Kardinála Vlka bych nevyznamenal, řekl Zeman. Uznání se naopak dočká Sáblíková

Prezident Miloš Zeman by neudělil státní vyznamenání in memoriam zesnulému kardinálovi Miloslavu Vlkovi. Zeman to ve čtvrtek řekl v pořadu Týden s prezidentem vysílaném na TV Barrandov. Čestné uznání naopak 28. října převezme rychlobruslařka Martina Sáblíková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Reuters

„Vyznamenal jsem současného kardinála Dominika Duku, který se zasloužil o sblížení státu a církve. Pan kardinál Vlk naopak udělal všechno pro to, aby spory mezi církví a státem byly co největší," vysvětlil prezident Miloš Zeman, proč by zesnulého Miloslava Vlka in memoriam nevyznamenal.

Martina Sáblíková během vícebojařského MS v Berlíně | Foto: ČTK

Vyznamenaní z rukou prezidenta republiky naopak v den státního svátku 28. října převezme rychlobruslařka Martina Sáblíková, která má na kontě pět olympijských medailí, včetně tří zlatých, 17 titulů mistryně světa či 11 celkových triumfů ve Světovém poháru.

„Poprosil jsem Martinu Sáblíkovou, aby si 28. října ve svém diáři udělala volný den," potvrdil Zeman v pořadu Týden s prezidentem.

O dalších kandidátech na státní vyznamenání bude hlasovat také Poslanecká sněmovna a Senát. Poslanci by mohli na vyznamenání navrhnout právě například zesnulého kardinála Vlka, historika Petra Čorneje, psychiatra Cyrila Höschla skladatele Miloše Štědroně, diplomata a bývalého ministra zahraničí Jana Kavana nebo bývalého hokejového brankáře Jiřího Holečka. Předběžný seznam čítá celkem 39 jmen, o kandidátech by sněmovna měla hlasovat v červnu.

Na předběžném seznamu Senátu je 26 jmen. Mezi nimi například pěvkyně Eva Urbanová, cestovatel Miloslav Stingl nebo ekonom Milan Zelený. Seznam ještě musí schválit Senát jako celek. Prezident nominacím může, ale také nemusí vyhovět. Loni se Miloš Zeman například ztotožnil se šesti z 27 senátních nominací.

Zeman nešel na Vlkův pohřeb, poslal věnec

Kardinál Vlk po svém odchodu z čela církve Zemana opakovaně kritizoval. Prezident pak koncem března nepřišel na jeho pohřeb. Nechtěl se prý chovat pokrytecky, proto poslal jen smuteční věnec prezidenta republiky.

Byl příznivcem církevních restitucí, obhajoval Zeman svoji neúčast na Vlkově pohřbu

Číst článek

Zeman později vysvětlil, že pohřbu se nezúčastnil ze dvou důvodů. „Pan kardinál byl zásadním příznivcem církevních restitucí a já nejsem, protože se domnívám, že církevní restituce jsou přehnané," řekl Zeman k prvnímu z důvodů své neúčasti.

Vlk podle něj porušil slova svého předchůdce kardinála Františka Tomáška, že restituce skončily rokem 1991 a církev už nic dalšího nebude požadovat. Pražské arcibiskupství ale Zemanovo tvrzení označilo za lež s tím, že Tomášek nikdy nic takového neslíbil.

Druhý důvod byl podle Zemana ten, že Vlk loni vyzval k neúčasti na oslavách státního svátku. Bývalý pražský arcibiskup vyzval k neúčasti na ceremoniálu kvůli okolnostem neudělení vyznamenání někdejšímu osvětimskému vězni Jiřímu Bradymu, příbuznému ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL.

Kardinál Vlk zemřel po těžké nemoci 18. března ve věku 84 let. Pohřeb se uskutečnil koncem března v katedrále sv. Víta. Obřadu přihlíželo přes 2000 lidí a duchovní po něm uložili kardinálovy ostatky do arcibiskupské hrobky.

Podívejte se, koho by vyznamenali čtenáři serveru iROZHLAS.cz.

Anna Kottová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme