Data ukazují, že obavy klesly a život v Česku se vrací k normálu. ‚Neměli bychom to podcenit,‘ varuje Prokop
Karanténa zabrala: 14 procent Čechů se zná s někým nakaženým – včetně známých na sociálních sítích – ale jen 1,7 procenta říká, že s nakaženým přímo či přes dalšího člověka přišli do kontaktu. Data výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém spolupracuje agentura PAQ Research a iniciativa IDEA AntiCovid, nicméně ukazují, že počet týdenních kontaktů roste.
Život v Česku se v některých oblastech vrací do předkaranténního tempa.
Ilustruje to odhad počtu lidí, se kterými se každý týden Češi fyzicky setkají: během nejhlubší karantény se propadl na 6,4 kontaktu týdně, na konci dubna vyrostl na 10,3 lidí. V relativně běžném stavu, těsně po začátku koronavirové nákazy, to bylo 19 lidí týdně.
Výzkumníci se přitom ptali na setkání alespoň v délce pěti minut, letmé kontakty se do zmíněného čísla nepočítají.
Ukazují to data výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém spolupracují agentura PAQ Research a iniciativa IDEA AntiCovid.
Promořenost Čechů je podle studie kolektivní imunity nízká, pohybuje se v jednotkách promile
Číst článek
Od prvního březnového týdne se výzkumníci ptají vzorku více než 2500 lidí na stejné dotazy související s karanténou. Výsledkem je unikátní časosběrná studie. Panel je reprezentativní z hlediska všech socioekonomických ukazatelů. Sběr dat probíhá online, pro skupinu nad 60 let jsou proto výsledky jen orientační.
Server iROZHLAS.cz získal s předstihem data za sedmý a osmý týden karantény, tedy 13. až 26. dubna.
„V datech vidíme dva typy aktivit, u každého je jiný trend,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
„Setkávání s rodinou a přáteli se od začátku dubna a Velikonoc de facto vrací do doby před krizí: rodinu v posledním dubnovém týdnu navštívilo 48 procent lidí, přitom ještě na začátku dubna to bylo 33 procent. Podobně jsou na tom společné výlety, procházky ve více lidech nebo pobyt na chalupě.“
Kliknutím do legendy můžete do grafu přidat další aktivity.
„Naopak do oblastí, jako jsou návštěvy sportovišť, restaurací nebo obchodů, které jsou stále částečně svázány restrikcemi, se lidé zatím nevracejí,“ dodává Prokop. „To se ale s uvolněním vládních opatření může rychle změnit, protože výrazně klesly obavy z nákazy.“
Data ukazují také to, že útlum tohoto typu aktivit – tedy mimo kruh rodiny a přátel – je úzce provázán s trendem práce z domova. U těch, kteří pokračují v „home office“, je počet aktivit, kontaktů i běžných činností, jako jsou nákupy, podstatně nižší než u ostatních. Ani současný nárůst aktivit se jich tolik nedotkl.
„Klíčový je fakt, že do půlky dubna, tedy Velikonoc, sociální interakce skoro nenarůstaly. Do rizikové situace přicházíme až nyní,“ varuje Prokop. „Za to, že jsme tři týdny po svátcích stále v dobré epidemiologické situaci, vděčíme pokračující opatrnosti. Na konci dubna už ale obavy klesly a začal se rozbíhat veřejný život.“
„Myslím, že bychom to neměli podcenit – musíme investovat do chytré karantény a veřejně vyhodnocovat dopady uvolňování,“ dodává sociolog.
Aktivnější se méně chrání
Výzkum sleduje také to, které segmenty populace karanténu berou více či méně vážně.
„Problém může být v tom, že sociální aktivita výrazněji narostla mezi lidmi, kteří nedodržují některá doporučená hygienická opatření. Jazykem dotazníku dělají méně než šest ze dvanácti protektivních aktivit jako nošení roušky, mytí rukou nebo vyhýbání se davům,“ upozorňuje Lucie Hrubá, rovněž z PAQ Research. „Naopak u těch, kteří si to stále hlídají, aktivita roste méně.“
U většiny protektivních aktivit výzkumníci zpozorovali oslabení o pět až deset procent. Výjimkou je používání dezinfekce, ke kterému se nyní hlásí více lidí – také proto, že ji lze snadněji koupit.
Průměrný počet týdenních fyzických kontaktů podle skupin
Klíčovou proměnnou, která ovlivňuje ostatní čísla, jsou obavy z nákazy. Ty rychle klesají: na konci března přiznávalo velké obavy 33 procent Čechů, na konci dubna to bylo jen 17 procent.
„Zajímavé je, že zatímco ještě před dvěma týdny obavy příliš nesouvisely s aktivitou, dnes se začínají strukturovat,“ upozorňuje Hrubá.
„Mezi lidmi s nízkými obavami narostl od začátku dubna odhadovaný počet lidí, s nimiž jsou v kontaktu, o 3,5, zatímco mezi lidmi s vysokými obavami jen o 1 až 1,5. Dá se tedy říct, že na aktivitě se dnes projevuje míra strachu, což ještě na začátku dubna neplatilo. Tam se aktivita řídila spíš nutností,“ dodává.
Data ze studie zároveň slouží k modelování pravděpodobných následků uvolnění restrikcí. K tomu je využívá například iniciativa Model Anticovid-19 při institutu CERGE-EI.
„Šíření viru v populaci je úměrné počtu kontaktů mezi jednotlivými ‚lidmi‘ v modelu,“ popisuje model jeden z jeho autorů, ekonom René Levínský.
„Umíme dobře modelovat ‚běžné časy‘, máme dostatek sociologických dat, velkou pomocí jsou nám i data z projektu SHARE. Nicméně jak máme modelovat reálná vládní opatření? Jak lidé změnili své chování v posledních dvou měsících? Snížili svoje aktivity na polovinu, na třetinu nebo ještě více?“ přibližuje.
„V tomto smyslu jsou data výzkumu Život během pandemie naprosto klíčová,“ doplňuje Levínský. „V nich vidíme nejen kvantitativní změny chování – o kolik lidé omezili své sociální kontakty – ale i kvalitativní změny ve smyslu, které aktivity to byly.“
