Zemřel Karel Lánský. Osobnosti srpna 1968 a držiteli Řádu bílého lva bylo 94 let
Ve věku 94 let zemřel bývalý pracovník Československého rozhlasu Karel Lánský. V srpnu 1968 bránil vysílání rozhlasu před okupačními vojsky a za svou odvahu dostal loni v říjnu na Pražském hradě nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva. O úmrtí Lánského informovala Radiožurnál jeho dcera.
Jak Radiožurnálu sdělila dcera Karla Lánského Jana Hamáčková, zemřel bývalý pracovník rozhlasu v pátek. Poslední rozloučení s ním se konalo konalo v nejužším rodinném kruhu.
Po revoluci byl Lánský v komisi pro vyšetřování událostí z roku 1968 a dva roky působil jako ředitel zahraničního vysílání rozhlasu. „Myslím si, že jsem nějakou zásluhu měl. Některé věci, zejména kolem 1968, jsem dělal i dost na vlastní pěst,“ řekl v říjnu po převzetí vyznamenání.
‚Rozhlas řídil zemi.‘ Karel Lánský převzal Řád bílého lva za vysílání během srpnové invaze
Číst článek
Po roce 45
Od roku 1945 byl Karel Lánský členem Komunistické strany Československa, se stranickou politikou se ale nikdy neztotožnil. Za kritické postoje v KSČ ho komunisté v roce 1961 poprvé vyloučili ze strany.
Živil se jako dělník, v době pražského jara nastoupil do rozhlasu. V srpnových dnech okupace patřil k lidem, kteří zabránili tomu, aby rozhlas převzali kolaboranti. Několik dní ho řídil. „Já tomu pro sebe říkám ‚osm mých dní,‘ kdy jsem řízením osudu a taky přičiněním ‚ruských přátel‘ ten rozhlas trochu řídil,“ vzpomínal loni na podzim Lánský.
Udržet za každou cenu
Vysílání se snažil udržet za každou cenu, vyjednáváním i výhrůžkami. Na možnost odstřihnutí telefonů například reagoval slovy: „No podívejte se, rozhlas prostě je základní informátor a nejrychlejší informátor pro pražské obyvatele. Proto když zastavíte rozhlas, za dvě hodiny tady máte tisíce lidí, protože ti lidé mají k rozhlasu vždy v krizových situacích kladný vztah. Půjdou sem i s rizikem, že po nich budou střílet.“
