Referenda bych používal výjimečně, říká Fischer. Kolektivní inteligence lidí je vysoká, oponuje Hannig
Jaké jsou politické priority uchazečů o post hlavy státu? Kam by podle nich měla směřovat Česká republika? Osm prezidentských kandidátů představí své názory na zásadní politické otázky ve čtveřici duelů. Prezident Miloš Zeman, který usiluje o znovuzvolení, se předvolebních debat odmítl účastnit.
Referendum
„Jsem zastánce referend, protože kolektivní inteligence lidí je mnohdy větší než ta individuální. Prosazuji referendum o vystoupení z Evropské unie i obecné referendum,“ deklaruje Petr Hannig, který kandiduje díky podpoře poslanců.
Hosty prvního z duelů prezidentských kandidátů jsou Pavel Fischer a Petr Hannig.
Podle něj neexistují otázky, o kterých by se v referendu nemělo hlasovat, s výjimkou výše daní. „Ale o trestu smrti ano. Jsem pro to, aby ho dostávali usvědčení teroristé chycení při činu. Takoví lidé totiž ve vězení podněcují ostatní, aby vraždili další nevinné lidi,“ dodává.
Naopak Pavel Fischer, který kandiduje s podporou senátorů, je zastáncem zastupitelské demokracie a referend by užíval jen vzácně. „Seznam otázek, o kterých není dobré hlasovat v referendu, je skutečně dlouhý. Jedna věc je referendum vyhlásit, jenže nakonec se hlasuje o úplně jiné otázce, protože politický život přinese zcela jinou agendu,“ zdůrazňuje.
Obrana a NATO
Podle Fischera je třeba doplnit stavy armády, modernizovat některé druhy vojsk a upozorňuje také na kybernetické hrozby. „Teritoriální obrana není nic nového, existuje aktivní záloha. Otázku omezené aktivní služby bych ale chtěl dát k veřejné diskuzi, protože lidem chybí smysl pro hierarchii a kázeň, například během přírodních pohrom.“
„Jsem zklamaný z toho, že NATO nedokázalo zabránit migrační vlně, byť to nemá v náplni práce. Nemuselo jít o nic drastického, stačilo omezit prostor pro pašeráky,“ tvrdí Hannig. Česká armáda by se z expedičního sboru měla přeměnit na vojsko, které chrání území státu. Zavedl by také povinnou půlroční vojenskou službu pro muže.
Zahraniční orientace
Podle Petra Hanniga bychom v zahraniční politice měli usilovat o nezávislost, jako to za první republiky prosazoval Alois Rašín. „Francie, na kterou se orientoval Beneš, nás zklamala a podrazila v Mnichově. Musíme se spoléhat sami na sebe, nejlepší pomoc najdeš na konci svého ramene,“ myslí si.
Fischer naproti tomu zdůrazňuje spolupráci se sousedy i potřebu reformy Evropské unie, která je naším vitálním prostorem. V členství v NATO pak vidí garance naší bezpečnosti a svobod, které bychom jinde nenašli.
Ústavní role prezidenta
Petr Hannig zdůrazňuje, že by při jednání s vládou a parlamentem postupoval zásadně podle ústavy. „Prezident má právo veta, u nás ale prakticky nemá relevanci. Stačí, když parlament zákon tím stejným kvorem opět schválí. K přehlasování veta by měla být nutná většina všech poslanců, ne jen prostá.“
„Komunikace s vládou musí být bezprostřední. Prezident každý týden dostává všechny materiály, které jdou do vlády, a může na ně reagovat nebo i přijít na jednání vlády. A totéž v parlamentních výborech nebo na plénu. S prezidentským vetem bych nakládal obezřetně, pouze v případech možného konfliktu s ústavou,“ uzavírá Fischer.
