedoucím i podle zákoníku práce. A tedy že i na něj se vztahuje zákon o střetu zájmů, ač jeho funkce není v zákoně výslovně uvedena, podobně jako mu legislativa nestanovuje přesné evidenční místo.

V tom dala soudkyně prezidentské kanceláři za pravdu, jedná se prý o pravou „mezeru v zákoně“. Právě proto musela podle svých slov najít „racionální řešení“ v souladu se zákonem o střetu zájmů a právním řádem.

Rozsudek Městského soudu v Praze ve věci Michala Kincla a Kanceláře prezidenta republiky by zpravy.rozhlas.cz on Scribd

Nakonec tak dospěla k jasnému závěru: vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je veřejný funkcionář podle zákona o střetu zájmů. "Ačkoli (zákon) nestanoví výslovně příslušný evidenční orgán. Z konstrukce daného ustanovení je zřejmé, že evidenčním orgánem je vždy daná instituce, ve které je veřejný funkcionář zaměstnán," argumentovala na předposlední straně rozsudku. "Při využití analogie je tedy evidenčním místem pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky je právě Kancelář prezidenta republiky," dodala soudkyně.

"Žalovaná tak je ve vztahu ke svému vedoucímu evidenčním orgánem a musí zajišťovat podle zákona o střetu zájmů zpřístupnění registru oznámení," stojí v závěru rozsudku.

Kolik berou? Hrad zveřejnil odměny nejvyšších úředníků, Mynář si přišel na dva miliony

Číst článek

V opačném případě by podle předsedkyně senátu Sandnerové zákon o střetu zájmů postrádal smysl. "Soud neshledal žádný legitimní důvod, proč by ostatní veřejní funkcionáři měli kontrole veřejnosti podléhat, zatímco vedoucí Kanceláře prezidenta republiky by požíval zvláštního, exkluzivního postavení."

Sám právník Kincl, který spor s prezidentskou kanceláří vedl, pro Zpravodajský web Českého rozhlasu řekl, že úspěch své žaloby předpokládal. "Odůvodnění soudu je rozumné," uvedl ještě. Navíc krátce po lednovém soudu ředitel hradního odboru legislativy Václav Pelikán uvedl, že prezidentská kancelář bude rozhodnutí zřejmě respektovat.

Zda jeho slova stále platí, případně zda už Kancelář prezidenta republiky zmíněný registr oznámení dokonce zřídila, ale mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl komentovat. Nejprve uvedl, že odpověď na dotaz zašle "v nejbližších dnech". Poté pouze stručně uvedl, že prezidentská kancelář "zvažuje důvody pro podání kasační stížnosti".

Mynářova prověrka? Z frajeřiny si řekl o nejvyšší stupeň, říká Zeman

Číst článek

Jenže kasační stížnost nemá odkladný účinek. A tak je na místě znovu otázka: Zřídila Kancelář prezidenta republiky daný registr? "Nad rámec poskytnuté odpovědi nemám další sdělení," odmítl bez dalšího mluvčí Ovčáček. Na dotazy nereagoval ani hradní kancléř Vratislav Mynář. Vyjádřil se až v odpoledním vysílání Radiožurnálu. "Rozhodnutí soudu je hraniční, vykládá mimo zákon, jakým způsobem se má postupovat. Jestli mám správné infomrace, tak i v písemném odůvodnění nám soud neukládá zřídit registr, ale vrací nám de facto jenom k rozhodnutí žádost pána z TOP 09 (Michala Kincla)," uvedl kancléř Mynář.

Na přímý dotaz ve čtvrtečním rozhovoru pro Český rozhlas Plus Ovčáček uvedl, že podrobnosti k případu zatím neví. "Je vždy třeba dodržovat rozhodnutí soudu. Předpokládám, že bude dodrženo rozhodnutí soudu i litera zákona."

Pro doplnění: prezidentská kancelář nyní musí Kinclovi zaplatit zhruba 11 tisíc korun jako náklady řízení. Od září má také fungovat centrální registr oznámení při ministerstvu spravedlnosti.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít