Havlíček: Za výší příspěvku na testy si stojím, uzavřít průmysl na Velikonoce by bylo příliš komplikované
Už víc než tři týdny testují firmy zaměstnance na koronavirus, nově se zapojí i nejmenší firmy a také neziskové organizace. Stát na testy přispívá částkou 60 korun na test, firmy je ale často nakupují dráž – průměrná cena vychází až na 120 korun. A navzdory slibům, že testy zlevní, se tak zatím neděje. „Věříme, že zafunguje trh, což nastává. Tím, že je vysoká nabídka, jdou ceny dolů,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
Průměrná cena testů vychází na 120 korun – stojíte si nadále za svými slovy, že testy zlevní?
Stojím si za tím a není žádný problém nakoupit testy už od 69 korun. Když se nakupuje alespoň 20 testů, dají se pořídit za 75 korun. Pokud by si to nechtěl někdo kupovat od distributorů, v prvním supermarketu jsou za 110 korun, v supermarketu typu Makro se testy kupují mezi 100 a 110 korunami. Moje matka pracuje jako zubařka a dostává jednotlivé nabídky v řádu mezi 70 a 80 korunami.
Zástupci podniků požadují navýšení příspěvku na testy. Poslechněte si rozhovor s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO)
Ceny testů Radiožurnál ověřil – v Makru vyjdou opravdu na 115 korun, v Kauflandu na 100 korun. Ale stále to není 60 korun. Za jakých podmínek byste souhlasil s navýšením příspěvku? Například Svaz průmyslu a dopravy požaduje 90 korun při navýšení frekvence testování.
Máte pravdu, ale podnikatelé si to nemusí kupovat v Marku nebo v Kauflandu. Dnes a denně dostávají desítky nabídek od řady distributorů a dokážou si to nakoupit levněji. Uváděl jsem jen krajní příklad, kdyby někdo neměl kam jít.
Zvýšení příspěvku bude znamenat, že tím přispějeme dovozcům a distributorům, protože cena pak logicky nepůjde dolů. Je pravda, že před dvěma týdny se cena pohybovala nad 120 korunami, poté nastala situace, kdy je výrazně větší nabídka než poptávka a cena šla dolů. Přispívejme spíše firmám ve frekvenci minimálně jednou týdně a zvažme, jestli se nemá testovat více. Zároveň si uvědomme, že to není jen o tom, kolik do toho dáváme my, ale rovněž, že tím zaměstnavatelé chrání zdraví svých zaměstnanců. Sami tak mají zájem testovat.
Kdy se tedy zvýší frekvence testování?
Chceme to vyhodnotit. V této chvíli je to masivní logistická akce, testujeme čtyři miliony zaměstnanců, a to jak ve státní sféře, tak i v privátní sféře nebo v neziskovkách a zapojili jsme i živnostníky. Je to náročné, řádově jde až o 500 tisíc lidí denně. Vyhodnocujeme kolo číslo jedna a dva, kdy dochází ke snížení pozitivity už druhým testováním. Pokud bychom najeli na režim jednou za pět dní, bylo by to nejen daleko dražší, a to až o 500 až 800 milionů, ale docela zásadním způsobem bychom zkomplikovali situaci zejména větším firmám. Ty testují prakticky denně. Aby to mohly dělat, musejí proces komplikovaně nastavit a je otázkou, jestli by tuto změnu zvládly. Potřebujeme ještě několik dní, abychom vyhodnotili efektivitu testování a případně domluvili ekonomickou participaci, protože bychom platili více, a současně, aby měly firmy čas se na to procesně připravit.
Když se zaváděla povinnost nosit respirátory FFP2 a vyšší, stát vyšel spotřebitelům vstříc, zastropoval ceny a odpustil při jejich nákupu daně. U antigenních testů by to nebylo možné?
Respirátory se neprodávají automaticky bez marží. Je to jakýsi vstřícný přístup některých řetězců a my jim děkujeme, že nešroubují ceny. Jsme v situaci, že se nedokážeme domluvit se všemi řetězci, lékárnami a distributory, aby to prodávali bez marže. Jsou to desítky a stovky různých typů testů. Nebylo by triviální každý z nich zastropovat, každý to totiž kupuje za jinou cenu. Věříme, že zafunguje trh, což nastává. Tím, že je poměrně vysoká nabídka a máme každý den na skladě více než pět milionů testů, tak se přirozeným způsobem tlačí cena dolů. Přesně tam jsme chtěli dojít.
Epidemiolog Smejkal: Čísla klesají pomaleji, než jsme čekali, ale věřím, že zažíváme poslední lockdown
Číst článek
Velikonoční uzavření průmyslu?
Epidemiolog a člen vládní rady pro zdravotní rizika Petr Smejkal v neděli v České televizi řekl, že zvažují návrh na uzavření průmyslu během Velikonoc. Podpořil byste tento návrh?
Nepodpořil. Ne proto, že bychom nechtěli chránit zdraví obyvatel, ale nepřineslo by to kýžený efekt. Jednalo by se pouze o čtyři dny, nemohl by se zavřít průmysl ve smyslu kritické infrastruktury, strategické infrastruktury a logicky i všech dodavatelů a subdodavatelů do tohoto segmentu. Skončili bychom tedy na půlce průmyslu a nedokážu si představit, kdo by v té chvíli rozhodoval, co se zavře a nezavře. Okamžitě by vznikly soudní pře mezi těmi, kteří by zavřeli, a těmi, kteří by nás přesvědčovali, že oni jsou dodavatelem části strategického průmyslu. Nedovedu si představit, kdyby byl zavřen někdo, kdo by zrovna nedodal potraviny nebo zásoby zdravotnickému zařízení, a tím by něco zkolabovalo. Uzavřít průmysl není jako uzavřít obchod, kde se otočí vypínač.
Epidemiologové ovšem tvrdí, že by to velmi pomohlo.
Je otázka, co by opravdu pomohlo. Někteří epidemiologové tvrdí, že ano, jiní jsou střízlivější, jako třeba profesor Prymula. Musíme se na to dívat z pohledu faktické realizovatelnosti a ekonomických dopadů, a balancovat tím, co je schůdné, a co není.
Roman Prymula je spíše výjimkou, citovali jsme Petra Smejkala z rady vlády pro zdravotní rizika. Můžeme přidat i Reného Levinského, který se zabývá matematickými modely. Ti všichni tvrdí opak. Opravdu by bylo tak náročné část průmyslu na pár dnů zavřít? Továrny jsou zvyklé na celozávodní dovolené.
Jedna věc je celozávodní dovolená, když má zavřeno půlka Evropy. Ale uvědomme si, že průmysl, který zavře, přichází o zakázky a odběratelé se mohou přiklonit k někomu jinému a průmysl padá. Není to o té ekonomice, to by se dalo přežít. Jde o to, že bychom nemohli zavřít celý průmysl a dělat to po oborech by bylo nesmírně komplikované. Desetitisíce podniků bychom museli hodnotit na základě toho, jestli jsou jako dodavatel součástí kritické nebo strategické infrastruktury. Od stolu se to říká jednoduše, ale praxe vypadá jinak.
Pana Smejkala respektuji, považuji ho za špičkového epidemiologa, ale stejně tak považuji za špičkového epidemiologa pana Prymulu. Pan Levinský je matematik a dívá se na to z jiného úhlu. Co člověk, to jiný názor.
