Krizový štáb resortu práce jednal o zajištění sociálních služeb v Česku při případné karenténě
Krizový štáb ministerstva práce jednal ve čtvrtek o zajištění péče o seniory a další potřebné v době případné větší karantény kvůli novému koronaviru při výpadku personálu. Experti resortu spočítají také možné ekonomické dopady na firmy, kdyby jejich pracovníci museli zůstat v izolaci. Novinářům to po jednání štábu řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Štáb se sešel poprvé. Podle vývoje situace by mohl zasednout znovu příští týden.
„Rázně bych chtěla zdůraznit, že je potřeba zachovat klid, nešířit paniku a důležité je, abychom byli dobře připraveni,“ uvedla Maláčová.
Podle ní se štáb zaměřil na připravenost sociálních služeb a zaměstnanců v Česku na případnou epidemii. Zajímal se i o dopady na firmy. Ty by pracovníkům za prvních 14 dní karantény poskytovaly náhradu výdělku stejně jako u běžné nemoci.
Lékaři by lidem v izolaci vystavovali e-neschopenky. Ministryně řekla, že systém elektronických neschopenek zvládl letošní chřipkovou epidemii a je připraven i na možnou další zátěž.
Nařízený objem roušek pro nemocnice počítá i s pacienty. Zvýšit zásobu musí také státní správa rezerv
Číst článek
Krizový štáb sestavil seznam otázek a úkolů, které by se měly řešit. Týkají se postupu při zákazu návštěv v zařízeních, výpadku personálu v domovech pro seniory či nemožnosti poskytovat terénní služby lidem v jejich domácím prostředí. „Je to několik desítek oblastí, kde je potřeba spolupracovat se všemi resorty,“ podotkla ministryně.
Ministerstvo také spočítá, jaké ekonomické dopady by plošná karanténa na firmy v Česku mohla mít. Zvýšené výdaje by měli zaměstnavatelé za náhrady mzdy či platu. Omezit by se při rozsáhlejší epidemii ale mohly i zakázky a vývoz, podotkla Maláčová s tím, že jde o hypotetické scénáře. O situaci chce jednat s odboráři a podnikateli také v pondělí na tripartitě.
Vedení ministerstva chce připravit případná opatření a návod i pro své zaměstnance. V resortu je 22 851 pracovních a služebních míst. Z toho je 8 635 pozic v sociální správě a 11 834 v úřadech práce.
